Už začátkem roku 2022 vyzval své sledující na sociálních sítích, aby mu zaslali své pravdivé příběhy o nejkrásnějším erotickém zážitku. Takových historek mu v inboxu nakonec přistálo více než 80, což dalo vzniknout knize s názvem Erotické příběhy, které se staly, tedy sbírce, ve které najdete příběhy skutečných lidí, a dokonce i těch, které byste mohli znát z televizních obrazovek. Proč jsou mezi autory překvapivě převážně ženy a proč má erotika v našich životech své podstatné postavení? Dozvíte se v našem rozhovoru.
Celkově vám přišlo 82 různých příběhů. To je nemalé číslo. Jak si vysvětlujete onu důvěru, kterou ve vás lidé mají natolik velkou, že se svěří s něčím tak intimním, jako je nejkrásnější milostný zážitek?
Všichni, kteří mě sledují, vědí, že erotika je jedno z hlavních témat mojí tvorby. Z nějakého důvodu se mi lidé začali svěřovat se svými touhami, nejspíš proto, že věděli, že mám pochopení pro vše a pobídnu je k tomu, aby si své sny plnili. Na svém instagramovém účtu jsem dělal i různé ankety na téma erotika, což lidi asi hodně bavilo, neboť jich odpovídalo skutečně mnoho. Já jsem pak jejich zážitky anonymně zveřejňoval. Lidi zjistili, že nejsou ve svých touhách sami a že si nemusí připadat jako nějací „úchyláci“. Jsme sice ateistická země, která je oproti mnohým svobodná, ale pořád jsme dost konzervativní a upíráme si základní potřeby i jejich provedení. Moji fanoušci vědí, že se na mě můžou spolehnout. Sliby držím. A opravdu si všech, kteří své příběhy poslali, vážím.
TIP NA VIDEO: Je sex na prvním rande tabu?
Podle čeho jste vybíral těch 41 příběhů, které v knize můžeme najít?
Vyhodil jsem ty hodně krátké, pak ty, jejichž autoři chtěli, abych příběh dopsal já, někdo svůj příběh zase pojal trochu nenávistně atd. Takže to nešlo metodou výběru těch nejlepších, ale tou, že něco byl skutečně odpad, který ani neplnil zadání. Nedovolil jsem si posuzovat něčí sloh a vyhazovat jeho příběh z důvodu, že to je psané jako ve škole. Naopak. Čím autentičtěji byl příběh podán, tím víc to plnilo svůj účel. Příběhy v knize jsou hodně rozdílné. Co člověk, to jiná událost! Všichni byli otevření a nebrali si žádné servítky. Vzpomínám, že když jsem si některé četl poprvé, tak mi spadla brada. Ano, profesionální spisovatel by napsal poutavější, delší, dramatičtější příběh, ale byl by vymyšlený. Tyhle se opravdu staly a také stále dějí kolem nás všech.
Svým fanouškům jste slíbil, že se podělíte i o ten svůj, nicméně v knize jsem váš příběh nenašla, tedy ne pod vaším jménem. Vystupujete také pod pseudonymem?
Nechtěl jsem tam svůj příběh dávat, ale donutili mě. Řekl jsem si, že vystoupím pod svým jménem, ale mezi těmi ostatními pseudonymy to bilo do očí, tak jsem si udělal jednoduchý rozpoznatelný pseudonym. V nové knize už můj příběh nebude a myslím, že to bude dobře. Zaprvé, krásnější erotický zážitek jsem od té doby neměl, a zadruhé jsem zjistil, že ten můj je nejslabší. Prý jsem moc sebekritickej. No, ať to posoudí čtenáři.
Předpokládám, že ne všechny historky přišly v podobě, která by nemusela projít editací nebo korekturou. Nebál jste se, že svým zásahem změníte to, jak příběh vyzní?
