Tereza Kostková

Tereza Kostková Zdroj: Lucie Robinson

Tereza Kostková: U nás v rodině se nikdy na strach moc nehrálo

Jestliže se o některých lidech říká, že ubírají energii, pak herečka a moderátorka Tereza Kostková stojí nejspíš na opačném pólu. Vypadá, jako by pohodou a spokojeností mohla dopovat i ostatní. A to přesto, že se v posledních letech ocitla na pár životních křižovatkách. Rozváděla se s otcem svého syna Toníka, vyrovnávala se s koncem vztahu. Ovšem další změny, které přišly, Terezu zase vrátily na „její“ cestu. Znovu se zamilovala, vdala se za režiséra Jakuba Nvotu a nové „vesmíry“ se jí otevřely i v práci.

Už druhý rok vedete rozhovory v rádiu, v pořadu Blízká setkání. Kolik hostů jste za tu dobu přivítala?

To je už tak velký počet lidí, že to dost dobře nejde spočítat. Nicméně když vezmu, že dva roky vysílám deset měsíců v roce, až na výjimky každý všední den kromě středy, tak celkem jsem zpovídala už určitě více než tři sta lidí.

Jaké hosty do pořadu Blízká setkání zvete?

Někdo „zvenku“ by si mohl říct, že na rozhovor do rádia může přece každý. Ale tak to není. Nejen s ohledem na dramaturgii celé té stanice, ale i na dramaturgii dne a samotného pořadu. Jsou samozřejmě „univerzální“ osobnosti, které jsou díky svému významu a známosti vhodné do každého pořadu, ale jinak platí, že určitý typ hosta se víc hodí do hlavního dopoledního profilového rozhovoru, jiný třeba do Nočního Mikrofóra. Do Blízkých setkání se snažíme zvát spíše odborníky, kteří už jsou trochu mediálně známí nebo jsou svázaní s nějakým novým objevem nebo s věcí, která je výsostně aktuální. Můžeme se tak více věnovat jim jako osobnostem a méně vysvětlovat. Hledisko popularity hraje zkrátka při výběru hostů také roli.

Tereza Kostková
Tereza Kostková | Zdroj: Lucie Robinson

Popularita je dnes z pohledu médií zásadní položka – kvůli sledovanosti, respektive poslechovosti. Perete se s tím někdy, když třeba víte o někom zajímavém, kdo ovšem tato kritéria nesplňuje?

Já to kritérium výběru hostů s ohledem právě na jejich jistou popularitu či mediální známost respektuju, chápu ho, rozumím mu. Ale přesto mám za to, že se občas mají ty nůžky pootevřít, protože nikdo se známý nerodí, a má-li dostat prostor kvůli tomu, že je něčím výjimečný, pozoruhodný, tak ho třeba musí někdo někam pozvat na rozhovor, aby ho představil, aby na něj upozornil. Takže v tomhle směru se snažím být nebojácná, a když u někoho cítím potenciál, tak jsem pro to nebát se a pozvat ho. Pracuji v tandemu se skvělou editorkou Míšou Svobodovou, která má v podstatě identický názor a umí vyhledávat i nové, zajímavé lidi. Takže jsme mockrát měli v pořadu i hosty, kteří s tou primární popularitou nepřicházejí, ale jsem si jistá, že díky tomu, co dělají, za čas právem mediálně známí budou.

Jací lidé vás jako hosté nejvíc baví?

Všichni. A to neříkám jako frázi. Nepamatuji se, že by mě rozhovor s někým vyloženě nebavil, že by mě někdo vůbec nezaujal. Ano, párkrát se mi stalo, že když jsem se dozvěděla jméno hosta nebo téma rozhovoru, tak jsem si říkala, jestli vůbec bude o čem povídat. Ale pak jsem si sedla k přípravě a objevila poklady! U žádného hosta se mi ještě nestalo, že bych v něm nenašla něco úžasného, inspirativního. A to je možná nějaký můj vlastní podprahový klíč k rozhovorům, které v Blízkých setkáních vedu. Jsem totiž přesvědčená, že každý člověk má v sobě své kouzlo, své tajemství, svůj poklad, někdy možná i neobjevený. A mě nesmírně baví, když ho můžu zkusit najít – samozřejmě společně s ním, protože on o tom musí chtít mluvit. Ukrutně mě v rozhovorech nebaví držet se zaběhnutých klišé, mluvit s nimi zase jen o tom, co už někde mnohokrát říkali. Otevřít toho člověka, představit ho, jak ho lidi neznají, to je pro mě cesta.

Celý rozhovor a další skvělé články najdete v novém vydání časopisu Moje psychologie. Kupte si ho v naší on-line trafice iKiosek.cz! Dnes objednáte, zítra už ho máte ve schránce. A doprava je zdarma.

Moje psychologie 04/2021
Moje psychologie 04/2021 | Zdroj: Archiv Mojí psychologie