Lucie Kutálková: Oblečení je hra, nenechte se stresovat!

7. dubna 2017
  • „A člověk by se jím neměl nechat stresovat,“ říká oděvní designérka a zakladatelka značky Leeda Lucie Kutálková. „Když vám to bude slušet, tak se za vámi lidé s potěšením otočí.“

    Připadá mi, že českou módní raritou je nosit outdoorové oblečení, a to kamkoli. Rozhlédnu se po Praze a vypadá to, že polovina lidí míří na trek do Himálaje. Vnímáte to také?

    Myslím si, že Češi jsou experti na povýšení outdoorové módy na módu městskou. To nikde jinde na světě nevidíte. A důvody? Jedním z nich může být, že doba komunismu tady vcelku výrazně vymlátila eleganci. A to se napravuje jen velmi pozvolna. Možná mají lidé pocit, že když si koupí bundu z funkčních materiálů, která stojí poměrně dost peněz, musejí ji uplatnit i ve městě.

    Ještě horší jsou páry ve stejných kalhotách z kostkované látky. Praktičnost se staví nad eleganci a to je škoda. Řekla bych, že někdy až nad společenskou únosnost, protože když jdou takto oblečení i do divadla, je to opravdové peklo.

    Jak hodnotíte celkově oblékání českých žen a mužů? Zlepšilo se?

    Lepší se to, samozřejmě. I muži se začínají pozvolna zajímat o módu a snaží se oblékat elegantně.

    Módní základ podle Leeda Kvalitní boty, kabát, šaty, které se dají různě variovat a které můžete obměňovat podle příležitosti. A nemusíte toho mít moc. Jedná se spíš o promyšlenou skladbu šatníku. To je rozhodně lepší cesta než bezhlavě nakupovat věci a nechávat se ovlivňovat módními trendy, které se nám snaží vnutit rychleji a rychleji kvanta věcí. Ideální je mít jeden kvalitní batoh, který vydrží desetiletí, nebo kvalitní kabelku, kterou po vás podědí ještě dcera. Ale to se musíte o věci také dobře starat a udržovat je.

    A co postoj společnosti k designu a designovým věcem obecně? Přestává být design vnímán jako záležitost pro horních deset tisíc?

     Ano, už se to mění. Spousta lidí se také zamýšlí nad tím, jak a z čeho byly věci vyrobeny, kdo je vyrobil a co všechno za tím stojí. Nechtějí mít doma oblečení, které šili lidé nebo dokonce děti v nehorázných podmínkách. Čím dál víc je zajímá, jestli bylo vyrobeno s respektem k lidem i přírodě. A to je v pořádku.

    Jak se ubránit tlaku módních trendů?

     Nemyslím si, že by se člověk musel nějak urputně bránit. Stačí se nad tím jen zamyslet a používat vlastní hlavu. Útočí na nás všemožné reklamy – na jogurty, sušenky, prací prášky. Člověk musí jen přemýšlet, co za tím je. Proč například věc, která je vyrobená v Čechách, kvalitně, v dobrém zázemí a v dobrých podmínkách i pro ty, kteří ji vyrábějí, stojí zrovna tolik. A proč jsou věci z obchodního řetězce o tolik levnější.

  • Podle čeho by si měl člověk vybírat oblečení? Jak si najít svůj styl?

    S rozmyslem. Uvedu příklad. Jsou lidé, například skvělí odborníci v bankovnictví, které móda sice zajímá, ale úplně jí nerozumějí. Těm bych doporučila jít se s někým poradit. Nechat si poradit se skladbou šatníku, aby s tím měl člověk méně starostí, aby si zjednodušeně řečeno mohl najít svůj styl s pomocí odborníka. To je ideální.

    Nakupovat by měl člověk také s rozmyslem. Ne se nechat rychle něčím nadchnout a koupit si tři věci najednou. Lepší je nejdřív si v klidu zajít na kafe a rozmyslet si, jak to využijete, zda vám to schází a podobně.

    Oblečení je hra a člověk by se jím neměl nechat stresovat. Je tady proto, abychom se cítili dobře a abychom si udělali radost. A abychom udělali radost i okolí. Když vám to bude slušet, tak se za vámi lidé otočí a potěší je, že potkali někoho zajímavě oblečeného. Já se takhle otáčím běžně.

    Designérka Lucie Kutálková založila značku LeedaDesignérka Lucie Kutálková založila značku LeedaAutor: Robert Tichý

    Když za vámi někdo přijde pro radu, jak přesně to probíhá?

    Vždycky mě u klienta zajímá, co je za člověka. Sama nemám ráda, když mě někdo někam tlačí. Proto to nedělám ani ostatním. Nechávám jim prostor. Ale zároveň je chci někam dovést.

    Někdy vím už na začátku, co bude fungovat, ale nemůžu na paní hned vybalit, že má mít zelenou halenku, když celou dobu nosí jen šedou, ačkoli vím, že zelená jí bude stoprocentně slušet. Musím na ni pomalu. A za chviličku už má zelenou halenku na sobě a je spokojená.

