Drsňáci jsou pro ženy neodolatelní. Jsou ale skutečně lepší milenci než hodní kluci?

Drsňáci jsou pro ženy neodolatelní. Jsou ale skutečně lepší milenci než hodní kluci? Zdroj: Profimedia

Drsňák vs. hodný kluk. S kým zažijete lepší sex

Sex u zvířat slouží k plození mláďat, potažmo tedy k šíření genů. U člověka je to stejné. Jenže lidský sex funguje také jako zábava, způsob boje a přenášení pohlavních chorob a jako prostředek, kterým lze rozvrátit nebo slepit vztah. Je tohle komplikované nastavení součástí naší přirozenosti? 

Odpověď zní: ano i ne. Sex je složitý skoro u všech organismů, ale je pravda, že v lidském pojetí jde o něco trochu jiného. Rozhodně se neomezuje jen na genitálie a rozhodně nejde o čistě fyzický kontakt.

Sex se může odehrávat fyzicky mezi dvěma (či více) lidmi a zároveň i v telefonickém rozhovoru, při tanci anebo v naší mysli. Takže žádný biologický proces, ale složitý biokulturní akt, který umí pěkně zkomplikovat vztahy. Nebo usnadnit.

„Výzkumy ukazují, že spokojenost ve vztahu úzce souvisí se sexuální spokojeností. Máme-li tedy problém ve vztahu, dříve či později se odrazí i v sexu, a naopak,“ říká psycholožka a sexuoložka Laura Janáčková z Institutu partnerských vztahů, která proto doporučuje problémy řešit a neodsouvat je.

„Až na sexuální vyprahlost partnera žádný jiný problém sexem nevyřešíme, pouze jeho řešení oddálíme.“

Pokračování 2 / 5

Když sex není jen sex

Slovo „sex“ na základní úrovni odkazuje na proces výměny gamet (spermie a vajíčko) mezi dvěma organismy, čímž dochází k reprodukci. Ale i pro ta nejjednodušší zvířátka je sex víc než obchodování s gametami. Aby se vůbec k jejich výměně dostala, musí nejdřív začít vyjednávat. Je to docela fuška.

Musí procházet místním ekosystémem, najít potenciálního partnera, přesvědčit ho ke směně a poté co k ní dojde, se co nejlépe nastavit pro další „jednání“, nebo se přesunout dál a hledat nového druha.

Sex se tedy ani u nejprimitivnějších zvířat neomezuje jen na samotný akt, ale jde o sérii událostí a vyjednávání s těžko předvídatelnými výsledky. Proč? Protože je to ideální způsob zaručení biologické pestrosti, důležité pro přežití druhu.

A co teprve chudák člověk, když ani had, ryba, pavouk nebo jakékoli jiné zvíře nevezme v sexu zavděk sousedem, ale jsou puzeni pachtit se za potenciálním partnerem přes hory a doly, aniž by měli jisté, že vůbec nějaký sex bude?

Jako lidé máme evolučně nejblíže k primátům a ti mají sex podobně komplikovaný jako my a také ho často provozují bez souvislosti s rozmnožováním. Hlavně lidoopi (naši nejbližší příbuzní) sexuálními aktivitami navazují přátelství a zahajují či ukončují boje.

Výlučně u člověka má však sex kromě biologického a sociálního rozměru také hluboce kulturní a psychologický aspekt. Každý z nás vnáší všechny dosavadní zkušenosti nejen do sexuálního kontaktu, ale také do každé myšlenky, fantazie či úvahy o něm.

Promítáme do něj nejen své pohlaví a momentální očekávání ohledně jeho či její společnosti, ale celý náš osobní život včetně předchozích zkušeností, sexuální orientace, věku, zdravotního stavu, náboženského, politického a ekonomického přesvědčení, zkrátka celé své osobnosti. Fakt, že sex plodí potomstvo, je pro nás důležitý, ale víme také, jak si sexu užít i bez toho.

Pokračování 3 / 5

Mezi námi zvířaty

Lidská povaha je hlavně o společenském styku, spojení a interakci mezi lidmi, o výměnách myšlenek a pocitů – a sex je toho ústřední součástí.

„Člověk je tvor sexuální od narození až do konce života, a lidská sexualita tedy ovlivňuje celé jeho bytí,“ říká Laura Janáčková a nabízí příklad: „Podívejme se napříakta klad na flirtování či svádění. Setkáváme se s ním denně, třeba i v práci. Žena se snaží být přitažlivá, muž silný a výkonný a oba potěší, když si toho někdo všimne. Jemné flirtování může člověka i pozitivně motivovat k podávání vyšších výkonů.“

Přiznejme si, že v určitém ohledu jsme pořád zvířata a také tak reagujeme. Když žena řekne muži při sexu: „Ty jsi ale zvíře!“, myslí to jednoznačně jako lichotku, jako spontánní ocenění jeho vášnivého projevu.

Jinými slovy: pozitivně reaguje na to, že muž vypnul rozum a sebeovládání a začal se chovat pudově a instinktivně. Podobně i ženu potěší, když v posteli uslyší, že je „divoká kočka“.

