Srdce na talíři: Jak se projídáme našimi vztahy?
Naše vztahy ovlivňují náš jídelníček víc, než tušíme. Čím se liší stravování o samotě, s partou přátel nebo s životním partnerem?
Říká se, že láska prochází žaludkem. Jenže s jídlem je spojena i spousta dalších emocí. „Společné jídlo je mocný prostředek, jímž lidé utužují svoje rodinné i přátelské vztahy, věrnost a loajalitu,“ říká Eleanor Barnett, historička jídla z Cambridgeské univerzity. Ostatně anglické slovo companion (společník) nebo český výraz kumpán je odvozen od latinského cum panis, ten, s kým sdílíme chleba.
Nad talířem s jídlem sice vznikají a posilují se vztahy, ale stejně tak se mohou i rozpadat: nejrůznější stravovací preference, a zvlášť jejich změny, mohou vytvářet drobné prasklinky, ze kterých nakonec vypuknou dramatické konflikty. A platí to i naopak: naše vztahy ovlivňují náš jídelníček. Sami doma jíme něco jiného než s přáteli a výzkumy nutričních specialistů ukazují, že single lidé jedí jinak než ti, co žijí v páru.
Jako od maminky
Jídlo a vztahy jsou úzce propletené už od nejranějšího dětství. Během prvních let svého života si vytváříme svou paletu chutí, objevujeme jídla, která pro nás později budou „jako od maminky“. Podle studie z roku 2007 se rodíme jako všežravci, ale už chutě, se kterými se setkáváme v prenatálním období, ovlivňují, co nám později bude chutnat. A zároveň se učíme, co je v jídle normální, kdy se má jíst, s kým a jak často. Muselo se obědvat ve dvanáct? Muselo se dojídat? Všechny tyhle zvyklosti jsou výrazem hodnot, které nám leží na srdci – a také procházejí žaludkem.
Lidé, které máme kolem sebe, ovšem ovlivňují náš jídelníček i v pozdějším věku. Asi není potřeba vědeckých studií k ověření zkušenosti, že když půjdete na oběd se třemi kamarádkami, které si dají salát, dvakrát si rozmyslíte, než si objednáte cheeseburger s hranolky a koláč jako dezert.
VIDEO TIP: Maďarské kuře na paprice
Od stolu a lože
Ještě o něco větší vliv mají lidé, kteří s námi sdílejí stejnou domácnost. Ostatně, hodně vypovídá archaický termín pro manželství jako společenství „stolu a lože“, poukazující na to, že společné jídlo je ve vztahu stejně důležité jako sexuální soužití. „Jídlo a stolování je tak propojené s pocity intimity a blízkosti, že mnoho párů si dokonce po letech vytvoří podobné chuťové vzorce,“ říká německá psycholožka Jutta Mata z Mannheimské univerzity. Její tým má za sebou sledování více než deseti tisíc evropských párů a jejich jídelních návyků.
Vyšlo najevo, že muži a ženy žijící v manželství jsou v průměru o něco těžší než lidé svobodní (o dva kilogramy při stejné výšce); svobodné ženy mají průměrné BMI 25,1, kdežto vdané ženy 25,6. Nicméně i přesto se ukázalo, že lidé, žijící s partnerem, jedí o něco zdravěji, méně často konzumují průmyslově zpracované polotovary a fastfood. Zní to celkem logicky: jako single máte zkrátka větší pravděpodobnost, že se vám nebude chtít nic vařit a skončíte u televize s kyblíkem čehosi z KFC.
Skupinou, jejíž stravovací návyky jsou vůbec nejhorší, jsou single muži ve věku přes čtyřicet. „Zjistili jsme, že rozvedení muži jedí o dvě porce zeleniny týdně méně než ženatí muži, a vdovci dokonce o tři porce méně. Zároveň konzumují více smažených jídel,“ říká Jutta Mata. „Zejména pro muže tak manželství může být formou sociální podpory, která jim napomůže k udržení zdravých jídelních návyků.“
Dieta – Vztahová katastrofa
Život v páru se podle výše zmíněné studie může jevit jako idylická oáza zdravého stravování. Jenže právě zdravá strava může být rozbuškou, která odstartuje velký párový konflikt. Zvlášť když nebyla ve hře od začátku soužití. Jestliže jeden z dvojice přejde na vegetariánství, veganství či jiný druh stravovacího omezení, nebo začne držet dietu, takže se dobrovolně vyřadí ze společných rodinných jídelních rituálů, může to „společenství stolu“ vážně ohrozit, protože, jak už jsme zmínili, jídlo pro nás ztělesňuje ty nejniternější hodnoty a sdílené obědy a večeře jsou důležitým pojítkem společné intimity.
Pokud jeden z partnerů náhle přejde na jakkoli definovanou „zdravější“ stravu, druhý se tím může cítit dotčený, třeba už jen proto, že dřívější způsob jídla nepovažoval za nezdravý a má pocit, že partner*ka se nyní povyšuje. „Klíčem ke sladění různých jídelníčků je komunikace,“ říká nutriční koučka Sarah Kolman. „Je důležité s druhým mluvit od srdce, ale ještě důležitější je naslouchat a pochopit, jaké zásadní hodnoty se skrývají za tím, že někdo chce nebo nechce změnit své jídelní návyky. Snažte se spíše porozumět, než druhého přesvědčit.“
Článek vyšel v časopise Moje psychologie 11/21
