Ochlaďte se ve vedrech: Jak se správně otužovat?

25. června 2017
Ochlaďte se ve vedrech: Jak se správně otužovat?

Je vám ranní ledová sprcha už málo? Chtěli byste vykročit ze své komfortní zóny a zažít otužování až do extrému? Jaký vliv má na nás běžné i extrémní otužování, popisuje Filip Říha, který vás to může i naučit.

K čemu všemu je dobré otužování? Může nějak prospět i naší psychice? 

Vliv otužování na fyzickou i duševní kondici se traduje už dlouho. Sprchujeme-li se alespoň 30 vteřin, a to včetně hlavy a šíje, resetuje se naše emoční centrum v amygdale a přestaneme být naštvaní či smutní. Dochází k tvorbě endorfinů a zlepšuje se okysličení celého těla. Produkuje se hormon adiponektin, který učí naše tělo efektivněji spalovat tuky. Otužování podporuje krevní oběh, štítnou žlázu, činnost srdce a zároveň, podobně jako tomu bylo u Eskymáků, vytváří na našem těle tepelněizolační vrstvu tzv. hnědých tuků.

V neposlední řadě ledová voda několikanásobně urychluje regeneraci svalů po sportovním výkonu. Proto například špičkové fotbalové kluby mají ve svých šatnách vany s ledovými kostkami. Kromě těchto výhod si velká část otužilců, včetně mě, pochvaluje, že přestali být nemocní. A nejedná se o snížení počtu chřipek a dalších chorob, ale o jejich úplné zmizení. U mužů navíc otužování funguje jako přirozené afrodiziakum. Otužováním vytváříme v naší mysli schopnost tzv. „ledového klidu“, kdy jsme schopni se nevystresovat běžnými událostmi. S tím souvisí i „klid v srdci“ – jakmile si navykneme na otužování, začne nám klesat klidový tep, což prospívá celému tělu.

Jak vůbec začít i s běžným otužováním, aby u něj člověk dlouhodobě vydržel?

Běžné otužování lze začít velmi jemně. Jedna z metod je tzv. střídavá sprcha. Při ranní i večerní sprše se nejdřív pořádně nahřejte teplou vodou a pak teplotu vody postupně snižte až na ledovou vodu, kterou se alespoň 15 vteřin sprchujte. Tohle vám zajistí více energie po ránu a hlubší spánek navečer. Další metodou je tzv. procházkové otužování, což znamená oblékat si pro krátkodobý pobyt venku o jednu vrstvu méně, než jste zvyklí. Je to důležité zkombinovat s dýcháním nosem – nádech i výdech nosem lépe zadržuje teplo v našem těle. Tuto metodu lze aplikovat pro chození do práce, cestu na oběd a zpět, kdykoli jste-li venku v kuse do 30 minut a pohybujete se. Ať už si vyberete jakoukoli metodu, je důležitá pravidelnost, ideálně každodenní. Kromě svého těla tím posílíte i vůli. Jedinou výjimkou by měly být dny, kdy se cítíte slabí. 

Jak byste popsal extrémní otužování? Čím se liší od běžného a jsou jeho pozitivní účinky taktéž „extrémní“?

Hranice mezi extrémním a běžným otužováním není jednoznačná. Většina lidí, kteří se začnou pravidelně běžně otužovat, se postupně posouvá k otužování extrémnímu. Pro mě extrémní otužování znamená schopnost těla bez oblečení či bot fungovat desítky minut na mrazivém vzduchu anebo minuty v ledové vodě. Jednorázové extrémní otužování může vést k vážným tělesným komplikacím. Dojdeme-li k němu postupně, tak výrazně zvyšuje tělesnou výkonnost, snižuje množství zánětů v těle, znásobuje regeneraci a posiluje srdce. 

Komu byste extrémní otužování doporučil? 

Každému, kdo je ve svém běžném životě vystaven vysoké hladině stresu – manažerům, vrcholovým sportovcům, učitelům. Naše tělo i mysl získá neochvějnou stabilitu. Sportovcům se navíc otužováním zvýší VOmax, jedna z klíčových hodnot pro jejich výkonnost. Otužování také podle různých zdrojů vede k výraznému zpomalení stárnutí našich buněk.

Jaké jsou techniky, jak se na extrémní otužování připravit? 

Já používám tři základní. Vizualizaci, kdy si představuji, že „jsem na pláži“, to mi pomohlo s otužováním začít. Určitě jste už někdy slyšeli povídat příjemný ženský hlas: „Zavřete oči. Uvolněte celé tělo. Představujte si, jak ležíte na pláži a tělo je zaplaveno sluncem.“ Tak tohle jsem si představoval a skutečně, studená voda byla jiná, než když jsem si zkusil představovat, že „jsem na Sibiři“. Mentální programování je velkým klíčem k úspěchu. Druhou technikou je speciální dýchání, střídání krátkých hypoventilací, tedy rychlého dýchání, se zádržemi dechu. Tahle technika výrazně zlepšuje okysličení a prokrvení našeho těla, což vede k lepší odolnosti proti chladu. Tohle rozdýchávání provádíme například vždy před ledovou koupelí. Třetí technika je ze všech nejjednodušší – je třeba se na každé extrémní otužování dostatečně vyspat, nedostatek spánku nás může pořádně „zchladit".


Co lidi motivuje, aby u vás absolvovali kurzy extrémního otužování?

Asi ta nejdůležitější motivace je, že kurzy spojují několik elementů zahřívání a ochlazování těla, a to jak teoreticky, tak prakticky. Účastníci si otestují, jak je ochlazují či zahřívají jídlo, dech, pohyb, emoce. Dozvědí se, které orgány mají největší vliv na regulaci tělesné teploty a jak je podpořit. Řada lidí chce posunout své fyzické schopnosti zase o krok dále, přiblížit se k „superčlověku“. Často již viděli videa se známým otužilcem z Holandska Wimem Hofem a teď se dívají po někom, kdo je to naučí tady. Většinou je také láká podpora skupiny při vykročení z komfortní zóny. A ta je opravdu silná.

Článek vyšel v červnovém čísle časopisu Moje psychologie. 

Chcete si zlepšit kondici jinak? Máme pro vás skvělé tipy:
480p 360p 240p
10 způsobů, jak využít každou chvíli pro lepší kondici

Jdi na homepageZpět na začátek
Další příběhy