.

. Zdroj: Profimedia.cz

Zpověď bývalé shopaholičky: Jediné nákupy, kterých nelituju, jsou kabelky

Kolik kousků oblečení je moc? Jestli milujete módu, pak váš šatník v posledních deseti, patnácti letech prošel turbulentním vývojem – jako ten můj. Opakovaná snaha nalézt a potvrdit svůj styl mě stála tolik peněz, že se to dodnes bojím spočítat a bezpečně patří na vrchol pyramidy mých temných guilty pleasures.

Nedávno jsem si povídala s Lucií Poubovou, zakladatelkou Swap Prague, o hromadění oblečení. Ona sama pro magazín Heroine přiznala, že když před několika lety vyházela na hromadu celý svůj šatník, napočítala i s doplňky a kalhotkami na tři tisíce kousků. Tři tisíce! Oblečení zabíralo celou jednu místnost. Lucie však soudí, že není žádnou patologickou výjimkou a nejspíš má pravdu.

TIP NA VIDEO: Máte je v šatníku? Svetry, které poletí tuto sezonu

Video placeholde

U mě byste tolik kousků pohromadě nejspíš nenašli, a přesto moje módní historie není méně temná. Spíš dražší. Stovky eur i dolarů, v součtu samozřejmě spíš tisíce. Na některé kousky mám jen matné vzpomínky, některé si nedokážu vybavit vůbec. Nosila jsem je vůbec? Když mi nepadly, proč jsem je jednoduše neposlala zpět? A co jsem si při jejich pořizování vlastně myslela?

Aby člověk porozuměl, musíme se přenést o deset až patnáct let zpět, řekněme třeba někam do roku 2008. Tehdy jsem poprvé při brouzdání na internetu objevila fenomén As Seen On Screen čili Asos.com. Výběr mnoha modních značek na jednom místě, které si můžete procházet v klidu večer z gauče, se dá připodobnit k současnému Netflix & Chill. Netrvalo dlouho a dostala jsem chuť objevovat další – tak do mého života vstoupil Shopbop, Net-a-Porter, Revolve Clothing…

K tomu si přičtěte street style jako novou módní disciplínu, která činí módu reálnější, byť byla tehdy vyhrazena zejména celebritám a za objektivem stáli paparazzi. Já jsem v časopisech hltala všednodenní outfity Kate Moss, Sienny Miller a dalších IT girls přelomu milénia a toužila po tom, oblékat se stejně. Nejčastěji jsem si při tom představovala, že jdu někam na party, takže žádná udržitelná vize nadčasového šatníku. Spíš směs skinny, mini, flitrových topíků a blejzrů, které si ale nepředstavujte jako oversize.

Mohlo by se zdát, že dnes, kdy na nás Instagram chrlí nespočet módní inspirace a on-line shopping se z kategorie podivných koníčků přesunul do mainstreamu, je situace ještě horší. Něco se ale přece jen změnilo. Společnost si uvědomila, že v tom jedeme všichni a že je to docela průšvih. Novinářka Dana Thomas v knize Vláda módy uvádí jeden znepokojivý údaj za druhým. Věděli jste třeba, že ročně nakoupíme až 62 miliony tun oblečení, a pokud populace do roku 2030 vzroste na 8,5 miliardy, bude to 102 milionů tun? Pro představu to odpovídá zhruba 500 miliardám triček.

Přitom už dnes platí, že kdo se chce zbavit oblečení, aby uvolnil místo dalšímu, a nechce ho jen tak bezmyšlenkovitě hodit do kontejneru, velmi záhy zjistí, že je to náročný úkol, který vyžaduje čas a energii. Kamarádky mají samy dost, second handy si vybírají. Často se vám stane, že přinesete plnou tašku a odejdete zase s plnou taškou. „Lidé si myslí, jaké nám nenosí poklady, a pak se diví, když to nikdo nechce,“ řekla mi ve stejném rozhovoru Kristýna Holubová rovněž ze Swap Prague.

Ano, všichni máme dost, jsme zahlceni. A tak v průběhu let vznikaly iniciativy jako capsule wardrobe a ultra minimalistický šatník. Návrháři překvapivě nepodléhají kouzlu futurismu, jelikož jediná budoucnost módy tkví v tom snažit se unosit, co už tu máme. Vintage se stal nejen marketingovým zaklínadlem, ale nejspíš i nástrojem k přežití planety. Stejně jako udržitelnost. A vzrušení při nakupování najednou nespočívá v tom, že koupíte, ale v tom, že dokážete odolat.

„Teprve když zpomalíte, život začne být opravdová jízda“. To je motto letošních, v pořadí již 13. SLOU Days, akce zaměřené na smysluplnou módu a pomalejší životní styl. Koná se 17. a 18. v pražské Holešovické tržnici (hala č. 13). Prostor je rozdělený na nákupní zónu, kde se můžete seznámit s udržitelnými značkami, a info zónu. Těšit se můžete třeba na přednášky od zakladatelky SLOU Days Kamily Boudové o tom, jak vytřídit šatník a ukotvit svůj styl, Eva Urbanová z Nily představí svou novou knihu Lepší šatník, lepší svět a Kamila Vodochodská poradí, jak rozpoznat kvalitu v sekáči i v řetězci.

SLOU Days 2021

Když se dívám na svoji módní historii, vnímám ji trochu jako mladickou nerozvážnost, současně ale přesně vyjadřovala ducha doby. A dnes mi duch doby pomáhá dospět. Přemýšlet, pročítat složení materiálů, hledat důvod, proč si danou věc nekoupit. Sama pro sebe jsem si vyvinula systém otázek, které bych si měla položit, než odešlu objednávku: Chci si to vzít na sebe hned druhý den? Nemám už v šatníku něco podobného? Kolikrát za sezónu si to můžu vzít na sebe? Půjde to vyčistit či opravit, když se mi s tím něco stane?

Mimochodem, za posledních třináct let jsem dospěla k poznání, že jediné, co za to utrácení stálo, byly nadčasové luxusní kabelky. Stačilo totiž jediné těhotenství, abych vyrostla nejen z oblečení, ale i z většiny svých bot – říká se tomu zborcená klenba. Ve finále tak musím souhlasit s tím, co v seriálu Sex ve městě pronesla Carrie Bradshaw: „Lidé, kteří říkají, že za peníze si štěstí nekoupíte, asi nikdy nebyli u Galliana v Dioru.“ A já k tomu dodávám: Anebo v Chanelu.