Zrzka od vedle jako Holka z reklamky píše sloupek o životě v korporátu, životě se psem a životě cestovatelky.

Zrzka od vedle jako Holka z reklamky píše sloupek o životě v korporátu, životě se psem a životě cestovatelky. Zdroj: Archiv Zrzky od vedle

Nemáme, nevolejte! Cesta k chalupě snů vede skrz realitní peklo

Je jaro, chalupářská sezóna se pomalu blíží! Holka z reklamky tu svoji vysněnou venkovskou usedlost hledá už od loňského roku. A byla by ji možná už i měla, kdyby koupě chaty nezahrnovala jednání s realitními kancelářemi. O peripetiích na trhu s nemovitostmi se rozepsala v dalším sloupku.

Zvěsti o tom, že je nedostatek bytů, že pozemky v blízkosti měst se nedají zaplatit a že dostat jakoukoliv, natož pak ucházející hypotéku je prakticky nemožné, se mezi lidmi předávají jako pohádky za dob Boženy Němcové. I když za lepší inspiraci pro tyto příběhy by posloužili bratři Grimmové – ti se specializovali na horory. Hledáním toho správného místa pro život ale peklo nekončí. Ba naopak bych spíš řekla, že to, co následuje, je ještě o něco bolestnější. Pak se totiž do procesu vloží realitka.

TIP NA VIDEO: Kam na výlet ve středních Čechách?

Video placeholde

Na začátku všeho bylo jedno loňské, naprosto tradiční letní odpoledne, kdy jsme se s chlapcem po jednom rozhovoru o rostoucích cenách nájmů a mojí frustraci ze života ve městě jen tak ze srandy podívali na pár inzerátů. Rozestavěné domy, zbořené chaty a pozemky vedle dálnice mě příliš nenadchly, ale stejně se z prohlížení realitního trhu stal náš nový snídaňový rituál. Co kdyby se přece jen objevilo něco zajímavého? Naděje umírá poslední. Netrvalo dlouho a ta nejlepší místa jsme začali objíždět.

Po spoustě zklamání a návštěv pozemků a domků bez příjezdových cest, vody nebo zdí jsme narazili na lásku na první pohled. Domek v lese, minutu od rybníka a hodinu od kanceláře. Měl všechno, co měl mít a shnilou střechu a promáčené zdi jako bonus. Perfektní dům pro rodinu, děti můžou dělat bábovičky přímo z omítky! Zatímco chlapec s tchánem zkoumali nepodstatnosti jako elektřinu, možnosti dopravy do města, stav základů a bůhví co všechno, já už jsem plánovala výsadbu rybízů a kam si pověsím houpací síť. To nejtěžší je za námi, oddychla jsem si, a jala se volat do realitky, že dům bereme.

Aha, tak nebereme! Přesněji tedy realitka nebere telefon. Smutnili jsme a jímal nás pocit, že dům nejen nebude náš, ale že asi ani neexistuje a my si ho jen vysnili. Po dvou týdnech a uhánění ze tří různých čísel jsem se ale konečně dovolala! Na oslavu jsem bouchla pomyslné šampaňské, abych hned v dalším momentě vytáhla pomyslnou vidličku a člověka na druhém konci opakovaně bodala do bříška alespoň v představách. Dům byl samozřejmě už dva týdny prodaný, inzerát pan realiťák stahovat nebude a já mám přestat volat.

Byla jsem z toho všeho tak rozmrzelá, že jsem odmítala koukat na další nabídky. Místo toho jsem se občas jen tak pro kontrolu podívala na stále aktivní inzerát na ten náš dům, abych se ujistila, že tak perfektní místo už nenajdeme. Úroda rybízu se ruší, marmeláda bude kupovaná a naše potenciální děti budou vyrůstat v betonové džungli mezi auty a psími bobky. Navíc jsem začala podezírat chlapce, že můj smutek nesdílí. Občas se mi dokonce podařilo přistihnout ho při prohlížení jiných inzerátů, což byla v mých očích zrada skoro srovnatelná s nevěrou.

Ale aniž jsem si toho všimla, postupem času jsme začali inzeráty prohlížet zase spolu. Obměkčil mě asi duch Vánoc nebo tak něco. A tak jsme se hned se začátkem nového roku vrhli na další vlnu hledání, telefonování a prohlížení všech možných i dost nemožných nabídek. Po půl roce zkušeností s realitními kancelářemi, kdy všechny byly špatné a některé vyloženě strašidelné, se objevil inzerát, který byl prostě dokonalý. Možná dokonce lepší pozemek než ten předchozí s rozpadajícím se domem. U tohohle totiž byly rybníky hned dva!

Do realitky tentokrát volal chlapec, protože já bych další zklamání a hluché sluchátko už neunesla. A světe div se, telefon mu zvedli hned. Za dva dny proběhla prohlídka a za další dva dny jsme si plácli. Drobnosti, jako že právničce trvalo měsíc sepsat smlouvu, kterou pak dvakrát poslala na špatný mail, mě už vůbec nerozhodily.

A inzerát na první dům? Pokud ho nestáhli, tak tam visí dodnes.