Video placeholder

Marilyn Monroe: Inspirativní žena, nebo naivka, kterou není za co obdivovat?

Irena Sládečková

Je to už 55 let, co v noci ze 4. na 5. srpna za doposud nevyjasněných okolností zemřela ikona a hollywoodský sex symbol Marilyn Monroe. Herečka, která dokázala vzbuzovat ve svém okolí vášně celý život a dokáže je probudit i po své smrti. Třeba u všech, kteří se snaží najít odpověď na otázku: Byla Marilyn silná a inspirativní žena, nebo jen využila svého šarmu a erotické přitažlivosti, aby dosáhla toho, co chtěla?

Pro spoustu žen je Marilyn Monroe inspirací a hrdinkou, která se poprala s nepřízní osudu. Pro jiné zas pouhým sex symbolem, který "vzdělané a cílevědomé ženy ve dvacátém prvním století už nemají za co obdivovat". Rozporuplně ji podávají i její životopisy. Málokterá kniha o Marilyn je psána střízlivě a drží se faktů. Ve většině z nich se herečka stane literární postavou, superhrdinkou nebo exemplárním příkladem padlé ženy.

Ať tak či tak, v jejím životě se určitě najdou okamžiky, které ji ukazují jako silnou ženu i jako opak. Pojďme se na ně podívat:

1. Překonala těžké dětství. A "těžké dětství" je ještě velmi kulantní název pro všechnu hrůzu, kterou musela vytrpět. Matka, které byla později diagnostikována paranoidní schizofrenie, ji velice záhy dala do pěstounské péče, což ovšem nebyla žádná výhra. Marilyn musela čelit sexuálnímu obtěžování a v jedenácti letech byla znásilněna. Na jednoho mladého člověka dost na to, aby na život zanevřel. Ne tak Marilyn.

2. Šla si za svým cílem. Brzké manželství mělo být prostředkem, který ji osvobodí od pěstounů. Brzy po svatbě ale začala fotit pro časopisy, ona sama ale toužila hrát. Obcházela castingy, nenechala se odradit neúspěchy a udělala všechno to, co bylo potřeba: Požádala o rozvod, změnila své jméno a obarvila si vlasy na blond.

Co následovalo, víme všichni. Úspěch, díky kterému začala být Marilyn vnímána jako blonďatý sexsymbol. Její touha to změnit, snaha, aby ji veřejnost brala jako talentovanou herečku, nikoliv jen jako mluvící doplněk. "Nebyla jen krásnou hlupačkou ani přelétavým motýlkem. Naopak, věděla co chce, a stále na sobě pracovala," vzpomíná nevlastní sestra slavné herečky Berniece Miracle, autorka životopisné knihy My sister Marilyn.

3. Nebyla ani hloupá, ani křehká, ani špatná herečka. Autorka jednoho z nejobjektivnějších životopisů Sarah Churchwell vyvrací tři oblíbené mýty o Marilyn: "Největší mýtus je, že byla hloupá. Druhý je, že byla křehká. Třetí je, že neuměla hrát. Možná nebyla vzdělaná, ale byla velmi chytrá. Byla také velmi vtipná, hrát uměla a dost na tom pracovala – jinak by v Hollywoodu padesátých let minulého století nemohla uspět." Hloupá blondýnka byla role, kterou hrála pravděpodobně dost často i v soukromém životě a pro kterou ji lidé milovali a které se také později tak strašně moc chtěla zbavit.

4. Marilyn nás může inspirovat v mnohém, na druhou stranu je potřeba připustit, že ne všechny aspekty jejího života jsou obdivuhodné. S názorem Jeny Sauber na serveru the Collegian nelze než souhlasit: "Dnes je mnoho žen, které překonaly velké životní výzvy bez drog, alkoholu, nevěry nebo promiskuity. Jako například 16letá školní aktivistka v Pákistánu Malala Yousafzai. Marilyn žila svůj život s obdivuhodnými vlastnostmi i s mnoha nedostatky," píše. Nevidí ji ovšem na piedestalu jako inspiraci pro dnešní ženu. "Místo toho by ženy měly hledat silné, nezávislé, vzdělané vůdkyně, které dokáží i přes obtíže dělat to, čemu věří."

Video placeholder

Upřímně řečeno, v dnešní době už asi málokdo věří tomu, že dokáže najít ideál, kterému se bude chtít vyrovnat ve všech kousíčkách jeho osobnosti. Víme, že lidé existují se svými silnými stránkami i slabostmi. Ale vytrvalost, životní síla a touha jít si za svým cílem jsou vlastnosti, které jsou zrovna u Marilyn hodny respektu a obdivu.

A ještě jedna věc. "Říkejme tomu charizma, nazývejme to kouzlem," říká Sarah Churchwell. "Gary Grant to měl. Marilyn Monroe to měla. Poznáte to ve chvíli, kdy uvidíte někoho, kdo ty lidi napodobuje. Vždycky bude vypadat jako parodie. Jejich osobní kouzlo pocházelo z něčeho uvnitř. Byl to šarm, přitažlivost, fascinace, něco, co ostatní donutí si myslet: Nevím, proč mne ten člověk fascinuje, ale je to tak. Je to něco jako láska – nemůžete to popsat rozumem. Prostě to cítíme."

Video placeholder

Doporučujeme

Načíst další články