Osudové Češky: Ženy, které svou krásou a odvahou změnily dějiny!

7. září 2017
  • Osudové Češky: Ženy, které svou krásou a odvahou změnily dějiny!

    Kdo je skutečná femme fatale? Představujeme vám osm žen ze světa české literatury, hudby a filmu, o kterých si myslíme, že tuto definici dokonale naplňují. Jejich krása, odvaha a osobitost z nich udělala osudové ženy. 

    Olga SchoberováOlga SchoberováAutor: profimedia.cz
    Olga Schoberová

    Česká Brigitte Bardot

    V socialisticky ušmudlaném Československu byla její krása jako nečekaný oslnivý záblesk z komiksově barevného, vysněného, pohádkového Hollywoodu. A tam se také nakonec vydala, i když její cesta začala prozaicky na židli úřednice v Technomatu. Následně vedla přes focení reklam a menší roličky k postavě naivní Winnifred ve filmu Limonádový Joe, jednom z těch, které odstartovaly éru svobodných 60. let v českém filmu. V ní se poprvé ukázala publiku tak, jak si ji dodnes pamatuje: ne jako herečku velkého talentu, ale jako křehkou krásku, ze které nelze spustit oči. Její status legendy později potvrdila i titulní stránka amerického Playboye a dvě „hollywoodská“ manželství.

    Ester Krumbachová

    Inspirativní čarodějka

    Sedmikrásky, Všichni dobří rodáci, Démanty noci, Ucho... každému z těchto filmů dokázala vdechnout něco navíc jako výtvarnice, kostýmní návrhářka, ale především inspirátorka. Snad každý, kdo v českém filmu 60. let něco znamenal, jí vděčí za nějaký nápad. Od roku 1970 nesměla ve filmu pracovat, ale svou osobností stále fascinovala muže všech věkových i společenských kategorií od slavných režisérů po obyčejné chlapíky z hospody v sousedství, kam chodila ze svého bytu plného koček. Zemřela osamělá a chudá, ale za svůj život dokázala rozdat nesmírné bohatství umělecké inspirace. 

    Vladimíra Čerepková

    Básnířka z pasťáku

    V sedmnácti letech už měla za sebou sérii pobytů v dětských domovech, polepšovnách a na psychiatriích po celé republice. Když ji a její básně, čmárané tužkou do notýsku, v jednom z ústavů objevili studenti FAMU a František Hrubín označil mladou básnířku za „českého Rimbauda“, na chvíli ji to vysvobodilo. Mohla se přestěhovat do Prahy, stala se hvězdou poetické kavárny Viola. Ale nikdy se nedokázala adaptovat na obyčejný praktický život. Žila rychle, plýtvala krásou i talentem, experimentovala s kdečím, střídala lásky i přátele, jejichž pohostinnost byla jejím jediným stálým živobytím. V roce 1968 emigrovala do Francie a když tam strávila dalších pětačtyřicet let, její zářivé roky už byly jen vzpomínkou. 

    Čtěte dál!

  • Hana HegerováHana HegerováAutor: profimedia.cz
    Hana Hegerová

    Hlas plný vášně

    Možná, že její kariéře by lépe slušelo její rodné jméno – Carmen Farkašová-Čelková, které si změnila, prý proto, že vypadalo jako nepovedený pseudonym. Lépe by ilustrovalo její temperament, zděděný po slovensko-maďarsko-německých předcích, i po mamince s aristokratickými kořeny. Ve svých písních spojila pěvecký projev s hereckým: každá z nich je příběhem s vášnivou hrdinkou, která nešetří samu sebe ani své okolí. Rozdává se, vystavuje se odsouzení, kapituluje před láskou, škemrá o ni nebo ji naopak vyhazuje ze dveří. Pustit si album Hany Hegerové je jako prožít kus života nejméně desetkrát za sebou, a pokaždé na sto procent. 

    ...

    Věra Chytilová

    Mistryně konfrontace

    Nikdy nechtěla být za „hodnou holku“. O tom, jak neomaleně se chovala ke svým spolupracovníkům a jak strašlivě dokázala nadávat hercům, kolují doslova legendy. Ale její provokace měly svůj smysl: z herců vždy dokázala na place vydolovat extrémní, nepohodlné, někdy až nepříjemné emoce. Ani její filmy nejsou „hodné“: píchají do bolestivých společenských témat, krutě karikují realitu, nebojí se moralizovat. I muži po jejím boku ji popisovali jako „smršť,“ ať už to byl druhý manžel, introvertní kameraman Jaroslav Kučera, anebo Miloš Kopecký, se kterým v mládí tři roky chodila. Jejich vztah prý skončil v okamžiku, kdy si Věra přečetla jeho deníkový zápisek, učiněný bezprostředně po schůzce s ní: „Konečně doma, konečně klid!“  

    Olga Scheinpflugová

    Čapkova múza

    T. G. Masaryk ji v soukromém dopise přirovnal ke svíčce, která hoří na obou koncích. Nebyla dokonalá krasavice, ale byla spontánní, temperamentní a vášnivá. Právě tím už na prahu svých osmnáctin jako začínající herečka upoutala Karla Čapka, který jí věnoval celé štosy okouzlených, zamilovaných, občas i vyčítavých dopisů. Jejich vztah trval patnáct let, než se konečně vzali – a Karlu Čapkovi tehdy zbývaly už jen tři roky života.

  • Jana BrejchováJana BrejchováAutor: profimedia.cz
    Jana Brejchová

    Hvězda s charismatem

    Se svou generační souputnicí Olgou Schoberovou má něco společného – obě byly hvězdy „západního“ střihu, i Brejchové se říkalo „česká Bardotka“. Měla však něco navíc – hluboké a trochu temné, provokativní charisma, které způsobilo, že její herecká kariéra daleko přesáhla role ozdobných krásek a její kariéra neskončila na prahu středního věku. Byla prostě nezaměnitelná. Nezaměnitelně také zasáhla do osudů pěti mužů, často dost kontroverzním způsobem. K jejím partnerům patřili režisér Miloš Forman, německý herec Ulrich Thein, Vlastimil Brodský, Jaromír Hanzlík a Jiří Zahajský. 

    ...

    Milena Jesenská

    Bohémská rebelka

    Známe ji hlavně jako adresátku dopisů Franze Kafky a účastnici protinacistického odboje, která zemřela v koncentračním táboře. Milena Jesenská ale byla hlavně velmi svéhlavá a originální žena, která se už od puberty bouřila proti všemu – nejprve proti svému otci. Kradla mu nejen kusy oblečení, ale i morfium z jeho ordinace. První potrat měla v šestnácti letech a se svým prvním manželem Ernestem Pollakem vedla ve Vídni elegantní život, na který neměli peníze. Byla ale také skvělou novinářkou, která se nebála psát o kontroverzních tématech: právě proto ji Ferdinand Peroutka zaměstnal v redakci své Přítomnosti, přestože osobně ji nemohl ani vystát. 

    Článek připravila redakce časopisu Moje psychologie

Jdi na homepageZpět na začátek
Další příběhy