Jana Krausová: Když pořád něco hledáte, je to vyčerpávající

„Pořádek je ideál. Já se o něj snažím. Ale jde mi to ztuha,“ přiznala v našem rozhovoru herečka Jana Krausová. Hovořily jsme spolu nejen o pořádku a chaosu v bytě a v šatníku, ale také v práci a v mezilidských vztazích. 

Je v rámci divadla něco, co jste si ještě nevyzkoušela, a chtěla byste?

Momentálně pociťuji určitou absenci vážnějších témat. Ne snad antické drama, ale něco psychologičtějšího. Já sice divadlo vnímám trochu odosobněně, nespojuju si své role se svým nitrem, mám to zvlášť, ale přesto by mě vážnější téma hodně bavilo. Škoda, že je diváci dnes tolik nežádají. Vždycky je dobrodružství něco takového na jevišti prožívat a vytvářet.

Zmínila jste se, že divadlo pro vás není úplně niterná záležitost – je jí tedy druhý obor, kterému se věnujete, výtvarné umění?

Nemyslela jsem to tak, že divadlo není moje niterná záležitost. Mám výhodu, že pracuju s lidmi, kteří jsou fajn, v divadle, které mám moc ráda. Jsou mi nabízeny věci, které nemusím dělat za každou cenu, mohu si vybírat. To je ohromná svoboda, která je pro mě důležitá. Navíc mě divadlo živí, s výtvarným uměním by to v tomto směru bylo mnohem těžší. Takže můžu být vlastně šťastná, protože mám příležitost k dobré práci. Na divadle miluju, že nabízí prožitek v daném okamžiku. Často tam přicházím unavená, zvlášť, když jedeme na zájezd mimo Prahu. Ale potom vás energie z publika doslova dobije. Po představení si připadám, jako bych si dobila baterky, i když by člověk čekal, že to bude přesně naopak. Na výtvarné práci mám zase ráda to, že si ji dělám pro sebe, nemusím myslet na to, aby to bylo komerční, prodejné.

Vaše výtvarná tvorba je hodně rozmanitá, průsvitné, vzdušné akvarely stejně jako masivní keramické objekty. Kde se u vás bere taková pestrost stylů?

Vystudovala jsem grafiku, která je hlavně o lince a rozmachu. Je krásná, mám ji moc ráda a mrzí mě, že teď se od klasických, ručních grafických technik upouští ve prospěch počítačů. Později jsem ale z grafiky přešla na trojrozměrný materiál – keramiku – protože u grafiky mi chybělo, že jsem si tu věc nemohla osahat ze všech stran, že jí chybí objem, hloubka, forma. Začala jsem tedy dělat z hlíny, vytvářela struktury, což je zase grafice příbuzné. Mám ráda, když jsou výtvarné obory propojené.