Pravda o botoxu. Má revoluční využití

3. března 2017
  • Pravda o botoxu. Má revoluční využití

    Často se o něm mluví s posměchem a znechucením. Proč si zrovna botox vysloužil tak špatnou pověst, přestože na něj odborníci nedají dopustit a navíc si tahle látka získává stále nová a pokaždé revoluční využití? Teď se o něm například začíná mluvit  v souvislosti s léčbou deprese.

    Bylo by až příliš jednoduché hodit to na bulvární média a jejich titulky posmívající se nějaké celebritě za to, že to přehnala s botoxem. Jejich nevědomost a škodolibost samozřejmě má svůj velký podíl, ale bulvár se vlastně vždycky jen vezl. Botulotoxin je totiž primárně jedovatý.

  • Botulotoxin aneb klobásový jed

    Někdy se mu říká klobásový jed. To proto, že přišel na svět tak, že se v roce 1820 po jedné večeři otrávilo asi dvacet lidí najednou a doktor Justinus Kerner začal zkoumat, čím to je. Přišel na to, že za to mohou zkažené uzeniny, ve kterých se usazuje bakterie Clostridium botulinum, která vylučuje botulotoxin. Už doktor Kerner naznačil jeho možné využití v lékařství, ale kvůli paralyzačním schopnostem se nějakou dobu uvažovalo třeba i o tom, že by se botulotoxin používal při výrobě biologických zbraní. Trvalo dlouhých 150 let, než se podařilo dokázat, že naopak může i pomáhat - pokud se použije ve správném množství.

    O ten zlom se zasloužil především oftalmolog Alan B. Scott. Při testování na opicích v šedesátých letech dokázal pomocí botulotoxinu vyléčit takzvaný strabismus, tedy šilhání.

    V sedmdesátých letech úspěšně metodu otestoval na lidech a v osmdesátých už běžně léčil kromě šilhání ještě blefarospasmus, což je křeč očních víček. V té době také Scott přejmenoval botulotoxin na kratší botox. Devadesátá léta pak můžeme nazvat zlatou érou botoxu. Scottovy metody se začaly šířit a lékaři si brzy všimli, že „vedlejším účinkem“ je vyhlazení vrásek v okolí ošetřovaných očí. Oficiální povolení pro vyhlazování vrásek a léčbu nadměrného pocení získal botox v roce 2002 a stal se obrovským hitem. Není divu, že se rozšířil i do dalších lékařských oborů, protože umí dočasně zablokovat přenos impulsů mezi nervy a svaly. Léčí se jím artritida, využívá se při léčbě migrény, kdy se aplikuje do krční páteře, a používá se třeba i v gastroenterologii, urologii nebo foniatrii - umí zlepšit koktavost a další poruchy hlasu.

     

  • V čem je problém?

    Právě proto, že je botulotoxin jed, spousta lidí na něj stále pohlíží skrz prsty. Bojí se otravy, nechtějí do těla nic jedovatého. Přestože existuje mnoho studií prokazujících, že je botox bezpečný. Kromě toho se neustále zkoumají jeho případné vedlejší účinky (zatím se však nepřišlo na nic, co do několika dnů neodezní, například nevolnost, bolest hlavy, ochablost svalu, otok). Soustavně se pracuje i na výzkumech toho, jaký dlouhodobý vliv má botox na lidské tělo, zatím se ale nepodařilo nic dokázat. „Na otravu je potřeba mnohem větší množství, než jaké se při aplikaci v lékařství používá. V dermatologii pak botulotoxinu používáme ještě několikrát méně. Samozřejmě je důležité, aby jej aplikoval pouze zkušený lékař,“ říká zakladatelka kliniky estetické medicíny Formositas Ivana Pokorná. „Existují pravidla i doporučení ohledně správné aplikace ve smyslu množství, lokality, hloubky aplikace, odstupu aplikací, typu mimiky, kontraindikací. To vše rozhoduje o bezpečnosti ošetření,“ dodává dermatoložka z Medicom Clinic Katarína Třísková.

