Dokážete u stolu zpomalit, vychutnat si své jídlo a přestat dřív, než se budete cítit přeplnění? S našimi tipy rozhodně ano!
Začíná to tím, že máte velký hlad. Usedáte ke stolu a před vámi se objeví plný talíř. Následuje zatmění mysli a totální amnézie. Co se to vlastně stalo?
O krátkých pár minut později vstáváte od stolu s přeplněným žaludkem. Všechno vás škrtí a máte na sebe vztek. Půlku odpoledne pak budete klimbat nad psacím stolem a ujišťovat se, že tohle se vám tedy už nikdy nestane. A nestane. Dokud zase nedostanete pořádný hlad…
Příště, než usednete ke stolu, vzpomeňte si nejdřív na to, komu je jídlo vlastně určeno: na své tělo. Uvědomte si, jak se v něm právě teď cítíte. Jestli jste nervózní a celí nesví, párkrát se nadechněte a pokuste se zpomalit svůj rytmus (nebo to za vás za pár minut udělá svíčková se šesti).
Připomeňte si, jak máte své tělo rádi a jak jej potřebujete. Vezměte na vědomí, že jídlem mu chcete dodat energii pro další část dne a způsobit potěšení z jeho chutí. Nechcete ho přeci utlumit a uspat.
Hotovo? Výborně. Teď vstaňte a jděte vypnout televizi. Chytrý telefon schovejte někam, kde na něj během jídla neuvidíte.
Pokud máte ve zvyku obědvat u monitoru svého počítače, pak laskavě vstaňte a jděte se přesunout někam úplně jinam, kde na vás nebude poblikávat žádný přístroj (protože oči upřené na jakoukoli obrazovku jsou minimálně ze čtyřiceti procet zodpovědné za onu „ztrátu paměti“ během jídla a následný pocit „kdo to všechno mohl sníst?“).
Teď se tedy konečně pusťte do jídla. Pěkně pomalu. Věnujte pozornost tomu, co se ve vašem těle odehrává. Všímejte si jednotlivých chutí a konzistencí, se kterými se vaše ústa seznamují, ale také toho, jak se během jídla cítí celé vaše tělo, jak na něj reaguje, jestli má ještě hlad a chuť, anebo už vlastně ne.
Když dokážete obrátit pozornost k sobě a k tomu, jak se při jídle cítíte, nebudete už potřebovat výstražný signál v podobě přeplněného žaludku. Poznáte sami, kdy už máte dost.
