Holka z reklamky: Nechcete si ten rasismus odpustit aspoň o Vánocích?
Holka z reklamky miluje reklamy a o těch vánočních to platí dvojnásob. Tuhle libůstku jí ale letos narušila diskuze na Novinkách pod článkem se svátečním spotem britského obchodního domu John Lewis. Hraje v něm dítě tmavé pleti, takže si umíte představit, jakou lavinu xenofobních komentářů to spustilo. Rasistickým českým Pepíkům totiž nejsou svaté už ani ty Vánoce.
Slovní obrat, co bylo dřív: jestli slepice, nebo vejce, se přetřásá tak často, že z vejce už je omeleta a slepice dávno vypelichala. Nedá se ale nic dělat a dneska ho budu muset taky použít. Byla dřív moje láska k reklamám, nebo práce v reklamce? Ať tak, nebo tak, dva roky v reklamní agentuře tu zálibu minimálně zhoršily. Nejen, že nemám nainstalovaný ad block; dokonce si reklamní bloky v televizi dávám hlasitěji, protože si je užívám víc než to, co dávají mezi nimi. (Před)vánoční čas je v tomhle vážně štědrý. Firmy se předhánějí, čí spot víc zatahá za srdíčko a pocuchá nervy. A tím se dostáváme k mojí oblíbené adventní činnosti – k pití svařáku během hodin strávených na YouTube, kdy přeskakuji obyčejné reklamy, abych se dostala k Reklamám s velkým R. K těm vánočním.
TIP NA VIDEO: Debilní kecy reklamních kreativců
Když vaříte cituplný doják, který přidá vaší značce a ročnímu obratu firmy pár plusů, návod je velmi jednoduchý a zřejmě i univerzální. Vezmeme velký smaltovaný hrnec v červené barvě. Na kokosovém oleji lehce orestujeme skořici, badyán, pomeranč a jehličí. Následně podlijeme společným časem s rodinou a přáteli, a pokud máme, přisypeme trochu nadrobno nakrájených dobrých skutků. Vedle v mističce si vyšleháme sníh společně se sdělením, že hlavní je být spolu/dělat si radost/slyšet dětský smích a že na materiálních věcech nezáleží. Následně ztlumíme plamen a za stálého míchání dochutíme firemním logem.
Zní to trošku cynicky, já vím, ale nenechte se mýlit. Já mám vánoční reklamy vážně strašně ráda. Zrovna před chvílí jsem se u jedné z nich rozbrečela, protože tohle všechno měla. Lásku, přátelství, pomoc bližnímu a srdce na dlani. Ještě víc se mi ale chtělo plakat při čtení komentářů u úplně jiné reklamy, kterou jsem viděla minulý týden.
Britský obchodní dům John Lewis má každoročně moc hezký vánoční spot, který umí zabrnkat na všechny moje emocionální struny. Ne, že bych si snad hledala reklamy každého jednoho obchodního centra ve Velké Británii, ale tenhle konkrétní už tradičně sdílí na Novinkách, takže ho vlastně moc nejde minout.
A já se ptám: Je to přirozený výběr, nebo tenhle zpravodajský web opravdu už zcela otevřeně cílí jen na xenofobní rasisty a homofoby? Čas od času se mi totiž stane, že se ukliknu, vylezu ze své sociální bubliny a skončím v komentářích pod celkem nenápadným článkem. Třeba tady – vánoční reklama, dítě potká v lese mimozemšťana, skamarádí se spolu, dítě mu ukazuje náš svět a nakonec mu před odletem dá dárek. Vánoce, přátelství, idylka.
Jenže! Dítě je černoch a mimozemšťan je zřejmě nebinární. Ajajaj! Ve chvíli, kdy píšu tenhle text, je pod článkem s reklamou několik stovek rasistických a ponižujících komentářů, ve kterých lidé řeší, jak je možné, že v Británii vůbec může žít někdo, kdo nemá porcelánovou pleť, a jestli už tedy ti praví Britové vymřeli. Tyhle výlevy plné frustrace sbírají stovky lajků a větví se na další vlákna, ve kterých si autoři původních příspěvků s ostatními diskutujícími přitakávají. Strašně se snažím věřit, že to, co v lidech probouzí podobné myšlenky, je jen strach, neznalost a stagnace v minulosti. Chci věřit, že česká reklama „A bude mít taky ty zahnutý zuby nahoru? Já nemusím, já už ho vidím!“ je dávno překonaná a místo toho, abychom děti učili krást i vánoční stromky, je můžeme učit respektu a pochopení.
Fascinovaná všemi možnými teoriemi, které se v podobných diskuzích dají přečíst, jsem pak několik minut jen tiše koukala z okna a vnímala všechen ten smutek, který ve mně probudilo zjištění, kolik nenávisti dokáže vyvolat vánoční reklama. Smutek, že jediné, co s tím můžu dělat, je napsat tenhle sloupek, kde k lásce a pravdě přidám ještě respekt a toleranci. To mi totiž často přijde o dost důležitější.