Úspěšná, sebevědomá, samostatná, pracovitá. Natře to patriarchátu a zničí toxické pracovní prostředí plné sexismu, diskriminace a workoholismu. S takovými nadějemi mileniální feministky ještě před několika lety vzhlížely k fenoménu girlboss: obrazu self-made podnikatelky, která se dokáže prosadit v maskulinním pracovním prostředí všem překážkám navzdory. Dnes má ale tento pojem pejorativní význam, a to zejména v generaci Z. Jak k tomu došlo?
Zrození hrdinky: Kde se vzal pojem girlboss?
Girlboss je neologismus, který v roce 2014 ve své stejnojmenné knize zpopularizovala podnikatelka Sophia Amoruso, zakladatelka módního obchodu Nasty Gal. Je to termín, který popisuje samostatnou a sebevědomou ženu-podnikatelku, která si jde za svými kariérními sny a ambicemi s tím, že odmítá patriarchální hodnoty, vytváří si svoje vlastní a právě díky tomu se jí daří překonávat překážky, uspět a vystoupat až na vrchol. Zejména pro mileniálky se tato představa stala motivační modlou, protože v sobě nesla příslib konce toxického maskulinního prostředí, ve kterém ženy čelí diskriminaci, ústrkům a sexismu. V průběhu let se termín ujal i na sociálních sítích, zejména na Instagramu, který se stal důležitou propagační a posléze i prodejní platformou právě pro drobné podnikatele.
Co znamená „gaslight, gatekeep, girlboss“?
Postupem času se termín girlboss začal nadužívat, a zejména v lifestylových médiích a magazínech se stal jakýmsi univerzálním označením pro všechny pracovně úspěšné ženy napříč různými obory. Kritici fenoménu zároveň upozorňují, že snaha o individuální úspěch v případě girlbosses zcela zastínila usilování o systémovou změnu, a tak se vytratil původní význam.
U mnoha vysoce postavených žen zároveň často vychází najevo, že jejich úspěch je postaven na šikanování a využívání podřízených, případně že ke kariérnímu růstu využily ty samé přístupy, proti nimž se girlboss původně vymezovala. Řada úspěšných podnikatelek a influencerek propaguje workoholismus a přehnanou orientaci na výkon, což jsou hodnoty typické právě pro patriarchální zřízení.
To všechno dalo vzniknout posměšnému heslu Gaslight, gatekeep, girlboss, které se v současnosti objevuje zejména na Twitteru a TikToku – sociálních sítích oblíbených generací Z, která se mimo jiné silně vymezuje proti principům korporátního kapitalismu. Průpovídka upozorňuje právě na to, že mnoho úspěšných self-made žen došlo na vrchol díky různým privilegiím, skrze manipulaci a upřednostňování vlastního prospěchu na úkor druhých, přičemž dosažením cílů a snů veškerá jejich feministická aktivita končí.
Girlboss v životě i na obrazovce: 2 filmy a 1 minisérie podle skutečných událostí, které vám pomohou téma lépe pochopit
Podnikavá Joy, 2015. Film s Jennifer Lawrence v hlavní roli vypráví životní příběh Joy Mangano, americké podnikatelky a vynálezkyně, která v 90. letech na trh uvedla „zázračný“ samoždímací mop. Joy musela jako samoživitelka čelit nejen ekonomickým těžkostem, ale také šikaně a pochybnostem ze strany své dysfunkční rodiny. Přesto se dokázala vypracovat až na vrchol. Co ji to stálo?
Velká hra, 2017. Snímek režiséra Aarona Sorkina popisuje kariérní cestu Molly Bloom (Jessica Chastain), která dráhu profesionální lyžařky vyměnila za post provozovatelky luxusních tajných kasin pro hollywoodskou smetánku. Život mezi celebritami, zkorumpovanými politiky a mafiány ale pro ambiciózní ženu není jednoduchý...
Vypracovaná: Podle života Madam C. J. Walker, 2020. Povedená čtyřdílná minisérie z produkce Netflixu s vždy skvělou Octavií Spencer v titulní roli popisuje dráhu afroamerické podnikatelky Madam C. J. Walker, která vybudovala obří kosmetickou firmu a jako první žena se v USA stala milionářkou.