    Takže je to vlastně psychologická práce…

    Vlastně ano. Při osobní komunikaci se zákazníkem je důležité nenásilnou formou člověka odhadnout a podtrhnout to, co potřebuje.

  • A jak jste to měla vy sama? Hledala jste svůj styl, nebo jste měla odjakživa jasno?

    Je to stálý vývoj, jak člověk roste a stárne, proměňují se i jeho potřeby a představy, co chce nosit. Oblečení navrhuji právě tak, abych ho mohla a chtěla nosit. Můj styl se vyvíjí k větší čistotě a jednoduchosti. Věci stojí víc na detailu a na variabilitě. Nemění se to, že se snažím vyrábět z opravdu kvalitních materiálů, které různě testuji.

    Vždycky jsem měla jasno také v tom, že nikdy nebudu používat kožešiny. Chování zvířat pro kožešinu se mělo zakázat už dávno a doufám, že se to brzy stane. Znám zdroje svých látek, ačkoli třeba v případě hedvábí to možné není.

    Když to jen trochu jde, snažím se využívat lokální produkci; v současnosti například vzorujeme z konopného úpletu, který má skvělé vlastnosti a je vyroben v Čechách.

    Jaký je váš tip či rada na to, jak si oblečením zvednout náladu či sebevědomí?

    Na tohle jsou dobré třeba barvy. Ty pomůžou a člověka rozsvítí. Když si vezmete černou, asi vás vnitřně nenabije tak, jako když si obléknete azurovou. V létě, kdy svítí slunce, ale i v zimě, kdy vám je úzko z ponurého počasí. Když se člověk cítí dobře, vyzařuje to z něj i navenek.

    Je-li člověk v oblečení nesvůj, jako by i všechno ostatní bylo tak nějak špatně. A důležité je brát oblékání s nadhledem. Není žádná tragédie, když zkombinujete něco, co k sobě třeba úplně nejde. Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Zní to jako klišé, ale kde nic není ani nejlepší a nejdražší oblečení nepomůže.

  • Dá se podle toho, co má člověk na sobě, usuzovat, jaký je?

    Určitě. V profesi už jsem dost dlouho a zabývala jsem se také stylingem. Kromě focení módy pro časopisy s profesionálními modelkami šlo o styling lidí různých profesí, kteří nejsou na focení zvyklí. A to bylo někdy těžké.

    Většinou jsem jim dopředu volala, vše s nimi zkonzultovala a napomohla tak tomu získat si jejich důvěru. A pak jsem se je pozvolna, nenásilnou formou snažila dostat tam, kam bylo potřeba, aby jim to slušelo a všichni byli spokojení. Naučíte se tak lidi odhadnout. Stejně jako fyzioterapeut, když se na vás podívá a vidí, že máte křivou páteř a jednu nohu kratší – máme podobnou profesní schopnost. Ale zase se v tomto ohledu nijak nepřeceňuji.

    Co vás na vaší tvorbě baví nejvíc?

    Baví mě proces, když to vzniká, když se vymýšlí. Ale i tvorba samotná a také, když vidím výsledek. A pak mi dělá radost, když lidé moje oblečení nosí a funguje to.

    Třeba když přijde zákazník a řekne: „Tenhle model mám a chtěl bych ho ještě ve dvou barvách.“ Je s ním prostě spokojený.

    Designérka Lucie Kutálková založila značku LeedaDesignérka Lucie Kutálková založila značku LeedaAutor: Robert Tichý

    Baví mě zkrátka celý kreativní proces od začátku až do konce – to, jak svou myšlenku odprezentujete, aby bylo lidem pochopitelné, co jste tím vlastně mysleli.

    Jsou Češky sebekritičtější než ženy jinde?

    Rozhodně. Někdy daleko víc, než je nutné. Dobrým příkladem je třeba pátek před půlnocí v Londýně. Tam se ženy a dívky rozhodně nestydí vzít si minišaty bez ramínek, i když mají velikost 50. Ale všeho moc škodí. Na obě strany.

    Je důležité, aby ženy našly sebevědomí a uvědomily si, že vlastně vůbec o nic nejde. Ať si oblečení zkusí, ať se v něm cítí dobře. Podtrhne jejich osobnost, postavu, nebo naopak zakryje nedostatky. Je to zábava a jedna z mnoha cest k tomu, abyste se cítila spokojená. Když už člověk musí chodit oblečený, ať mu to aspoň sluší.

    Lucie Kutálková, oděvní designérka Pracuje pod etablovanou českou značkou Leeda, která funguje od roku 2003. Klade důraz na vysokou kvalitu materiálů, zpracování a minimalistický design s propracovaným detailem. Vedle autorské tvorby se soustředí i na individuální zakázkovou výrobu, návrhy kostýmů a styling. Navrhovala filmové kostýmy například pro Liv Tyler nebo Bond girl Olgu Kurylenko. V originálním interiéru obchodu v Bartolomějské ulici najdete kromě oblečení a obuvi značky Leeda také doplňky a šperky od dalších českých designérů.

    Rozhovor připravil časopis Moje psychologie.

Jdi na homepage Zpět na začátek
Další příběhy