Pokud jste žena, neobtěžujte se manželstvím, i tak mohou znít dnešní rady. Proč tedy trvalý svazek prospívá spíše mužům?
Dlouho se předpokládalo, že štěstí na nás čeká v lásce a v životě v páru. Podle nejnovějších průzkumů je to ale poněkud jinak. Vypadá to, že manželství prospívá především mužům a že svobodné a bezdětné ženy jsou obecně šťastnější než ty vdané. Podle experta na štěstí, profesora behaviorální vědy na London School of Economics Paula Dolana, jsou dokonce nejšťastnějšími lidmi ze všech. Podle něj nejnovější údaje ukazují, že dlouho zavedené a tradiční symboly úspěchu nemusejí nutně korelovat s úrovní štěstí.
TIP NA VIDEO: Co dělat, pokud vás přepadne úzkost?
„Manželé jsou šťastnější než jiné populační podskupiny, ale pouze tehdy, když je jejich manželský partner v místnosti, když se jich ptají, jak moc jsou šťastní. Máme několik dlouhodobých studií, které sledují stejné lidi v průběhu času. K nim mohu říct toto: Pokud jste muž, pravděpodobně byste se měl oženit. Ale pokud jste žena, neobtěžujte se...“
Přemýšleli jste někdy o tom, proč společnost stále není schopna přijmout fakt, že někteří lidé nemají chuť ani ambici trávit život ve vztahu s další osobou? Je v nás tolik historicky zakořeněná představa o tom, že šťastnými nás udělá pouze vztah s druhým člověkem ideálně opačného pohlaví, potvrzený úředním rozhodnutím a dvěma prsteny?
Manželství ale určitě není tou jedinou cestou ke spokojenému životu. Jak jsme si už řekli, podle nejnovějších studií jsou naopak ženy, které žijí samy, šťastnější a spokojenější. Jak ale změnit nastavení společnosti, která stále žije v představě, že žena žijící sama je pouze chudinka, o kterou nikdo nestojí? Určitě to je běh na další desítky let. Bude třeba, aby vyšlo mnoho studií a průzkumů o tom, že štěstí není vázáno ve vztahu.
Proč právě mužům manželství svědčí mnohem více než ženám? Většinu zklidní. Přestanou inklinovat k rizikovému chování, snaží se zabezpečit rodinu, vydělávají víc peněz a prodlužují si délku života. Zatímco mužské zdraví se kvůli omezování rizik zlepšuje, na to ženské manželství nemá příliš vliv. Není ale zrovna snadné vymanit se z myšlenkových stereotypů, které nás nutí věřit tomu, že jen v manželství na nás čeká štěstí. Skutečnost, že svatba a děti jsou považovány za tradiční zavedené symboly úspěchu, proto i dnes působí na mnoho svobodných bezdětných žen stigmaticky, cítí se nešťastné. Nebo jim minimálně společnost vnucuje, že by nešťastné být měly.
Chcete důkaz? Jeden český bulvární web nedávno psal o slavné české herečce, která na prahu pětačtyřicítky žije sama. Článek byl uvozen slovy „bohužel žije už dlouhá léta bez partnera, a tak se musela naučit přijmout svůj osud a vystačit si jenom sama se sebou“. Ve společnosti, která podobnými přídomky označuje svobodné ženy, je samozřejmě problematické cítit se ve svém rozhodnutí žít single plnohodnotně a respektovaně. Sama herečka naopak v rozhovoru doplňuje, že svůj život jako prohru rozhodně nevnímá, naopak vidí pozitiva v tom, že je svobodná ve všech rozhodnutích a věcech, které v životě dělá.
Tradiční představy o fungování rodiny tvrdí, že naplnění života nalezneme pouze v dětech a jejich výchově. Profesor Dolan ovšem zdůrazňuje, že mít děti je pro někoho úžasný zážitek, ale pro mnoho lidí nikoli, a problémem je pocit, že o tom vlastně nemohou otevřeně mluvit. Se zajímavým zjištěním přišli němečtí výzkumníci. Tvrdí, že děti nás činí šťastnějšími, ale až ve chvíli, kdy odejdou z domu. Autoři studie oslovili 55 tisíc lidí nad 50 let ze 16 evropských zemí včetně Česka. Ptali se jich na jejich duševní zdraví, pocit pohody, rodinu a společenský život. Výsledek byl překvapující, až šokující.
Děti v rodině byly spojovány s nižší kvalitou života a nejvíce štěstí přinášely až po svém osamostatnění. „Na otázku, jestli děti přinášejí štěstí, není jednoduchá odpověď. Záleží na stadiu života,“ poznamenal vedoucí studie Christoph Becker. Toto vysvětlení pochopitelně pojímá jen některé strany mince, zejména ty pragmatické – vyšší náklady na život, starosti s péčí a komplikovanou rodinnou logistiku, což u řady lidí snižuje pociťovanou hladinu štěstí. A není důvod, proč by v tom měli výzkumníkům lhát.
