Natalie Portman o roli Jacqueline Kennedy. Získá třetího Oscara?

6. ledna 2017
  • Zajímavé ženy ve filmu. Máme tady další. Tentokrát Natalie Portman jako slavná první dáma. Role Jacqueline Kennedy Onassis ve filmu Jackie by mohla vynést herečce dalšího oskara. Jsme zvědavé.

    „Natalie Portman hraje paní Kennedyovou velice podobně, jako ji hrála Jacqueline" - myslí si jeden z filmových kritiků. Dokonale tím vystihuje, co se režisérovi Pablo Larraínovi skutečně podařilo - totiž odhalit nejméně dvě tváře ženy, která se stala americkým idolem a symbolem.

    Film Jackie zobrazuje život Jacqueline Kennedyové v době, kdy jako první dáma žila v Bílém domě a poté, co byl v roce 1963 zavražděn její manžel, americký prezident John Fidgerald Kennedy. Scénář je postaven na rozhovoru, který tragicky ovdovělá Jacqueline poskytla novináři z časopisu Life Theodoru H. Whiteovi v rezidenci Kennedyových v Hyannis Port.

    Pro Natalii Portman byla Jackie výzva. Krom faktu, že je tmavovlasá žena, neviděla zprvu u sebe a Jackie nějakou podobnost, jistě je ale spojuje mnohem víc. Třeba šarm, díky němuž je Natalie Portman jednou z tváří značky Dior.

    Bakalářka v oboru psychologie na Harvardské univerzitě nakonec dala své Jackie mnohem víc, než jen typický účes a oblečení, styl chůze nebo specifický akcent.

    Co při svém převtělování prožívala? To se dozvíte z následujícího rozhovoru agentury The Interview Feed.

  • Je role Jackie ta, o které jste vždy snila?

    Vůbec ne. Ani si nemyslím, že bych jí byla podobná, vyjma toho, že jsem tmavovlasá žena... Všechno to vyladily make-up a kostýmy, nikdy bych nevěřila, jak dokážou člověka proměnit. Abych byla upřímná, dokud jsem si nezačala shánět informace k té roli, nevěděla jsem o Jacqueline prakticky nic. Měla jsem na ni jen takový ten povrchní pohled - jak se oblékala, jaký měla účes. Proto pro mě bylo tak zajímavé začít o ní uvažovat jako o člověku, o jejím životě.

    Spekuluje se, že má Natalie Portman šanci získat za Jackie třetího Oscara. Jednoho už má za snímek Černá labuť, dalšího za film Na dotek.

    Jak moc jste do role Jackie vnesla své vlastní životní zkušenosti?

    Naštěstí žádné podobné životní zkušenosti nemám. Samozřejmě jsem také několikrát truchlila, takže to se v mém hraní může odrazit, nikdy to ale nebude takové, jako bych byla opravdu ona. Asi týden předtím, než jsme začali natáčet, došlo k teroristickému útoku v Paříži a my jsme byli jen kousek od města. Když jsme pak chodili na natáčení, všude byli policisté. Všichni si taky pamatujeme jedenácté září, hromadný smutek a hlavně strach. Jenomže si musíme uvědomit, že ona bylo přímo vedle svého manžela, na klíně jí „vybouchla" jeho hlava. Je pro mě hrdinkou, když jen pár dní po tom dokázala stanout v čele průvodu lidí, nikdo kolem nevěděl, zda se nemůže zase něco stát... Takové akce mají zvláštní vliv nejen na jednotlivce, ale na celou zemi.

    Co vás na proměně v Jackie nejvíce bavilo?

    Myslela jsem, že nejsem schopna zvládnout takovou roli, že na to nemám dost talentu, takže jsem si nejvíce užívala tu výzvu. Nejsem totiž dobrý imitátor, napodobovat hlas nebo cizí přízvuk opravdu není mou silnou stránkou. Přestože zprvu šlo „jen" o napodobení té nejviditelnější vrstvy osobnosti, bylo pro mě až neuvěřitelné, jak jsem se do toho dostala. Musela jsem to zvládnout aspoň do té míry, abych byla na první pohled pro diváky uvěřitelná.

  • Ovlivnil natrénovaný tón hlasu nějak ten váš vlastní? Nemáte pořád nutkání tak mluvit?

    Ne, to opravdu nemám. To bych asi svému dítěti připadala hodně divná.

    Ztotožňujete se s ní aspoň v tom, že jste obě veřejně známé osobnosti?

    Nejsem ani zdaleka tak známá, jako byla ona, ikona nebo symbol něčeho specifického. Do jisté míry se ale do toho pocitu dokážu vžít. Režisér Pablo Larraín se v tom filmu odvážil objevovat i skryté vlastnosti - každý z nás má v sobě bezpochyby několik úplně jiných charakterů, které často za celý život nevyjdou na povrch. Tím spíše u žen a Pablo si tady opravdu troufl ukázat nespočet rozdílných stránek jedné ženy. Tohle jsem musela nejvíce promýšlet. Na každého z nás, dokonce ani nemusí být veřejně známý, lze nahlížet z mnoha perspektiv.