    Bezpečnost ale není jediným strašákem, který se nad botoxem vznáší. Právě to, že botox především v začátcích jeho používání aplikovali i nezkušení odborníci, nebyly výsledky vždycky jen skvělé. Tváře ztrácely mimiku a vypadaly nepřirozeně. Někde tam se zrodil zvyk dělat si z botoxu spíš legraci, než ho uznávat. „Problém je, že to přetrvalo do dnešní doby, kdy jsou ale tyto nepodařené úpravy zapříčiněny spíš výplněmi. Pokud někdo o nějaké krásce s příliš velkými rty napíše, že to přehnala s botoxem, ve skutečnosti to přehnala s výplněmi, protože do rtů se botox nepoužívá,“ vysvětluje Ivana Pokorná. Dodává, že se někdy botox může používat na vyhlazení drobných, takzvaných kuřáckých vrásek nad horním rtem, ale v této oblasti je to trochu riskantní a může to vypadat nepřirozeně. Pokud totiž máte omezený pohyb horního rtu, vypadáte prostě trochu divně. To je zároveň důvod, proč se botox aplikuje pouze do míst, kterým omezená hybnost tolik nevadí: „Používá se ke korekci mimických vrásek, hlavně v horní třetině obličeje,“ popisuje Katarína Třísková. Svaly na čele nebo třeba mezi obočím, kde je takzvaná vráska mračivka, přestanou tolik pracovat, zrelaxují se a vrásky se vypnou.

     

  • Návrat k přirozenosti

    Když byl botox novinkou, platil trend, že úprava má být viditelná. Jako když si necháte zvětšit prsa o dvě čísla. Dnes je to naopak. Zákroky jsou decentní, výsledek má působit tak, že jste se prostě jen dobře vyspala. Samozřejmě existují ženy, ale i někteří lékaři, kteří botox nadužívají.

    „Botulotoxin je dobrý sluha, ale špatný pán,“ upozorňuje Ivana Pokorná. Podle ní funguje nejlépe jako prevence, na vyhlazení už vzniklých vrásek jsou lepší již zmíněné výplně. Když žena začne botox používat v relativně mladém věku, odnaučí svaly v obličeji tolik se mračit a křenit a omezí tak vznik hlubokých vrásek. Ty jsou totiž výsledkem právě kombinace přehnané mimiky a toho, že pleť v určitém věku ztrácí elasticitu. Zatímco v osmnácti se můžete mračit, jak chcete, a kůže se vždy vrátí do původního stavu, zhruba od pětadvaceti let si ty záhyby už začíná pamatovat.

    Dnešní použití botoxu v estetické medicíně je však ještě mnohem sofistikovanější. Dají se díky němu zmenšit tváře, zúžit čelisti nebo odstranit určité asymetrie v obličeji - například když se křivě smějete nebo zvedáte jedno obočí víc než to druhé. Tyto nerovnosti totiž často vznikají jednoduše proto, že máme příliš vypracované některé obličejové svaly. Botox je lehce ochromí a svaly se zmenší. „Jde o rozdíl jen několika málo milimetrů, ale právě tyhle milimetry stačí lidskému oku na to, aby někoho považovalo za krásnějšího,“ vysvětluje v britském magazínu Red doktor Ben Hunter. Botox se aplikuje třeba i do dásní, což vás zbaví takzvaného bruxismu, tedy skřípání zubů.

     

  • Botoxem proti depresím

    Uznávaný americký psychiatr a vysokoškolský profesor Norman Rosenthal teď podle magazínu Time začal na základě svého výzkumu z roku 2014 doporučovat svým pacientům botox, když u nich zjistí depresi. Jak to funguje? Botox ochromí kontakt mezi svalem a nervem, což vás udržuje víc v klidu. Zbaví vás škubání v oku, nebudete se kvůli němu moci mračit. Už Darwin totiž přišel na to, že jak se tváříte, ovlivňuje vaše pocity. Botox má proto zábranit mračení, krčení čela i obočí, čímž vám zároveň i zakáže cítit se smutně nebo naštvaně. Tenhle léčebný postup sice ještě v Americe nebyl oficiálně schválen, Rosenthal si ale stojí za svým. Poukazuje přitom na to, že ve Státech (a postupně nejen tam) se botoxem už léčí úplně všechno včetně předčasné ejakulace, proto je schválení jeho metody jen otázkou času.

    Článek připravil časopis OK! Magazine.

     

     

Jdi na homepage Zpět na začátek
Další příběhy