Směrem na západ od našich hranic se vnímání svobodných a nezadaných zlepšuje napříč společností rychleji než u nás. Podle jedné ze studií jsou v Británii svobodné ženy mnohem spokojenější než nezadaní muži, ti se spíše snaží svůj status změnit a hledají si partnerku. Studie datových analytiků z globální agentury pro výzkum trhu Mintel ukazuje, že oproti vnímaným představám se víc než polovina nezadaných v posledním roce nesnažila najít partnera aktivně.
„Je snadné předpokládat, že všichni singles aktivně hledají partnera; naše data však ukazují, že tomu tak zdaleka není vždy. Velkou část této neochoty lze přičíst tomu, že mladí upřednostňují své vzdělání, kariéru a finanční stabilitu před vztahem,“ uvedl analytik Jack Duckett. Jejich volba ale má samozřejmě svou cenu.
Dalším silným tématem ve vztahu ke svobodným a nezadaným ženám je totiž jejich vnímání v širším pracovním kolektivu. Jen těžko se překonává zažitá představa, že single žena, která nemá děti, musí být nutně posedlá vlastní kariérou a budováním úspěchu v práci. A je tady ještě jeden citlivý moment. Nezadané ženy zejména zralého věku jsou vnímány jako méně atraktivní a pro muže nepřitažlivé, jinak by přece byly dávno ve vztahu a nějací muži by si je vybrali jako své životní partnerky.
Bylo by naivní si myslet, že vztahy budujeme pouze milostné a zahrnující to, co vnímáme jako podstatu manželství. Naopak mnoho lidí vytváří v průběhu života silné a zásadní vztahy s přáteli nebo osobami stejného pohlaví, které nejsou postavené na sexu. Přátelství může mít mnoho významů a takové vztahy mohou být pro naše životy zásadnější než ty milostné.
Lidé se také stále častěji dobrovolně rozhodují pro život bez sexu. Koncept, že všichni ho potřebují a nejlépe často a pravidelně, se označuje jako povinná neboli nucená sexualita. Vztahová expertka Tracey Cox tvrdí, že vztah může přežít i bez sexu a všeobecně přijímaný názor společnosti, že sex je nezbytný pro udržení spokojeného partnerství, je neužitečný a kontraproduktivní. Zároveň ale dodává, že takový vztah musí fungovat na shodě obou partnerů a především oba musejí být spokojení a šťastní.
Mnoho studií také potvrdilo, že čím víc se lidé nutí do sexu jen proto, aby nějaký měli, o to menší chuť a zájem mají k jeho praktikování v budoucnu. Další skupinou jsou asexuálové. Ti k sexu nemají žádný vztah, chybí jim sexuální touha, ale neznamená to, že by ve vztahu nepotřebovali citový rozměr. Běžně žijí v manželstvích a partnerstvích, mají děti, jen jim sexuální akt nepřináší žádné uspokojení.
„Asexualita je, myslím, rozšířenější, než je možné doložit. Asexuálové za svou nedostatečnou touhu samozřejmě nemohou, na druhou stranu, pokud jejich partner o absenci chuti na sex nic neví, může působit velké vztahové problémy,“ dodává sexuální koučka Elizabeth Ivory, autorka knihy Zdravý sex.
Neexistuje mnoho studií, které by se zabývaly vztahem sexu a štěstí, ale určitě každého někdy napadlo, zdali víc sexu znamená, že se člověk cítí šťastnější. Hormony štěstí se přece uvolňují nejen při sexuálním aktu, ale i při mazlení, líbání nebo blízkém kontaktu s osobou, která nás fyzicky přitahuje. Tak jak to vlastně je?
Docent sociologie na University of Colorado Tim Wadsworth patří mezi ty, kteří vidí pevné pouto mezi sexuální aktivitou a štěstím. Zjistil, že vyšší sexuální aktivita má spojitost s vyšší úrovní štěstí. Lidé, kteří měli sex alespoň dvakrát až třikrát za měsíc, byli mnohem šťastnější než ti, kteří měli pohlavní styk naposledy rok před vyplňováním dotazníku. Ještě lépe na tom byli lidé s týdenní sexuální frekvencí a úplně nejlépe dopadli lidé se sexuální frekvencí dvakrát až třikrát týdně, kteří měli, na rozdíl od abstinentů, o 55 procent větší pravděpodobnost šťastnějšího života.
Neméně zajímavým zjištěním je ale skutečnost, že pocit štěstí většiny zkoumaných také zvyšovalo vědomí, že mají častější sex než jejich kamarádi a známí. Určitě by se nabízelo mnoho dalších studií a výzkumů na téma spojitosti štěstí a sexuální aktivity. Například rozklad toho, zda nás šťastnějšími činí sex s milovanou osobou, nebo emoce v pocitu štěstí a fyzické lásky nehrají žádnou roli, ale takové výzkumy bohužel zatím nemáme. Klíčem ke zdravému vztahu (přátelskému, milostnému, sexuálnímu) nebo k manželství je především otevřená komunikace o tom, co nás trápí i těší. Partnera nebo partnerku se stejnými nároky a očekáváními prostě nenajdeme.
Článek vyšel v časopisu Moje psychologie. Aktuální číslo najdete na stáncích nebo jej můžete zakoupit online na iKiosek.cz.
