.

. Zdroj: internal

Ryan Gosling: Zúročil jsem svůj nejstrašnější zážitek

Herec Ryan Gosling je tak trochu jiný chlap. Nejí maso a několikrát odmítl figurovat v anketě o nejvíc sexy muže planety. Od dětství se věnoval tanci, což nebývá zrovna mužská záliba. Vyplatilo se. Pohybové schopnosti dokonale využil ve snímku La La Land. Jedním ze 7 zlatých Glóbů, který film získal, je i ten Goslingův. Dosáhne i na sošku Oskara? 

Možná to byl osud, co pomyslně svedlo dohromady Ryana Goslinga a Gene Kellyho, legendárního hollywoodského zpívajícího tanečníka, který ze Zpívání v dešti udělal filmovou klasiku. Děje se tak v novém hudebním filmu La La Land režiséra Damiena Chazella, který na sebe naposledy upozornil oscarovým snímkem Whiplash.

Už jako dvanáctiletý předváděl Gosling svůj pěvecký a pohybový talent po boku Justina Timberlakea a Britney Spears v televizní show The All New Mickey Mouse Club. Jak ale sám říká, že by pro roli v La La Landu nepotřeboval už žádnou taneční přípravu, tak to rozhodně nebylo.

„Vždycky jsem miloval Američana v Paříži a Zpívání v dešti, kde Gene Kelly tak exceloval,“ říká Gosling.

„Měli jsme s Damienem možnost setkat se s vdovou po Kellym a ona nám ukázala originální, v kůži vázaný scénář ke Zpívání v dešti. Gene si tam ručně vpisoval své nápady k těm dnes už legendárním scénám. Jedna z nich mi zvlášť utkvěla. Říká se v ní: Na konci scény předat deštník kolemjdoucímu. Z toho je poznat, jak zásadně se může zapsat do historie věc vzešlá z jedné drobné poznámky ve scénáři.“

La La Land je návratem ke starým hollywoodským muzikálům a se 7 Zlatými glóby je taky považován za prakticky jistého adepta na Oscara. Těží z Goslingových procítěných tanečních a hudebních scén a perfektního souladu s hereckou partnerkou Emmou Stone.

Goslingův Sebastian je jazzový pianista se silným sklonem k cynismu, Mia v podání Emmy Stone baristka s nezkrotnou touhou prosadit se navzdory mnoha odmítnutím v konkurzech jako herečka.

Zdá se, že si La La Land diváky totálně získal. Co činí ten příběh tak neodolatelným?

Myslím, že lidi vtáhl do vztahu mezi oběma hlavními postavami. Nemusíte mít zrovna rádi muzikál, ale v tomhle případě si vás příběh emocionálně podmaní, Mia a Sebastian vám budou blízcí. Tohle byl důvod, proč jsem ten film chtěl dělat, vezme vás na úžasný výlet do trochu snového světa, se kterým se ale dokážete ztotožnit.

Myslíte, že se podařilo zachytit ducha starých hollywoodských muzikálů?

Sám jsem jejich velký fanda a režisér Damien Chazelle má tenhle žánr opravdu důkladně nastudovaný. Jeho ambicí bylo vzdát hold nejen těm filmům, ale taky Los Angeles. Tou silně romantickou linkou mezi oběma hlavními protagonisty se Damienovi podařilo navodit nostalgickou atmosféru, v níž pak svůj příběh vypráví. Tohle je právě neodmyslitelná součást klasických muzikálů, kombinují svět fantazie s lidskými dramaty, která lidi osloví.

Viděl jste Damienův předchozí snímek Whiplash předtím, než vás oslovil pro La La Land?

Miluju Whiplash a na setkání s Damienem jsem se velice těšil - zajímalo mě, jak ten film chce pojmout. Setkali jsme se u večeře v restauraci nedaleko od mého domu a mně bylo okamžitě jasné, že mám proti sobě člověka, který muzikály zbožňuje. A že chce La La Landu dodat přesně to kouzlo starých hollywoodských filmů a navázat na to, co dělali třeba Fred Astaire a Ginger Rogers.

Damien od začátku chtěl natočit film, který umožní divákovi uniknout z běžné reality a který budou chtít lidé vidět v kinech, nikoli na displeji mobilu.

Všichni jsou nadšení z toho, jak ve filmu tančíte a zpíváte. Vy ale máte ještě z života v Ontariu jisté taneční zkušenosti, jestli se nemýlím.

Jako dítě jsem skutečně absolvoval spousty tanečních hodin. Byl to způsob, jak se ulít ze školy, kde jsem každou chvíli vězel v nějakém průšvihu a učení mi moc nešlo. Tanec mi pomáhal zvednout sebevědomí, mohl jsem skrze něj rozvíjet svou kreativitu a vyjadřovat se jím.

