V čem nám lhali o lásce? Tohle je realita!

Vtloukají nám to do hlavy odmala: s tím pravým se do sebe nejdřív zamilujeme, pak společně překonáme nějaké to malé trápení, vezmeme se, pořídíme si rodinu a strávíme spolu krásný život, dokud nás smrt nerozdělí. Romanticky mlžný opar si prosím doplňte sami. A teď k té realitě. 

Dobré vztahy jsou především dřina. První náraz na skutečnost čeká každého hned s prvním vztahem: ten okamžik prozření, kdy pochopíme, že všechno nepůjde hladce, většinou ten vztah taky zabije.

A zatímco u těch prvních ještě věříme na totální souznění, cestou časem iluze slábnou a nároky povolují.

Přijmout do svého života partnera, nebo chcete-li lásku, je přáním každého bez ohledu na to, jestli je právě v období spokojeného či nespokojeného single stavu.

Člověk je, až na výjimky, párový tvor a i při nedostatku vhodných protějšků po životě ve dvojici toužíme, ať jsme schopni si to otevřeně přiznat, nebo ne.

Jenže po pár emocionálních úrazech můžeme také dospět ke zcela novému pocitu: strachu z intimity. Pokud vás totiž někdo jednou zraní, napodruhé si jej jen těžko budete pouštět pod kůži. Natož pak třeba napopáté.

Láska a vztah jsou pro nás tím nejdůležitějším. Přesně proto nás představa, že o ně přijdeme, může až paralyzovat.

Chvála zkušenosti

Jak se chodí v kruhu

Pětapadesát taky ujde

Článek připravil časopis Moje psychologie.