Markéta Pavleje

Markéta Pavleje Zdroj: Lucie Robinson

Markéta Pavleje: Je to neuvěřitelný příběh, co máme s manželem za sebou

Působí sice jako éterická víla, ale ve vílím světě, kde se snídá rosa, by se asi unudila k smrti. Markéta Pavleje je úspěšná foodblogerka, autorka bestsellerové kuchařky, ambiciózní podnikatelka a máma tří dětí. Ale především žena, která miluje vaření a jídlo vůbec.

Podle představ většiny mužů jste asi žena snů – půvabná, milá, skvěle a hlavně ráda vaříte… Sbalila jste na jídlo svého času i vašeho muže?

Vůbec ne! Zatímco mě to do kuchyně táhlo odjakživa, bavilo mě pro někoho vařit, starat se o něj, tak Jozef vždycky hodně cestoval, vůbec nebyl nastavený jako rodinný typ a naprosto mu vyhovovalo, když může jíst v restauracích. Když jsem mu začala vyvařovat, pořád mi opakoval, že to pro něj není důležité. Na začátku jsem z toho byla i trochu zklamaná, protože v předchozích vztazích se mi jídlo mimo jiné osvědčilo jako účinná ženská zbraň, kdy jsem mohla na partnera spolehlivě zapůsobit, ale Jozefovi tohle bylo jedno. Ale je vtipné, že po 14 letech se i z něj vyklubal chlap, který mi volá z práce, že už jede domů a co bude k večeři.

Markéta Pavleje
Markéta Pavleje | Zdroj: Lucie Robinson

Občas mluvíte o jídle i v tom kontextu, že může být svůdné a sexy. Jak to myslíte?

Myslím to z psychologického hlediska, že jídlo může být třeba krásná předehra. Požitek z jídla patří určitě k silným smyslovým prožitkům, v příjemném prostředí může snadno navodit intimní atmosféru, ostatně rande se většinou odehrává u večeře. A myslím, že už samotný fakt, že s někým jíte, a tím nemyslím pracovní oběd, je sama o sobě taková intimní záležitost. Stolovat s někým je už takový další krok ke sblížení. S nepřítelem si asi k jídlu nesednete.

Markéta Pavleje
Markéta Pavleje | Zdroj: Lucie Robinson

Čím vás jídlo svého času tak chytlo, že jste před osmi lety – jako vlastně jedna z prvních u nás – založila váš dnes ohromně populární blog Kitchenette?

Jídlo a vaření mě bavily od dětství, stejně jako teď baví moji desetiletou Grétku, které když přijde kámoška na návštěvu, tak spolu třeba pečou muffiny. Nejdřív vařila se mnou, ale pak jsem ji začala podporovat v tom, aby to zkoušela sama, a teď už tu sebedůvěru v kuchyni má a umí se s vařením krásně poprat. Já to jako dítě měla podobně, ale když jsem vybírala střední školu, tak mě vůbec nenapadlo, že bych to nějak směrovala k vaření, navíc jsem inklinovala i k umění, takže jsem vystudovala gympl s výtvarným zaměřením. A pak jsem dělala 12 let vizážistku, což byla krásná práce v oblasti módy, nestereotypní, kreativní, potkávala jsem zajímavé osobnosti, vlastně dream job. Pak už jsem se ale neměla kam dál profesně posouvat, trochu mi už taky vadila určitá povrchnost toho světa, přemýšlela jsem tedy, jestli se třeba nevydám do New Yorku, ale protože jsme spolu s manželem byli už tři roky a já toužila po rodině, tak by to bylo buď, anebo. A pak to rozlousklo moje první těhotenství. Nicméně k vaření mě to pořád táhlo, a když se mi narodila Grétka, tak jsem se začala točit v kuchyni zase mnohem více, přemýšlela jsem více nad výživou a cítila jsem také, že bych ráda podnikala okolo jídla. Ale ten pravý cíl se stále neobjevoval, přestože nápadů byla spousta. Tak jsem se rozhodla, že musím začít alespoň zhmotňovat moji touhu vydat se tímto směrem a věřit, že mě to nasměruje. Tenkrát mě inspiroval i Jozef, abych začala psát blog, které v zahraničí už existovaly.

Jakou krizi musela Markéta Pavleje překonávat s manželem? A jak se třemi dětmi zvládá praktikovat udržitelný životní styl? Dočtete se v rozhovoru v novém vydání časopisu Moje psychologie. Kupte si ho v naší on-line trafice iKiosek.cz! Dnes objednáte, zítra už ho máte ve schránce. A doprava je zdarma.

.
. | Zdroj: Archiv Mojí psychologie