    Jackie nebo NatalieJackie nebo NatalieAutor: Pinterest.com

    Jedna věc je ta, co si o vás jiní lidé myslí, další je, jak chcete, aby vás ostatní viděli. A přitom ve skutečnosti můžete být úplně odlišní a ještě jiné je to, jací byste sami chtěli být. Těch variant chování je prostě mnoho, záleží na okolnostech. Zvažovali jsme, kterou z nich necháme v jaké chvíli zaznít včetně pohledu do naprostého Jackiina soukromí. To ve filmu ztělesňuje zejména Nancy (Nancy Tuckerman, vyrůstaly spolu a byly spolubydlící na Miss Porter's Boarding School v Connecticutu. Nancy byla na Jackiině svatbě za družičku, za Kennedyho pracovala v Bílém domě a pak až do Jackiiny smrti v roce 1994 byla její osobní sekretářkou. Po smrti J. F. K. přebírala tisíce kondolencí pro Jackie, všechny nesou její signaturu a jsou dnes sběratelskými kousky. Ve filmu ji ztvárnila Greta Gerwig, pozn. red.).

  • Jakou roli v téhle soukromé sféře sehrál Bobby Kennedy?

    Byl jakousi „náhradou" za manžela, ve smyslu jisté soudržnosti s klanem Kennedyů. Byl jí nablízku v situacích, v nichž tam pro ni naopak manžel nebyl. Byl pro ni důležitý už na začátku, když se rodina bála, jak ji lidé přijmou, jak se s ní ztotožní tradiční ženy v domácnosti. Připadala jim moc snobská, mluvila francouzsky a ten její účes... Nakonec, když se stala první dámou, byla z ní ikona a všichni ji začali napodobovat.

    Přes počáteční nedůvěru se z Jackie a její rodiny stal americký symbolPřes počáteční nedůvěru se z Jackie a její rodiny stal americký symbolAutor: profimedia.cz

    O Kennedyových bylo natočeno hodně filmů. Tenhle se ale věnuje záležitostem, o kterých toho lidé moc nevědí. Co jste se vy sama o Jackie dozvěděla nového?

    Překvapilo mě, jak nekompromisní to byla žena. Věděla jsem, že byla velmi vzdělaná, i tak jsem ale netušila, jak obrovský přehled třeba o historii měla. Uměla přemýšlet dopředu. Dnes si lidé vytvářejí své statusy na sociálních sítích, ona to ale dokázala už před padesáti lety. Věděla, že jde víc o to, jak je příběh napsaný, než o to, co se v něm skutečně odehrálo. Podle mě je naprosto udivující, že dokázala přemýšlet nad takovými věcmi v období, kdy by každý jiný jen truchlil.

    Zdá se, že jste si dala na roli záležet. Dělala jste si důkladnou rešerši?

    Vše kolem Jackie se stalo tak rychle, že na nic nebylo moc času. Rozhodlo se, že film natočíme, a do měsíce se mělo začít. Tak jsem si řekla: „Fajn, jdu si o ní něco zjistit." Přečetla jsem snad vše, co bylo možné, včetně asi dvanácti životopisů. To sice zní úchvatně, všechny ale byly dost nezáživné. Paradoxně mi pak nejvíce pomohl přepis rozhovorů se Schlesingerem (Arthur M. Schlesinger Jr., historik a spisovatel, dvojnásobný držitel Pulitzerovy ceny mj. mapoval působení Kennedyho v Bílém domě, pozn. red.), které obsahují i nahrávky, takže jsem mohla důkladně studovat její hlas.

    Vše jsem trénovala se svou skvělou koučkou Tanyou Blumstein. Pilovaly jsme ten přízvuk znovu a znovu, dokud nebyl dokonalý. Trochu složité ale bylo, že Jackie ty rozhovory se Schlesingerem zeditovala, takže tam chyběly nějaké úryvky a já jsem si pak jen říkala: „Cože? Kde to je? Co se stalo?" Protože Jackie si přesně nadiktovala, co je a co není vhodné pro veřejnost. Svým způsobem nám tenhle její přístup dal svobodu si taktéž vybrat to, co se nám hodí.

  • To je, jak ve filmu říká: „Tohle jsem nikdy neřekla"?

    Přesně tak. Podobné to bylo s komunikací s jejím knězem. Žádný z těchto rozhovorů přirozeně nebyl nahráván. Je ale docela dobře zdokumentované, že si s knězem dopisovala, když měla krizi ve vztahu ke své víře v boha, dokonce uvažovala o sebevraždě.

    Jak byste se cítila, kdyby někdo takto zfilmoval život Natalie Portman?

    Já doufám, že v mém životě se nikdy nestane nic takového jako v jejím a že bude vždy zajímavý jen pro mě a pro nikoho jiného.

    Ikona stylu Jackie KennedyIkona stylu Jackie KennedyAutor: Pinterest.com

    Ztvárnila byste ráda Jackie v době, kdy pak žila s Onassisem?

    Ne. Myslím, že bylo skvělé, že se scenárista Noah Oppenheim zaměřil jen na velice krátké období jejího života. Někdy dostanete z filmové postavy maximum, právě když ji obsadíte jen krátce a musí svůj příběh rychle odehrát.

    „Věděla jsem, že Jackie byla velmi vzdělaná, i tak jsem ale netušila, jak obrovský přehled třeba o historii měla. A uměla vytvořit svůj dokonalý obraz." „Na každého z nás lze nahlížet z mnoha perspektiv. Jedna věc je ta, co si o vás lidé myslí, další je, jak chcete, aby vás ostatní viděli. A přitom ve skutečnosti můžete být úplně odlišní a ještě jiné je to, jací byste sami chtěli být."

    Článek připravila redakce časopisu OK!Magazine.

Jdi na homepageZpět na začátek
Další příběhy

Horoskopy