Romantická gesta. Co chceme víc než květiny a šperky!

Pugét růží doručený do práce, sametové krabičky se šperky, západ slunce na Montmartru v Paříži, naše srdce taje a má nás v hrsti. Bereme všemi deseti. Ale, co naše srdce opravdu rozehřeje, se nedá koupit ani zabookovat. To se musí cítit a říct. Po čem opravdu toužíme?

Toť otázka, ale položíte-li ji ženě, je velmi jednoduchá. Kdo se nezeptá, neví. No a muži se moc neptají. Většinou rovnou kupují další do sady, na ruku nebo na krk. Jste ráda, o tom není pochyb, ale když vám za pár hodin pochválí skvěle zorganizovanou oslavu, a ještě přede všemi, vaše srdce jihne a prsten na ruce ztrácí při těchto slovech lesk. Jestli chcete víc takových romantických chvil, tak mu řekněte, co je pro vás důležité. Pocit zůstává, růže vadnou.

Jste-li studentkou psychologie, neminou vás přednášky nebo knihy našeho největšího znalce párového soužití muže a ženy, profesora Stanislava Kratochvíla. Jako dvacetileté studentky s lehkým úsměvem posloucháte slova o tom, že chcete-li si udržet muže, měla byste dodržovat přikázání: uklizeno, uvařeno, chválit, chválit, stálý obdiv, sex, kdykoliv se mu zachce. Ve dvaceti si o tom myslíte své. Ale ta, která si na sedmdesát let staré rady za deset let vzpomene, tu přiveze na třídní sraz její muž, ochotně vyzvedne a ještě vášnivě políbí. Ostatním padá brada, jak ta to dělá? Řídila se slovy znalce. A to není konec. Vzápětí slyšíte chvalozpěvy na skvělého manžela, který ji však nezasypává dárky, ale dává jí to, co opravdu potřebuje. Tohle:

Řekněte svému muži, po jakých opravdových romantických gestech toužíte.