Proč býváme nemocní? Tělo nám chce říct, ať se více posloucháme

21. června 2017
Proč býváme nemocní? Tělo nám chce říct, ať se více posloucháme

Čím víc se necháme pohltit civilizací, tím méně slyšíme, jak nás volá naše vlastní tělo. Vnímáme požadavky těch kolem, ale své vlastní základní potřeby ne. Prochází nám to. Alespoň do okamžiku, kdy začne být něco špatně. Jak se tohle dá změnit?

Naslouchat sám sobě, vnímat své potřeby, pozitivní sobectví, obrácení se do svého nitra, sebepoznání. To všechno jsou „hesla“, která poslední dobou hýbou světem osobního rozvoje a také celostní nebo alternativní medicíny. Je to zaklínadlo pro ty, kteří chtějí hubnout, sportovat. Znamená hodně pro lidi trpící chronickými nemocemi nebo civilizačními chorobami, je to spojení důležité pro všechny, kterým je smutno na duši, cítí se nešťastní, nemilovaní, neviditelní.

Naslouchat zkouší čím dál tím víc z nás. A je to dobře. Protože nenaslouchat je jako popírat sám sebe. Což je to poslední, co chceme. Takže pokud se také v poslední době cítíte nějak „na rozcestí“, cítíte touhu po změně a jen nevíte, kudy na ni, čtěte prosím dál.

Proč je to tak těžké?!

Odpověď doktorky Kateřiny Cajthamlové, systemické psycholožky a internistky mě překvapila. Zeptala jsem se, proč je tak těžké začít vnímat svoje tělo. Proč spoustu věcí necháváme zajít do krajností. A vlastně se na to celou dobu dívám (a vy asi taky) špatně. My svým zvráceně logickým způsobem potřebujeme nechat to zajít do krajnosti.

Poslouchat sama sebe není vždy jednoduchéPoslouchat sama sebe není vždy jednoduchéAutor: Pexels

„Začít poslouchat své tělo totiž pak není vůbec těžké není. Protože pokud to neudělám, tělo mě zastaví a řekne si o mou pozornost. Nemocí. A nemoc – to je naprosto skvělé slovo! V tu chvíli jsme Ne-Mocní, něco nemůžeme. A tělo nám nemocí dává poslední možnost, jak věci napravit,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Cajthamlová s tím, že v nemoci na sebe máme dost času. Začneme sledovat, co se děje, pátráme po tom, co bychom mohli udělat, aby nám bylo lépe. Je to nepřehlédnutelná stopka na cestě blbým směrem.

Co s tím? 

Nejzazším, nejzaručenějším a také nejradikálnějším způsobem, jak začít naslouchat svému tělu, je s trochou ironické nadsázky naše navyklá ignorace vůči signálům, které tělo vysílá. Pak pochopitelně rychle dojdete do bodu, kdy signály přerostou v nemoc, vy se zastavíte, a konečně se zaposloucháte.

Pokud to chcete změnit, udělejte si stejně jako naši předci jednou týdne čas sami na sebe a vnímejte. Projděte si, co se stalo v uplynulých dnech, jak jste se při tom cítili. Pozitivní vjemy hýčkejte. S těmi negativními pracujte. Pátrejte po jejich příčině a snažte se zjisti, co by vám udělalo líp. Pokud víte, že se v běžném ruchu každodennosti neuslyšíte, začněte dlouhou dovolenou.

Více se můžete dočíst v červnovém čísle časopisu Moje psychologie. 

Jdi na homepageZpět na začátek
Další příběhy