Video placeholde

Plast není špatný, jen ho neumíme používat, říká zakladatelka ekologické agentury

Náramky, jejichž koupí prý zachráníte planetu. Zdánlivě udržitelné kolekce módních řetězců, jejichž výroba v rozvojových zemích patří mezi hlavní znečišťovatele planety. Vysazení stromu za každou cestu letadlem. Zní to jako skvělý plán, jak oddálit klimatickou krizi a zvrátit neblahý osud Země? Reklamy lákající na záchranu planety jsou ale bohužel často pouhým greenwashingem, za nímž stojí jen další vidina zisku. Jak greenwashing rozpoznat? Je plast skutečně naším nepřítelem? A jaký potenciál dnes v Česku mají agentury, které učí firmy přistupovat k přírodě i svým zákazníkům zodpovědně? O tom všem mluvila v novém dílu pořadu Byzy ženy Judita Nechvátalová, zakladatelka ekologické reklamní agentury Green Cat.

„Přírodní produkt se dá rozeznat docela snadno, greenwashing se pak ale vztahuje téměř na všechno. Když něco zavání tím, že to bude hodně jednoduchá, rychlá a navíc levná cesta k záchraně světa, bude to nejspíš greenwashing,“ vysvětluje Nechvátalová s tím, že klamavé „eko“ reklamy se hodně vyskytují například v segmentu kosmetiky nebo jídla. Zároveň podotýká, že greenwashing se může objevovat i v oblasti cestování, když například společnost slibuje, že vaši cestu letadlem do New Yorku vykompenzuje zasazením několika stromů.

Jak vypadá nejčastější forma greenwashingu? Podle Nechvátalové patří mezi klíčové příklady následující: „Třeba když nahradíte jednorázový plastový obal, tašku nebo brčko papírovou variantou, tak si rozhodně nemůžete říkat, že jste pomohli přírodě. Pořád je to něco, co si děláme příliš snadným, a jen vyměníme jeden materiál za druhý,“ říká. „Anebo když vám někdo řekne, ať si něco koupíte a tím pomůžete planetě. My ekologii totiž často chceme dělat, že si něco pořídíme. Jenže mnohdy míň je víc,“ dodává s tím, že klíčovou cestou, jak skutečně planetě pomoct, je nakupovat celkově méně věcí, případně prodlužovat životnost těch, které už doma máme.

Nechvátalová zároveň zdůrazňuje, že je potřeba si hlídat celkový řetězec procesu vzniku výrobku. Jako příklad uvádí tradiční lákadlo v podobě hesla vyrobeno v Česku. Výrobek sice skutečně může pocházet od české firmy, jenže jen málo lidí si zkontroluje, zda použitý materiál náhodou nevznikl v rozvojové zemi a nemusel obletět polovinu světa, aby mu v Česku dali finální podobu.

Jak se tedy do budoucna vymanit z greenwashingového koloběhu? Nechvátalová klade důraz na systematické vzdělávání, a to nejen ve školách – apeluje i na větší informovanost čelních představitelů země, kteří pak mají značný vliv na formování názoru na ekologii v celé zemi. Stejně tak tvrdí, že je důležité se na věci nedívat jen černobíle – v tomto případě jako příklad uvádí plast, který dnes mnozí považují za největšího nepřítele planety a přírody.

„Plast je skvělý materiál. Poprvé byl vynalezen před více než sto lety, aby zachránil slony. Používal se totiž jako náhražka slonoviny pro kulečníkové koule,“ vypráví Nechvátalová. „Je to odolný, lehký materiál. Jenže my ho používáme špatně – využíváme jej na to, co nám vydrží pět minut, a pak ho vyhodíme. A právě kvůli své odolnosti pak vydrží v přírodě tak dlouho. Je to jeden z příkladů, kdy je strašák ve skutečnosti skvělý. Jen se musí umět dobře používat,“ dodává.

Nový díl Byzy žen s Juditou Nechvátalovou si můžete poslechnout také na Spotify.

CODEX_SPOTIFY_PODCAST