Vaše vystupování v The Mickey Mouse Clubu se dá taky považovat za přípravu na La La Land?

To jste mě pobavila. Když jsem se té roli upsal, pošetile jsem se domníval, že se mé taneční schopnosti rychle vrátí. Že to bude jako jezdit na kole, to taky nezapomenete, jakmile se to jednou naučíte. Velký omyl! Nic se nevrátilo.

Spíš je s podivem, že to pro mě bylo takové překvapení. Taneční čísla, která jsme museli s Emmou nacvičit, byla velice složitá a na hony vzdálená devadesátkovému hip hopu, který jsem v té televizní show kdysi předváděl. Tři měsíce jsme stepování tvrdě trénovali. Pro mě to znamenalo se znovu postavit na startovní čáru.

Taky jsem se musel naučit hrát jazz na piano a zapracovat na svém zpěvu, jakkoli mám naštěstí pro diváky v tom filmu s Emmou jen pár duetů. Ale co se tance týká, hodně jsme si to s Emmou užili. Známe se už hodně dlouho a ona je skutečně skvělá tanečnice. Se mnou ale musel mít choreograf trpělivost.

Způsob, jakým začínající herci procházejí konkurzy a co všechno si musejí kvůli práci vytrpět, je jedním z hlavních aspektů tohoto příběhu. Vy sám jste kdysi zmínil ponižování, které herci při konkurzech zažívají. Otiskl jste tyto své vzpomínky do role Sebastiana?

Hned od začátku s námi oběma Damien mluvil o našich nejhorších zkušenostech s konkurzy. Ta má se vztahuje k situaci, kdy mě pozvali, abych se předvedl jedné velice vlivné castingové ředitelce. Měl jsem se vžít do situace, že mi někdo velice blízký právě zemřel.

Celou noc předtím jsem pracoval na tom, abych se vyladil do této nesmírně emocionálně vypjaté polohy. Abych byl schopen tu scénu zahrát před publikem.

Takže když jsem se pak dostal na řadu, úplně jsem se do toho ponořil, plakal jsem a vtom té ženě zazvonil telefon, ona to vzala a několik minut hovořila. A já tam tak seděl, nevěděl jsem, jestli dokážu zastavit pláč, který se mi dral z hrdla, nebo budu prostě plakat dál.

Ona se pak vrátila a řekla mi, jestli bych mohl pokračovat tam, kde jsem skončil… Já ale nemohl, pochopitelně. Nebyl jsem tak dobrý herec, a vlastně doteď nejsem, abych něco takového dokázal. Nakonec jsem ten šílený zážitek aspoň využil v tomhle filmu.

Vtáhla vás ta nostalgická atmosféra, když jste La La Land točili?

Jasně, strašně mě to bavilo. A taky se těším na reakce diváků. Většinou hraju tiché, sklíčené chlapíky, kteří procházejí nějakými problémy. Beru svoji práci i sám sebe hrozně vážně, takže tenhle film a vlastně i The Nice Guys (Goslingův předchozí snímek, v němž hrál s Russellem Crowem, pozn. red.) byly skvělou příležitostí trochu víc mluvit, víc se otevřít a pobavit lidi.

Jste otcem dvou malých slečen. Jaký je to pro vás pocit?

Báječný. Užívám si to, že jsem otcem, mnohem víc, než jsem byl schopen si vůbec představit. Je to ta nejlepší věc, která se mi v životě stala.

Teď, když máme dvě děti, zjišťuju, že bych s nimi byl nejraději stále doma, namísto toho, abych pracoval. Strašně rád vyprávím Esmeraldě nejrůznější příběhy. Ona má opravdu hodně energie, je zvídavá a stále se na něco ptá. Někdy není jednoduché jejímu tempu stačit.

Druhá dcera se jmenuje Amada. Kde se to jméno vzalo?

Evina babička se jmenovala Amada. Znamená to „milovaná“, což je přesně to, co jsme oba cítili, když jsme ji poprvé uviděli. Je to malý anděl.

Šestatřicetiletý Ryan Gosling, rodák z města London v kanadském Ontariu, dnes žije v Los Angeles se svou přítelkyní, rovněž herečkou Evou Mendes a jejich dvěma dcerami. V současnosti natáčí film Blade Runner 2049, dlouho očekávané pokračování sci-fiklasiky Ridleyho Scotta, nyní v režii dalšího Kanaďana Denise Villeneuva. Miluje psy

Ryan Gosling (*1980)

Rozhovor připravila redakce magazínu OK!