Panenka s ředkvičkami

Vepřová panenka s ředkvičkami

4 porce, příprava: 40 minut

Suroviny na hummus: 2 šálky bílých fazolí, 1 malá cibule,3 stroužky česneku, sůl, olivový olej, 1 citron, semínka bílého a černého sezamu

Na maso: 800 g vepřové panenky, sůl a hrubě mletý pepř olivový olej

Na salát: 1 svazek ředkviček, 100 g drobných žampionů, 2 šálky rukoly, 2 lžíce ředkvičkových klíčků, 1 lžíce bílého vinného octa, 2 lžíce olivového oleje, třtinový cukr na dochucení

Fazole nechte nabobtnat, sceďte je a s oloupanou cibulí a nasekaným česnekem uvařte na skus. Odstavte, osolte. Po 10 minutách vyjměte cibuli a sceďte ji. Přilévejte olivový olej a mixujte do hladké konzistence.

Dochuťte citronem a opraženým sezamem. Troubu rozehřejte na 180 °C. Panenku osolte a opepřete, na rozehřátém oleji ze všech stran zatáhněte. Pečte ji 8 až 15 minut, přikryjte alobalem a nechte asi 15 minut dojít. Po vychladnutí nakrájejte na plátky.

Nakrájejte ředkvičky a žampiony, promíchejte s klíčky. Z octa, oleje a cukru umíchejte zálivku a propojte jí salát. Maso podávejte s hummusem a salátem.

Více o ředkvičkách

Výhonky ředkviček

• Ačkoli vypadají na příbuzné ředkve chutí, vzhledem i krátkou vegetační dobou a kolují teorie, že z ní byla vyšlechtěna, neexistují o tom spolehlivé důkazy.

• Ředkvičky pravděpodobně pocházejí z Orientu nebo severozápadní Evropy, v dnešní podobě jsou známy od 16. století.

• Posilují imunitu, podporují zažívání i detoxikaci, pomáhají likvidovat plísně a bakterie. Kromě vitaminů C a B2 obsahují kyselinu listovou, dále hodně draslíku, sodíku, vápníku a železa.

• Abyste mohli využít jejich zdravotní potenciál, musejí být v prvotřídní kvalitě, kterou poznáte podle jasné barvy, pevné bulvy a drobných svěže zelených lístků.

• Na jaře přicházejí na trh ředkvičky rychlené, ty, které kupujeme později, jsou už ředkvičky polní.

• Výhonky z ředkviček patří mezi superpotraviny. Koncentrují všechny zdravé látky, které jsou v bulvách, a můžete si je kdykoli vypěstovat doma. Jenom počítejte s říznější, štiplavou, až palčivou příchutí a dávkujte kujte je přiměřeně.

Quiche s kozím sýrem

Quiche s kozím sýrem

6 porcí, příprava: 35 minut + odležení

Suroviny: 300 g hladké mouky + na pomoučení + vysypání 1 lžička soli 150 g změklého másla

Na náplň: olivový olej na formu, 1 šalotky, 250 ml smetany 33%, 8 velkých vajec, 1 velký stroužek česneku, 2 polévkové lžíce bazalky, 1 lžíce oregana, sůl a bílý pepř, špetka strouhaného muškátového oříšku, 2 šálky drobných žampionů, 1 malá cuketa, 150 g kozího sýra

Den předem připravte těsto. Mouku prosejte se solí, uprostřed vytvořte důlek. Dovnitř přilijte 100 ml odstáté vody a máslo, rukama vypracujte vláčné těsto. Zabalte do fólie a nechejte odstát přes noc.

Troubu předehřejte na 180 °C. Na oleji nechte zesklovatět šalotku a osolte. V míse rozšlehejte smetanu se žloutky. Přidejte cibuli s drceným česnekem a bylinkami. Ochuťte solí, pepřem a muškátovým oříškem.

Vyválejte těsto do kruhu s o asi o 2 cm větším, než má forma. Tu vytřete olivovým olejem a vysypte moukou. Vložte těsto a propíchejte ho vidličkou. Poklaďte cuketou s žampiony a přelijte smetanou. Nahoru rozložte sýr a pečte asi 5 minut, dokud náplň nezpevní.

Více o kozím sýru

Čerstvý kozí sýr

• Sezonní jarní sýry jsou vyráběny z mléka koz nadojeného po porodu kůzlat – tyto kozy spásají šťavnaté jarní a letní louky, proto jsou také z celoroční produkce nejchutnější.

• Na chuti čerstvého sýra se podepisuje nejen potrava a obsah bílkovin a tuku v mléce, ale také plemeno.

• Největším výrobcem kozích sýrů je po staletí neotřesitelně Francie. Má jich na čtyři stovky druhů!

• Kozí mléko má jiné složení než kravské, je nejbližší lidskému a je velmi dobře stravitelné – tato vlastnost se přenáší i do kozích sýrů.

