„V praxi se často setkáváme s případy, kdy jsme jako sociální služba nasazeni do rodiny až ve fázi, kdy už je odebrání dětí na spadnutí, situace je vyhrocená, a za tohoto stavu se v rodině velmi špatně začíná pracovat,“ vysvětluje Petr Najman, ředitel Centra pro dítě a rodinu Valika, které poskytuje služby ohroženým rodinám a zájemcům o náhradní rodinnou péči. Právě sociálně ohrožené rodiny a možnosti pomoci pro ně jsou tématem aktuálního dílu pořadu O čem se mlčí.
Jak můžeme ve školce, škole či jako sousedi poznat, že se dítě pohybuje v ohroženém rodinném prostředí?
Základem je mít otevřené oči a nepřehlížet varovné signály. Těmi mohou být poranění na těle dítěte, nošení špinavého oblečení, chybějící školní pomůcky, neúčast na obědech… Upozornil bych na Kartu KID, která vznikla ve spolupráci čtyř ministerstev a České odborné společnosti pro inkluzivní vzdělávání. Název je zkratkou tří klíčových prvků pro účinnou pomoc ohroženému dítěti: kooperace, identifikace, důvěra. KID navíc znamená v angličtině „dítě“. Karta poskytuje vodítka k identifikaci akutního ohrožení života, bezpečí a zdraví dítěte. Popisuje postup, jak zajistit jeho ochranu v souladu s jeho nejlepším zájmem a platnými právními předpisy. Karta je k dispozici na www.cosiv.cz.
Kam by se zástupci institucí či jednotlivci měli obrátit, pokud mají podezření, že se rodina nachází v ohrožení?
Ne každý případ je nutné hned hlásit na OSPOD (orgán sociálně-právní ochrany dětí). Zkusil bych zkontaktovat sociální službu, která poskytuje pomoc ohroženým rodinám s dětmi. Jedná se nejčastěji o sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi.
Co všechno se dá dělat pro to, aby děti z ohrožených rodin nemusely skončit v ústavní péči?
Primární je poskytnout pomoc rodině včas. Setkáváme se v praxi často s případy, kdy jsme jako sociální služba nasazeni do rodiny až ve fázi, kdy už je odebrání dětí na spadnutí, situace je vyhrocená, a za tohoto stavu se v rodině velmi špatně začíná pracovat. Je fajn, že můžeme službu poskytovat v přirozeném prostředí rodiny, protože člověk vidí interakce mezi členy a může hned reagovat. Naše terénní sociální pracovnice vyrážejí do rodin, kde pomáhají s nejrůznějšími oblastmi, ať už jde o zvyšování rodičovských kompetencí, pomoc při jednání s úřady, lékaři. Velkou oblastí pomoci je školství – například docházka, plnění školních povinností. Snažíme se rodině poskytovat individualizované služby podle jejích potřeb, aby byla schopna fungovat bez naší pomoci.
Rodiče z ohrožených rodin by třeba i sami pomoc vyhledali, ale mají například obavy ze stigmatizace. Dá se tomu nějak předejít?
Je třeba osvěta, že využívání sociálních služeb není hanba a není třeba se za to stydět. Nikdy totiž nevíme, kdy se v podobné situaci můžeme ocitnout my. Určitě existují možnosti, jak může poskytovatel sociální služby snížit riziko stigmatizace. Příkladem může být to, že nebude mít služební auto polepené popiskem, jakou službu poskytuje.
Co dělat, aby se do takové situace dostávalo co nejméně rodin?
Zvýšit podporu preventivních služeb pro ohrožené rodiny s dětmi, tzn. vyšší podpora poskytovatelů sociálních služeb určených pro rodiny, ať už jde o zmíněné sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, nebo nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, která pomáhají se smysluplným trávením volného času. Další možnost, jak včas podchytit rodinu, která potřebuje pomoc, je depistáž neboli vyhledávání rodin. Klíčové je vzdělávání pedagogů mateřských a základních škol v tom, jak poznat ohrožené dítě a jaké jsou možnosti podpory. My jsme letos zahájili s Ministerstvem zdravotnictví Program pozitivního rodičovství TRIPLE P. Program učí rodiče dovednosti potřebné k vybudování zdravých rodinných vztahů, zvládání nevhodného chování dětí a předcházení problémů při výchově. TRIPLE P nabízí rodičům praktické strategie, třeba jak omezit trestání ve výchově, jak snížit stres spojený s výchovou dětí nebo jak zvýšit komunikační dovednosti.
Co je to sociálně aktivizační služba neboli SASKA? Jak poznat sociálně ohroženou rodinu a jakou podobu má v ČR podpora těchto rodin? O tom se terapeut a moderátor Honza Vojtko v novém díle pořadu O čem se mlčí bavil s ředitelkou Nadace J&T Marií Oktábcovou a s Janou Ženíškovou, vedoucí týmu podpory pro rodinu a dítě organizace Amalthea. Celý díl si můžete pustit ve videu v úvodu článku.
O čem se mlčí: Když potřebujete záchrannou síť
Jak se dají zvyšovat rodičovské kompetence?
Je třeba nezlomit nad rodičem hůl. Samozřejmě je situace jiná při týrání dítěte, ale pokud jde o zanedbávání dítěte z důvodu nízkých rodičovských kompetencí, špatné socioekonomické situace rodiny, je třeba, aby stát učinil všechny kroky pro obnovení rodiny. Velkým problémem je chybějící sociální bydlení, protože pokud má rodina stabilní a odpovídající bydlení, je z půlky vyhráno a my už jsme schopni si rodinu v bydlení „pohlídat“ a ušít jí služby na míru za spolupráce s jinými poskytovateli služeb, např. ranou péčí. A jak zvyšovat rodičovské kompetence? Nácvikem, pozorováním zkušenějších rodičů atd.
Projekt O čem se mlčí vzniká ve spolupráci s časopisem Moje psychologie. Aktuální číslo s tématem si můžete koupit v naší on-line trafice iKiosek.cz. Dnes objednáte, zítra ho máte ve schránce. A doprava je zdarma!