To je hodně důležitá věc. Když jsem ty dokumenty otevíral a některá slova byla psána velkými písmeny a všude bylo hodně smajlíků a věty končily třemi tečkami, tak jsem se zhrozil. Když jsme to s korektorkou opravili, zjistili jsme, že ten příběh najednou nemá ty potřebné grády, takže jsme to vrátili zpět. Ale zasahoval jsem. Doporučil jsem sem tam vyhodit nějaký odstavec, někde více rozepsat a občas jsem některé věty mírně přepsal. Do příběhu jsem nikdy nezasáhl. Chtěl jsem maximálně autentickou knihu.
Věříte tomu, že jsou všechny příběhy skutečné?
Naučil jsem se mít k lidem důvěru. To je důležitý. U příběhů, které působily jako lež, jsem se autorů dotazoval na některé podrobnosti, a když neodpověděli, tak jejich příběh do knihy nešel. Vždycky může člověk pochybovat o všem. Takovej styl života je ale blbej a roztěkanej. Autoři v knize navíc nijak nemachrujou, popis různých míst je velmi přesný, a pak jsem taky sázel jako každej člověk na intuici. Hodně silný bylo, když jsem s knihou jezdil po Česku a autoři na křtech za mnou přišli a několikrát s sebou vzali i aktéry svých příběhů. To byly dobrý zážitky.
Například?
Přišla nějaká slečna, taková romantická pomněnka, že by chtěla, abych jí knihu podepsal, a já na to, že já ji nenapsal, že tam mám jen jednu povídku, a ona na to, že tam má taky jednu. Tak jsem chtěl vědět kterou, protože každé autorce jsem pochopitelně knihu věnoval. No a ona mi ukázala jeden z nejhustějších příběhů, a já třeštil oči, protože jsem si ji pochopitelně představoval jinak. Pak navíc přivedla ještě druhého aktéra z jejího příběhu. Bylo moc zajímavé je poznat. Když jsem měl vystoupení v Ostravě, seděl jsem po něm na baru s nějakou slečnou a povídali jsme si. Přišla si koupit knihu, a když s ní odcházela, stačila mi říct, že jedna z povídek je i její, a ukázala mi, která to je. Já jsem tam pak seděl ještě několik minut s otevřenou pusou.
Stalo se, že jste dostal do rukou příběh, který by nešlo zveřejnit?
Tři příběhy by nešlo zveřejnit, kdyby u nich byla pravá jména jejich autorek. Dostal jsem totiž taky sepsané zážitky od velmi populárních lidí. Jsou to ženy, mé kamarádky a známé. Mám s nimi smlouvy, že jména nikdy neprozradím. Bulvár by mi za to utrhal ruce, ale ony by mě zabily a já bych se propadl hanbou. Jejich příběhy v knize jsou. Nedal jsem tam těch pár příběhů, které byly psané jako nenávistné vzkazy. To letělo ze stolu. Ale nikdo nepopisoval nic, co by bylo za hranou zákona. Příběhy, které jsou na hraně zákona a za hranou morálky, v knize jsou.
Jaké jsou ohlasy na vaši knihu? Setkal jste se i s negativní reakcí?
Zatím žádné negativní nemám. Možná někdo někam do nějaké diskuze něco napsal, ale nevím o tom. Takhle, pro jistotu všude říkám, že pro puritány a konzervativce ta kniha není. Fláklo by to s nimi o zem.
Myslíte si, že kniha může některým lidem pomoci s jejich vlastní intimitou či fantaziemi?
Moc děkuju za tuhle otázku! To je absolutně zásadní věc. Proto jsem tu knihu udělal, aby lidi otevřela, aby jim ukázala, jak žijou jejich sousedé, kolegové, přátelé. Dostávám stále maily a zprávy od lidí, že je ta kniha posunula dál, a hlavně že ve vztazích začali více komunikovat a víc si užívat. Doufal jsem v to, ale že se to opravdu stane a v takové míře, tak to mi vyrazilo dech a nebudu lhát, u některých mailů a osobních setkání jsem se dojal, byť se jednalo o detaily z milostného života.