• Obsahem bílkovin se čerstvé kozí sýry od kravských sýrů příliš neliší, ale mají více vitaminů A, D, niacinu, z minerálů například více hořčíku. • Čerstvý kozí sýr se vyrábí jednoduše, protože kozí mléko snadno prokysává a sráží se syřidlem, ale na rozdíl od kravských a ovčích sýrů se snadněji rozpadává.

Těstovinový salát se špenátem

Těstovinový salát se špenátek

4 porce příprava: 35 minut

Suroviny: 1 balení penne, sůl a pepř olivový olej na zakapání, 100 g vlašských ořechů, 150 g parmazánu, 1 citron, 400 g baby špenátu, 1 drobná cuketa, olivový olej, 120 ml smetany 12%

Těstoviny uvařte v osolené vodě podle návodu na obalu. Sceďte a zakapejte olivovým olejem. Ořechy rozpulte, část nahrubo nasekejte. Z 1 sýra nastrouhejte hobliny, zbytek nakrájejte. Citronovou kůru nastrouhejte na nudličky.

Špenát spařte horkou vodou a zastříkněte citronovou šťávou. Rozpůlenou cuketu nastrouhejte na dlouhé nudličky. V hluboké pánvi zahřejte smetanu, vsypte nakrájený sýr a nechte ho za stálého míchání rozpustit. Opepřete ho, vmíchejte těstoviny, špenát a cuketu a 2 minuty povařte. Ihned podávejte ozdobené citronovou kůrou a hoblinami parmazánu.

Více o špenátu

Mladý špenát

• Původem je nejspíše z oblasti Kavkazu, nejstarší zmínky ale pocházejí ze Španělska, kam jej nejspíš přivezli křižáci nebo Arabové. Jako běžná zelenina se v Evropě rozšířil na počátku 17. století.

• Je velmi cenný pro vysoký obsah bílkovin, vápníku, vitaminů A, C a K, již kolem roku 1870 ale proslul díky vysokému obsahu železa. V roce 1937 však bylo prokázáno, že železa obsahuje sice hodně, nicméně asi desetkrát méně, než se tvrdilo.

• Špenát je na trhu ve třech jakostních třídách, ve všech ale platí, že by neměl být špinavý, nesmí mít ani náznaky hniloby, neměli by se na něm vyskytovat škůdci (čili „broučci“) a nesmí nezvykle vonět.

• Dobrý špenát je příjemně aromatický, tedy ten čerstvý s pevnými listy, bez květního stvolu a dostatečně oschlý. Z toho plyne, že když ho obchodníci mlží vodou, aby vypadal čerstvější, snižují jeho kvalitu. • Možná vás někdy zarazila hořkost špenátu. V takovém případě jste jedli již hodně vyběhlé listy; lahodné bývají jen listové růžice.

Mléčná polévka s jarní cibulkou

Mléčná polévka s jarní cibulkou

4 porce, příprava: 15 minut

Suroviny: 40 g másla, 300 g cibule, 500 ml plnotučného mléka, sůl a pepř, 4 lžíce zakysané smetany, 2 jarní cibulky, 1 lžíce olivového oleje, 4 plátky toastového chleba nebo plátky z bagety

V kastrolu rozehřejte máslo a nechte zesklovatět jemně nasekanou cibuli. Přilijte mléko, přiveďte k varu, snižte teplotu a za stálého míchání 4 minuty povařte. Polévka má mírně pěnit. Ochuťte solí a pepřem, vmíchejte smetanu. Mezitím chléb nakrájejte na kousky a opečte na rozehřátém oleji.

Do misek rozdělte polévku, přidejte jemně nasekanou jarní cibuli a krutony. Ihned podávejte. Náš TIP: Pokud chcete polévku zjemnit, můžete jarní cibulku místo nasekání rozmixovat.

Více o jarní cibulce

Jarní cibulka

• První archeologické nálezy pocházejí z období 4000 let p. n. l. Dá se říci, že cibule se šířila se starověkou kulturou – do Indie, Řecka a Říma. Marcus Aurelius ji považoval za „silnou zbraň“ – bojovníci, kteří se jí krmili, vydávali „hrozivý“ nepříjemný odér.

• Jarní cibulka není nic jiného než nedozrálá cibule kuchyňská, její mládí je důvodem příjemného nasládlého tónu a jemnosti. Její hlavní sezona je u nás mezi dubnem a červnem.

• Skladovat cibulku je zapotřebí v chladu a hlavně temnu – světlo totiž snižuje obsah řady užitečných látek. Je bohatá především na vitamin C, který se nachází hlavně v listech a nikoli v cibulce, dále na provitamin A, vitaminy B1 a B2, kyselinu listovou, hořčík, vápník a železo.

• Jarní cibulku můžete uložit do zeleninového boxu v ledničce. Pokud je čerstvě utržená, vydrží tam asi týden, jen je dobré průběžně odtrhávat vnější listy. • Cibuli se podle botaniků přisuzuje lidový název ošlejch. Řada důkazů ale ukazuje na to, že ošlejch zmiňovaný už v 16. století ve slavném Mattioliho herbáři je ve e skutečnosti šalotka.

Článek připravil časopis F.O.O.D.