Během jarního lockdownu celé Česko šilo roušky a peklo domácí pečivo, během toho zimního je zase populární otužování a nová sociální síť Clubhouse. Ale co dělat, když se vám zrovna nechce poslouchat diskuze ani lézt do zamrzlého rybníka? Máme pro vás tipy, jak si dlouhý čas krátíme my v redakci.
Redaktorka Ivona
Mohla bych vám vykládat, jak cvičím nebo vařím, ale přiznám se, že přesně na tyhle činnosti teď vůbec nemám náladu. Seriály na streamovacích službách mě aktuálně neoslovují a s alkoholem jsem si radši dala pauzu. Co mě tedy zachraňuje, jsou knihy, a když nemám náladu číst, tak podcasty. A když nemám náladu ani na jedno, tak brouzdám po e-shopech s módou a hledám zapomenuté poklady ve slevách nebo ideální džíny na jaro. Ano, nekontrolovaný shopping si teď občas povoluju, protože i když je to guilty pleasure, přináší mi to aspoň nějaké chvění v této umrtvené době. Z knih jsem naposledy přečetla Sběratele sněhu od Jana Štiftera a musím říct, že tak zvláštní a dojemný příběh, respektive tři příběhy, které se sejdou v jeden, jsem dlouho nečetla. Nádherná kniha! Z podcastů doporučuju novou sérii Sádlo Ridiny Ahmedové, která se věnuje společenským tlakům na ženské tělo. Je to citlivě pojatý pořad s autentickými výpověďmi, ve kterých se nejedna z nás najde.
Redaktorka Andrea
Jarní lockdown byl trochu šok, a tak jsem měla potřebu si stanovit nějaké cíle. Řekla jsem si, že se naučím stojku, budu trénovat kaligrafii a zlepším se v angličtině. Upřímně, nevyšlo ani jedno. Takže tentokrát už jsem moudřejší. Jelikož bydlíme v novém, ve volném čase hledám inspiraci na Pinterestu a Instagramu, jak si zařídit interiér. Také očekáváme letos přírůstek, takže se seznamuji s dětskou výbavičkou, hledám české tvůrce, kteří mi ušijí tu nejkrásnější zavinovačku, plánuju rozvržení dětského pokojíčku a také často odpočívám. A tentokrát bez výčitek. Někdy u toho poslouchám severské audioknihy od mého oblíbeného Joa Nesbøho, podcast Opravdové zločiny, koukám konečně na The Crown na Netflixu nebo si zkrátka zavřu oči a dopřeju odpolední spánek. Nestyďte se odpočívat a zpomalit, nemusíte být ani v jiném stavu, každé tělo potřebuje relax a kdy jindy mu ho dopřát než teď, kdy máme více volného času sami pro sebe.
Redaktorka Petra
Trávit čas doma mi nevadí, ani každodenní celodenní přítomnost dcery, jsem totiž dost kreativní člověk, takže nám neustále vymýšlím nějaký program, abychom to i propojily s tématy ze školy. Učí se o skupenstvích, takže děláme všelijaké pokusy s ledem, sněhem, párou, vyrábíme krápníky a já si alespoň některé zapomenuté vědomosti osvěžím. K výuce angličtiny jsme přibraly babičku, která má stejnou úroveň jako moje dcera, a jednou týdně naživo či on-line si spolu povídají a já jim to lektoruji. A co to jde, vyrážíme prozkoumávat místa v okolí, kde bydlíme. Co mi však chybí moc, je kultura a učení se novým věcem. Proto jsem si nastavila, že se jednou týdně zúčastním nějakého webináře, který mě nadopuje informacemi. Když vidím počet přihlášených, mám alespoň takový pseudo pocit, že jsem v přednáškovém sále. Už mám za sebou webináře s Radkinem Honzákem, řeckou filozofii nebo kurz krasopsaní. Btw, to krasopsaní mě tak zaujalo, že jsem si objednala písanky, a když je čas, učím se psát/malovat různé druhy písma. Další level je kaligrafie. Všechno skloubit dohromady je mazec, ale drží nás to všechny nad vodou a dobře naladěné.
Editorka Irena
Část jarního a podzimního lockdownu jsme trávili na chalupě, kde volného času moc nezbývalo. Už jen roztopit ráno troje kamna a večer si přichystat zásobu třísek a polínek nebo využít všechna spadaná jablka na mošt mi zajistilo dost zábavy. V Praze je o základní životní potřeby luxusně postaráno, volného času mám trochu víc a moje oblíbené aktivity – zpívání ve sboru a kolečkové brusle, bohužel, u ledu. U počítače jsem celou pracovní dobu, tak se mi pak odpoledne nechce sledovat seriály nebo si dělat pořádek ve fotkách. A tak chodím. Občas s rodinou nebo s kamarádkou, občas sama, občas za nějakým konkrétním cílem a občas jen tak. Když potřebuji nějakou výzvu, snažím se porazit různé aplikace v odhadu času, který pro chodce na danou vzdálenost udávají. Většinou mi v tom ale zabrání nákup kávy a kochání se výhledy z míst, která díky tomu objevuji. Pohorky, vlněné ponožky a teplá šála jsou pro mě zimním trendem číslo jedna!
Mimochodem, terapie chůzí je výborné antidepresivum. Více si o tématu přečtěte v aktuálním čísle časopisu Moje psychologie. Čeká vás také rozhovor s Janou Krausovou a velký materiál o našem egu – jak budovat zdravou sebedůvěru, ale jak také poznat, kdy nám komplikuje život.
Kupte si časopis v našem iKiosku s poštovným zdarma!