A právě to zvíře v nás může také za to, že nás ženy nepřitahují hodní kluci. Dobře víme (rozumem), že ideální partner je hodný, spolehlivý a oddaný rodině. Ale kolena se nám podlomí při pohledu na drsňáka, který se s námi nebude „mazat“, a navíc má pověst „lamače dívčích srdcí“. Proč?

Přestože se společnost snaží vtěsnat sexualitu do jasně vymezeného šuplíku, nastavit pravidla, co je vhodné a co je neslušné, ta divoká kočka v našem nitru touží po spontánním sexu a po vášni osvobozené od společenských předsudků.

Drsňáci mají něco, co hodní chlápci ne – více mužského hormonu testosteronu. Čím vyšší je hladina tohoto hormonu, tím větší tendenci má muž riskovat, soutěžit, hnát se za svým, zapojit fyzickou sílu a s protivníkem se v případě potřeby třeba i poprat.

Ženskému instinktu tak našeptává: „Budu tě umět ochránit a dám ti silné a zdravé děti.“ Která by odolala? Často neodolá ani ta zadaná, která už má doma pět dětí s mužem, o němž tvrdí, že ho miluje. A vztah se komplikuje.

Pokračování 4 / 5

Ještě je tu rozum

V horším případě si v takovém případě ani neuvědomíme, oč jde. Podle doktorky Janáčkové totiž lidé často zaměňují lásku se zamilovaností, či dokonce sexuální přitažlivostí:„Přitom ten druhý nás může sexuálně přitahovat, aniž bychom k němu cítili lásku. Zamilovanost často přichází až jako druhá: nejprve se nám někdo líbí, zdá se nám atraktivní, přitažlivý a teprve pak při reálném či pomyslném kontaktu s ním začínají naše hormony ‚štěstí‘ intoxikovat tělo a my se zamilováváme. A láska přichází až nakonec, když první vlna citů opadla a my máme možnost uvědomit si skutečné lidské hodnoty.“

V lepším případě víme, která bije, a vymlouváme se na volání přírody. Jenže to také není východisko. Jako lidé jsme dostatečně intelektuálně vybaveni, abychom se naučili se svou sexualitou v širším slova smyslu zacházet ve svůj prospěch a aniž bychom někomu ublížili.

Jak chápat vztahy a chovat se v nich, abychom si zbytečně nenabíhali a nebyli zklamaní anebo nezraňovali jiné?

„Nejdůležitější je ujasnit si cíle. Jestliže hledáme stálého partnera, budeme se chovat jistě jinak, než když se chceme jen pobavit. A totéž platí i pro množství vynaloženého času, prostředků či energie,“ podotýká Janáčková.

„Jinak se žena bude věnovat výběru oblečení, líčení a účesu, když půjde na první rande, než když si vyrazí s kamarádem do kina. Převezmemeli odpovědnost za své chování, ochráníme před zbytečným zklamáním sebe i okolí.“

Utíkat před sexem nemá význam, protože bychom se leda tak připravili o vlastní sexuální kontakty. Sex je všudypřítomný. Proto je asi nejlepší seznámit se s tou divokou kočkou tam uvnitř, abychom věděli, co od ní můžeme čekat.

Pokračování 5 / 5

Nikdo není dokonalý

Byl by ale hrubý omyl domnívat se, že spokojený vztah a sex mohou mít jedině „superšelmy“, rekordmani v počtu dosažených orgasmů, kteří dokážou střídat polohy jako na běžícím pásu a jsou názoru, že sex v posteli provozují jen chudáci bez fantazie.

Mnoho svobodných lidí si představuje, že když najdou toho správného partnera pro trvalý vztah, perfektní sex je zaručen.

Je pravda, že většina zamilovaných na začátku vztahu opravdu prožívá skvělé a funkční partnerství, i když nejsou zcela sexuálně sladěni, mají odlišnou sexuální apetenci a někdy mají i různá očekávání. Ale dlouhodobě to bez snahy vyjít si vstříc a sladit vzájemné potřeby nejde.

Psycholožka Susan K. Perry uvádí příklad manželské dvojice, kde ona měla větší sexuální apetenci než on. Pochopila, že pro něj není odpudivá, on zase pochopil, že ho nesoudí za jeho nižší sexuální chuť. A vycházel jí vstříc, protože se o ni chtěl postarat.

Díky lepšímu vzájemnému poznání se podle Janáčkové partneři mohou postupem času naučit vzájemně a s jistotou uspokojit, a pokud spolu o těchto věcech mluví, mají šanci na spokojený sexuální život. A to bez ohledu na to, že třeba nejsou zrovna naladěni na stejnou sexuální vlnu.

„Milování není, jak si někteří muži a ženy myslí, pouze v technice. Jeho významná složka se odehrává v mysli. Vnímaná intenzita sexuálního prožitku, a dokonce i schopnost dosažení orgasmu je totiž zvlášť u ženy zásadně ovlivněna aktuálním psychickým stavem,“ uzavírá to Laura Janáčková.

Článek připravil časopis Moje psychologie.