Stres, deprese, vyhoření. Slova, která dnes skloňujeme téměř dennodenně. Přitom naši rodiče se těšili mnohem lepšího psychického zdraví, ačkoliv ani doba, ve které oni vyrůstali, nebyla procházkou růžovou zahradou. Proč tedy dnes my, milleniálové, navštěvujeme častěji psychology a terapeuty?
Zajímalo by mě, kde se berou informace o tom, že dnešní mladí lidé jsou línější a nechce se jim pracovat. Zřejmě se pohybuji v sociální bublině, kde je tomu spíše naopak, ale i tak to jde do extrémů.
Příkladem za vše je má kamarádka. Sedmadvacetiletá holka, u které není neobvyklé, že tráví v práci i devět a více hodin denně. Pak přijde unavená domů a zatímco její přítel vyžaduje sociální interakce a ptá se jí, jak se měla, ona by nejraději mlčela. Což vede akorát k častému vzájemnému nepochopení. Svoji práci ale miluje a pořád si opakuje, že když teď v mládí zabere, zatne zuby, jednou bude lépe.
Ženy jsou na tom hůře
Přitom je ale na ní znát, že zatínání zubů jí jde čím dál tím hůře a několikrát jsem od ní slyšela větu, že nebýt tak mladá, myslela by si, že má syndrom vyhoření. Není ale jediná. Čím dál tím více lidí generace Y, neboli milleniálů, trpí psychickými problémy. Pacienty s depresemi najdete nejvíce mezi ženami. Ovlivňují ns totiž hormony a také větší všeobecná zodpovědnost. Více se zaobíráme problémy, vztahy a péčí o rodinu.
Americká psychologická asociace letos v únoru vydala studii, která dokládá, že milleniálové udávají vyšší míru stresu, než zbytek populace. Přitom ale paradoxně míra stresu všeobecně klesá. "Jedním z faktorů přispívající k vysoké míře stresu je závislost na moderních komunikačních technologiích a neustálá potřeba kontrolovat sociální média a elektronické přístroje, u rodičů též snaha vybalancovat používání technologií dětmi," komentuje výzkum profesor Pavel Mohr, primář kliniky Národního ústavu duševního zdraví.
Dodává, že dalším aspektem je i politické klima, neboť průzkum probíhal během prezidentské kampaně. I když nelze tuto studii aplikovat i na zbytek světa, není těžké najít stejné faktory způsobující psychické problémy.
Neumíme si se stresem poradit
Hlavní příčinou depresí jsou stále biologické vlivy, ale přidávají se i další. Například stres, ve kterém se mnozí z nás ocitají čím dál tím častěji. Neumíme si s ním hlavně pořádně poradit, a tak se v nás hromadí, což vede k oslabení naší odolnosti vůči vzniku duševních poruch.
Onou zátěží je, jako v případě i mé kamarádky, čím dál tím větší důraz na výkon, který je dnešní zrychlenou dobou vyždadován. Ruku v ruce s tím ale často jdou také sociální problémy, které do značné míry způsobují moderní technologie a sociální sítě, na které se tolik upínáme a máme potřebu se skrze ně sebeprezentovat.
"Kvůli tomu, že situace jako jsou konflikty nebo stres v práci dnes neřešíme jako naši předkové fylogeneticky naučenou reakcí, bojem nebo útěkem, tak se taková neřešitelná situace může snáze transformovat do úzkostných příznaků, poruch spánku, somatických projevů anebo příznaků deprese," vysvětluje profesor Pavel Mohr.
Najděte v sobě vypínač
Jak se depresím ubránit, je dobrá rada nad zlato. Měli bychom si umět dupnout a naučit se říkat ne některým pracovním povinnostem. Stejně tak by našemu duševnímu zdraví prospělo, kdybychom se naučili odlišovat skutečný život od toho vyumělkovaného na sociálních sítích. Více času bychom měli trávit s přáteli a rodinou a věnovat se koníčkům. Podle Pavla Mohra je důležité, abychom se dokázali najít rovnováhu mezi pracovním životem a tím osobním.
Můžeme to tedy začít zkoušet a doufat, že v budoucnu někdo vymyslí spínač, kterým se naučíme vypnout náš pracovní život a naopak spustit online našeho reálného osobního života.
