Startup: Proč jsou sny z garáže lepší než parkovat v korporaci

15. dubna 2016
  • Startup je slovo dnešních dní. Chcete taky jeden? Nebo je pro vás lepší radši zůstat zaparkovaný v korporaci?

    Většina geniálních myšlenek je jednoduchá a přicházejí zpravidla mimo plánovaný brainstorming. Pronajmout lidem svůj obývák, když ho nepotřebuju, svézt někoho za peníze, když mám čas, propojit lidi na internetu, aby si říkali, jak se mají rádi...

    Nejlepší startupy vznikají tam, kde po svém výrobku nebo službě toužili přímo samotní tvůrci, a nebyla. Bylo by fajn, kdybych teď kliknul a přišlo by kafe nebo paní na úklid. Pokud má taková myšlenka ještě obchodní potenciál, lze ji proměnit v úspěšný startup.

    Čísla se tedy rozcházejí v tom, v jakém poměru revoluční myšlenky podpořené odvahou, sebevědomím, dobrým načasováním a velkorysými investory uspějí oproti těm, o které nikdo nestál. Uvádí se, že každá čtvrtá až desátá.

    Rozhoduje odvaha

    Ačkoli Roman Staněk, veleúspěšný Čech v Silicon Valley, uváděl ve své přednášce mnohem beznadějnější čísla: Na investorskou firmu Andreessen Horowitz se prý během roku obrátí se svými plány až 20 000 startupů, oni investují tak do padesáti.

    Kdo se bojí a nerad riskuje, do startupu by neměl jít. Zásadní – vedle té myšlenky – je totiž právě odvaha.

  • Startup není bokovka

    Startup se nedá pytlíkovat bokem vedle fulltime práce. I jednoduchý nápad, aby se proměnil v globální úspěch a peníze, potřebuje péči a oddanost. Jak se vlastně pozná startup od malé rozjíždějící se firmy? Rozhodnu-li se, že budu péci a prodávat deset vánoček denně, startup to není.

    „Startup je projekt, který má velkou šanci se rozšířit po světě během relativně krátké doby, myšlenka by měla být přenosná, aby lákala i zahraniční investory,“ říká Lukáš Sedláček z European Leadership and Academic Institute.

    S plody úspěchu řady startupů se běžný člověk ani nesetká, protože se týkají nějakého hodně sofistikovaného byznysu. Ostatní startupy naopak postavily svoji existenci na tom, že určitý aspekt našeho života přenesly do životního stylu na internetu.

    Revoluční nápad

    Možná i vy využíváte nebo budete využívat služeb elegantní taxi aplikace Uber nebo české Liftago, skvěle vymyšleného webu na ubytování v soukromí Airbnb nebo úklidu přes českou Lidskou sílu. Koneckonců i takový Facebook, Twitter, Google i samotný internet byl svého času startupem.

    „Aby se komerčně zajímavá myšlenka proměnila v úspěšný startup, potřebujete, aby byla dostatečně revoluční, nepodobala se ničemu už existujícímu. A když ji máte, musíte si ji právně ochránit, nejlépe patentem na algoritmus,“ říká Sedláček.

  • Češi, kteří to dali

    Jedním ze světově úspěšných startupů je dnes už proslulý Airbnb. Spočívá v geniálně prosté myšlence, že lidé mohou pronajímat svá obydlí turistům.

    Spousta cestovatelů toho ráda využívá, takový pobyt je osobnější a nabízí lepší poznání místní kultury. Na aplikaci pak obě strany mohou popsat, jaký byl hostitel i návštěvník. Pokud zacílí startup správně, může dokonce vytlačit ze scény i tradiční službu.

    Tak Google dostal z trhu pryč Zlaté stránky a z podstaty poctivý Uber by mohl změnit poměry v českém taxikářském temnu.

    Jak vytvořit svůj startup v Česku, se můžete inspirovat například u Skypickeru, který vyhledá nejlevnější letenky na světě, TeskaLabs, kde dali dohromady algoritmus chránící firemní počítačové systémy, Liftago, aplikace podobné Uberu, která využívá i taxikářské firmy.

    Prostor pro inovace 

    Za zmínku stojí i Sewio Networks, startup, který od investora získal milion dolarů na rozvoj bezdrátové rádiové technologie, kterou dokážou například na centimetry přesně změřit vzdálenost strojů v provozech.

    Český startup, kterému se výjimečně daří, je GINA (Geographical Information Assistant), software, který vyvíjí nástroje pro koordinaci hasičů, záchranářů, policie i dalších pracovníků v reálném čase v krizových situacích. V roce 2010 vyhrál GINA národní kolo Imagine Cup, dnes tato brněnská firma dodává svůj systém OSN a uplatnila jej i na japonském trhu.

  • Neprodávej se levně

    O zájem investorů jde především. Funguje to jako sněhová koule, čím více startupů uspěje díky investorům, tím více investorů vyhledává další nositele originální myšlenky.

    Nenahánějí přitom žádné ochmýřené studenty, věk inovátorů se pohybuje v rozmezí 25–40 let, přičemž ti v Sillicon Valley jsou zpravidla starší a zkušenější. Často mají za sebou práci v korporaci, ale přemohla je touha po svobodě a prostoru k vlastní kreativitě.

    Budete potřebovat investora, a to investora velkorysého. Je podle Sedláčka pro startup zásadní, protože ti velcí ho dokážou vysadit na globální trh. Růst je tak mnohem rychlejší než při otálení podle logiky „až s tím vyděláme peníze, najmeme dalšího člověka“.

    Myslet ve velkém

    Podle Sedláčka jsou čeští zakladatelé startupů zbytečně skromní. Za relativně malé investice ve výši pár milionů korun už investorům nabízejí tak velké podíly, že se tím blokují dalším možným zájemcům.

    Další jeho zkušenost říká, že pro životnost startupu je důležitý vzájemně se respektující, talentovaný a schopný tým lidí se zajímavou historií ve svém oboru. Aspoň jeden z nich by měl mít technologické vzdělání a aspoň jeden z nich by měl umět fantasticky odprezentovat nápad i byznysplán komukoli kdykoli.

  • Technika především

    Typické pro startupy je použití pokročilých informačních technologií, ale neměli byste se tím nechat odradit. Na českou startupovou scénu vstoupila i Jihočeská univerzita s nápadem, jak odebírat jikry rybám, aniž by je zabíjeli. To je pro země, kde je oblíbený kaviár, revoluční věc.

    Lukáš Sedláček vyvinul startup značně poetický, sociální síť pro básníky nazvanou Poetizer. Po roce na něm 3300 uživatelů, amatérských i profesionálních básníků, sdílelo své verše.

    „Kdo chtěl dříve zveřejnit své básně, musel je složitě publikovat ve sbírkách. Dal jsem proto dohromady platformu, kde mohou lidé básně psát, číst, sdílet, lajkovat. Je na něm už přes deset tisíc básní. Každý básník tu má svůj profil. Je také možné pěknou báseň odměnit penězi. Takže za báseň, která se vám povedla při jízdě v metru, můžete jít třeba na večeři.“

    Článek připravil časopis ForMEN.

Jdi na homepageZpět na začátek
Další příběhy