Nanotechnologie nám umožňují opravovat lidské tělo a pěstovat nové orgány, říká vědkyně

9. září 2017
Nanotechnologie nám umožňují opravovat lidské tělo a pěstovat nové orgány, říká vědkyně
• Foto: Archív Liliany Berezkinové

Firma Nanopharma působí ve světě vědy a technologií trochu jako zjevení, neboť má čistě ženské vedení a i většinu jejích zaměstnanců tvoří ženy. „Ve světě vědy a výzkumu jsme tedy naprostá výjimka. My jsme i začínaly jako zcela ženský kolektiv, nikoliv proto, že bychom byly nějaké Amazonky, ale prostě proto, že se to tak sešlo,“ říká ředitelka Liliana Berezkinová. „Dnes se trochu snažíme tento genderový nepoměr vyvážit.“ Žen ve vědě a technických oborech rozhodně není málo. Málo jich je na manažerských pozicích.

Ženská síla pochopitelně není jedinou věcí, ve které Nanopharma vyniká. Mnohem zajímavější je to, čím se zabývá.  „Nanotechnologie nám umožňují opravovat lidské tělo a pěstovat nové orgány,“  říká Liliana Berezkinová, se kterou jsme hovořili na festivalu nových technologií Future Port Prague.

Připadáte si jako žena v mužském světě, nebo máte pocit, že tato otázka patří spíše do minulého století a žen ve vědě je hodně?

Žen ve vědě je hodně, v technologickém byznysu méně a žen v managementu velmi málo. Žen je hodně v laboratořích, na univerzitách, ve výzkumu. Sama nejsem schopna říct vlastně, proč. Nemyslím si, že je to nějakým hendikepem, přičítám to spíš tomu, že preferují jiný typ práce než management v technologickém byznysu.

Zmínila jste dceru. Ovlivnilo mateřství nějak vaši práci a cítíte nějaký rozdíl vůči mužským kolegům?

Celkově mít dítě ze mne udělalo lepšího člověka a většího profesionála. Cítím lehké omezení, co se týká třeba cestování nebo ochoty jít do rizika a možná mne to dalo i do lehké nevýhody oproti mužským kolegům, ale snažím se si to nepřipouštět.

S jakými lidmi se vám dobře pracuje?

S lidmi, kteří jsou profesionální, neohlížejí se na věk nebo pohlaví, s lidmi, kteří jsou nadšeni pro to, co dělají, a jsou konzistentní.

Co vám dělá osobně radost každý den?

Moje dcera, moje rodina a moje práce. Jsem pyšná na to, že mohu být v malé české firmě, které v budoucnu něco změní. A myslím, že tak to má asi každý, kdo u nás pracuje. Cítíme, že jsme u vzniku něčeho nového, naše práce není rutinní, sice vyžaduje hodně trpělivosti a je to běh na dlouhou trať, ale vážím si toho, že člověk v mém věku mohl najít něco tak zajímavého.

Jak vlastně fungují nanovlákna při výrobě nových tkání nebo orgánů?

Díky nanovláknům jsme schopni pěstovat části tkání i orgány mimo lidské tělo a do něj ho pak transplantovat. Vypěstovat kus kůže nebo třeba kosti a ty pak použít na lidském těle. Daří se to v případě orgánů laboratorně, daří se to částečně v režimu „in vivo“, ale zatím jsou to pořád zvířata. Jsme v takzvané fázi preklinického testování a doufáme, že brzy nastane fáze experimentální léčby u lidí. Velmi intenzivně pracujeme na vývoji brzlíku, který by se brzy mohl začít testovat u lidí, u nichž běžná léčba selhala.

Za jak dlouho by mohl na tuto experimentální léčbu dosáhnout běžný pacient?

Záleží na tom, zda jde například o kůži, nebo o orgány uvnitř těla, tam je to trochu složitější. Ale jsou to roky, v případě kůže to vidím tak na sedm let. Hodně nevyzpytatelné jsou v tomto případě legislativa a také velké firmy, se kterými budeme pracovat.

Čemu dalšímu se věnuje vaše firma?

Naše firma se věnuje spíše těm technologiím, které může dostat rychle k pacientům. Takže vyvíjíme například dentální výplně, které by pomohly rychleji hojit rány například po vytržení zubu. A důležitým faktorem pro nás je, aby ta technologie byla cenově dostupná. Aby byla pro každého.

Umíte vyrobit i umělou kůži?

Ano, naše technologie se dá použít v estetické medicíně při léčbě hyperpigmentací nebo jizev, ale i v případě úrazů kůže, jako jsou popáleniny, proleženiny a podobně. Vedle tkáňového inženýrství se ale věnujeme například i vývoji nanonáplastí. Ty by mohly být na trh uvedeny podstatně rychleji.

Jaké mají nanonáplasti výhody oproti běžným léčivým náplastem?

Ať jde o nikotinové, hormonální nebo třeba náplasti s analgetiky, obsahují mnohonásobně vyšší dávky léčiva, než je pro pacienta potřeba. A ve chvíli, kdy je pacient odlepí, tak je 90 % látky ještě v nich. Což je velké riziko nejen z hlediska odpadu, ale i zneužívání. Víme, že například v USA jsou použité opiátové náplasti obsahující fentanyl cílem narkomanů a vzhledem k tomu, že látka je mnohonásobně silnější než morfium nebo heroin, dochází dost často k předávkování.

Nanonáplast obsahuje stokrát menší množství léčiva a je biodegradabilní, což znamená, že se na vašem těle rozloží a uvolní přesně tolik, kolik potřebuje. Náplast vyvíjíme primárně pro pacienty s pásovým oparem a do budoucna počítáme, že by mohla pomáhat pacientům s Alzheimerovou chorobou, Parkinsonovou chorobou nebo s hypertenzí. Mimochodem náplasti jsou velkým trendem ve zdravotnictví – jejich aplikace je bezbolestná, jejich účinek rychlejší než u polykacích tablet a jsou ekonomické.

Ty náplasti už může dostat běžný pacient?

V tuto chvíli je některé firmy testují pro svá léčiva.


Klíčová slova:  vědananotechnologiezdraví
Jdi na homepageZpět na začátek
Další příběhy