Tajemství déjà vu
Určitě to taky znáte. Ten zvláštní pocit, kdy je vám nějaká situace povědomá, jako byste přesně to samé už jednou zažila. Zajímavé je, že přichází třeba na místě, kde jste úplně poprvé. Odkud se to bere?
Už když jsem vystoupila ráno z autobusu u Eiffelovky, vůbec jsem si tady nepřipadala jako v cizím městě. Naopak jsem měla pocit, že to tady dobře znám, přestože jsem v Paříži poprvé. Když jsme se pak se sestrou trhly od naší skupiny, táhlo mě to do tiché uličky v ústraní, kde jsme objevily krásnou kavárnu. Když jsme vstoupily dovnitř, přivítala nás milá Francouzka a zeptala se nás, co si dáme. V tu chvíli mě zaplavil divný pocit. Jako bych se ponořila do vzpomínek. Ta kavárna, stejná servírka a sestra ji ve francouzštině žádá o kapučíno. Po chvíli zvláštní moment odeznívá a okamžitě vím, o co jde. Déjà vu! Neprožívám to zdaleka poprvé. Ale proč zrovna tady? Připomněla mi snad návštěva francouzské kavárny jinou podobnou situaci, nebo jsem tady byla v minulém životě?
Chyba systému
První vysvětlení říká, že déjà vu přichází v momentě, kdy vjem mizí z krátkodobé paměti a ukládá se do dlouhodobé paměti a zrovna si ho vyvoláte. Jednoduše ztratíte přehled o tom, jak dlouho ta daná informace v paměti je. Další teorie se ale přiklání k náhlé krátkodobé dysfunkci mozku. Dojde v něm k záseku, a jakmile se vzpamatujete, zažíváte pocit, že už jsme to samé v minulosti zažila. Poslední verze vychází z hlubších vrstev paměti, ve kterých máte uchovaný zapomenutý detail, který jste skutečně někdy dřív viděla.
Vědecké bádání
Déjà vu fascinovalo nejen mystiky a ezoteriky, ale i vědce už od nepaměti. Tento podivný stav mysli se proto stal předmětem bádání mnohých psychologů, psychiatrů a neurologů, přičemž termín déjà vu použil poprvé až filozof Émile Boirac v roce 1876. Teprve v šedesátých letech minulého století se ale výzkumy oprostily od mystického významu a začaly déjà vu spojovat s procesy kolem naší paměti. Dnes existují čtyři základní teorie.
Vzpomínky duše
Podle jedné teorie jde o vzpomínky na mimotělní zážitky, při kterých má duše (například ve spánku) opustit tělo a cestovat na různá místa. To by ovšem platilo jen v případě, kdy je vám povědomé jen určité místo či osoba, ale ne, pokud jde o konkrétní situace. Vysvětlení někteří badatelé našli v telepatii. Podle nich zkrátka v danou chvíli dokážete číst myšlenky toho druhého, proto přesně víte, co řekne a udělá. Jiná teorie pak tvrdí, že předtím, než se narodíte, spatříte všechny možné scénáře života a při déjà vu si na ně jen vzpomenete.
Epilepsie
Zkoumáním jevu se dlouhodobě zabývá i český neurolog Milan Brázdil z Masarykovy univerzity, který se specializuje na epilepsii. Mezi déjà vu a epilepsií totiž existuje souvislost. Spousta pacientů, trpících touto nemocí, popisuje podobné stavy těsně před začátkem záchvatu. U nich se podařilo zjistit, že tyto pocity vyvolává zkrat v hippocampu, což je část mozku, v níž vzniká paměť a vzpomínky. Proč stejný pocit prožívají i zcela zdraví lidé, zatím vědci nezjistili. Při jednom výzkumu ale přišli na to, že ti, co déjà vu zažívali, měli menší hippocampus než lidé, kteří tento zážitek nikdy neměli. Neurolog Milan Brázdil pak zaznamenal, že se déjà vu častěji spouští u inteligentních lidí, kteří propadají stresu, a tím u nich dochází k vyšší dráždivosti hippocampu.
Psychické prožitky
Neurovědci spolu s psychology z Fakulty sociálních studií na Masarykově univerzitě pak dále vyzkoumali, co ještě charakterizuje lidi, kteří mají často déjà vu. Výzkumníci se totiž zaměřili mimo jiné i na výskyt dalších zvláštních psychických prožitků, jako je pocit, když člověk bez vnější příčiny cítí nějaké pachy nebo chutě. Ti, kteří déjà vu mají, uváděli i významně větší počet podobných zážitků.
Jamais vu
Tenhle výraz možná slyšíte poprvé, ale určitě jste ho také zažila. Je to v podstatě pravý opak déjà vu, kdy nejste schopna rozpoznat místo nebo věci, které jste už viděla. Například, když na akci potkáte známého, se kterým jste se kdysi bavila, a najednou ho nepoznáváte. Projevy připomínají krátkodobou ztrátu paměti, ta ale bývá zpravidla vyvolána fyziologickou příčinou (například úrazem hlavy). Podobným jevem je pak presque vu. Jde o klasickou situaci, kdy se snažíte na něco si vzpomenout, ale v danou chvíli to nedokážete. Máte na jazyku první písmeno nebo si vybavíte podobné výrazy, ale to konkrétní slovo ne a ne vám naskočit.
Článek vyšel v časopise Blesk pro ženy 9/21