Mezi autory jsou z 90 % zastoupeny ženy. Čím si tento fakt vysvětlujete?
Převážně mě sledujou ženy a taky jsou sdílnější a otevřenější. Já s oblibou říkám, že jsou to větší pankáčky. Chlapi se drželi zkrátka. Ovšem ve druhé knize, která se dokončuje, už je více mužských autorů. Hurá!
Dělá podle vás ženám sdílení jejich sexuality menší problém než mužům?
Ano, a je to zajímavé. Chlapi zamachrujou v hospodě, ale na papír to nedají. Taky ženy mají psanou formu rády, na rozdíl od mužů, kteří se pořád dožadují audioknihy. Chlapi mají z mých zkušeností trochu větší problém se svěřit s tím, že v něčem nejsou dobří a jaké romantiky jsou schopní. Ale nechci v žádném případě generalizovat. Je dost výjimek.
A audiokniha v plánu je? Zajímalo by mě, koho byste oslovil, aby ji načetl.
Hm, kdyby si ji každý opravdu koupil, tak ano. Ale to by se nestalo. Stáhl by ji první, umístil na Uložto a je konec. Já bych to chtěl dobře zpracované. Každou povídku by četl jiný hlas. Herci, ale neznámí, aby to pořád bylo co nejautentičtější. Ale bylo by to finančně hodně náročné, předpokládám, že by to stálo minimálně 100 000 Kč, ale zpět bych vybral tři stovky.
Máte pocit, že na českém knižním trhu chybí erotická literatura?
Nemám. Ale reálné příběhy sepsané jejich aktéry tu chyběly hodně. Soudím tak podle toho, jak se kniha prodává. Vím o každé prodané, protože jsem je do knihkupectví nedal. Mnoho subjektů by si tam přidalo nějakou marži a jejich cena by byla neúnosná. Vše se řeší jen přes můj e-shop a na mých vystoupeních.
Nejsou dnes lidi sexem a erotikou již přesyceni?
Ti, co jsou, tak si dají pauzu a brzy se zase vrátí, aby se dostatečně nasytili. Vášeň, láska, sex, erotika, touha, to všechno jsou nádherný věci, který nás zajímají skoro celej život a díky nimž si ho můžeme opravdu užít. V knize je citát Jana Wericha: „Když nejde o sex, nejde o nic.“ Já pak na konci knihy přidávám svůj vlastní: „Sex není prokrastinace.“
Petr Soukup je básník a hudební textař. Vydává sbírky glos a básní pro dospělé i pro děti. Jeho hudební texty zpívají například Eva Burešová, Lucie Bílá, Monika Bagárová, Abraxas, Bert and Friends a další. Po Česku vystupuje se svými stand-upy a s hudebním producentem Jiřím Vidasovem tvoří duo, které spojuje černou hudbu a černý humor. V prosinci roku 2022 vydali již druhé album s názvem Bejt z dobrý rodiny není prdel.
Petr Soukup
Chystáte druhou knihu. Bude koncipována stejně? V čem bude případně jiná? Použijete příběhy, které se do té první nevešly, nebo vám mohou lidé posílat další?
Přišlo mnoho nových. Lidi si na té první ověřili, že se nemusí stydět, nikdo se nedozví jejich skutečnou identitu, a taky si ověřili, že knihu skutečně vydám. Nic, co šlo z první knihy stranou, v ní ale nebude. Budou tam nové příběhy a taky pokračování některých z první knihy. To byl důvod, proč jsem do toho šel. Když mi autoři poslali, co kniha v jejich případě způsobila a co se dělo dál, a hodili to na papír, tak bych byl blázen, abych o to čtenáře ochudil. Druhá kniha vyjde na podzim a pojedu s ní opět tour. Taky se ke mně přidá můj kolega Jan Sedláček, se kterým máme podcast Přirození a budeme se snažit pro lidi udělat večery plné zábavy. Munice máme dost. Těším se na to!
