Ilustrační fotografie

Ilustrační fotografie Zdroj: AVON a archiv Dary

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
5
Fotogalerie

Dara Rolins: Cítila jsem, jak se mi v karanténě zklidnil dech

Přestože ve svém diáři zrušila několik desítek již domluvených vystoupení, dokázala v době karantény najít to dobré. Naučila se zpomalit. A vzhledem k tomu, že je mimo jiné také sběratelka kuchařek, naučila se ještě vařit spoustu zajímavých dobrot. Co by Dara dělala, kdyby nebyla zpěvačka? A v čem ovlivňuje svou dceru?

„Kdy jsme se viděly naposledy?“ ptá se Dara, když zasedáme společně ke stolu, kávě, minerálce a našemu rozhovoru. „Dva roky?“ odpovídám jí. Naposledy totiž byla Dara naší coverstar v květnu 2018, to znamená, že jsme spolu dělaly rozhovor a focení asi někdy v únoru.

Je to sice dlouhá doba, ale víme o sobě, občas se potkáme někde v centru nebo během pracovních aktivit a v tom zběsilém tempu se alespoň pozdravíme nebo si napíšeme esemesku. Na setkání s ní se ale vždy těším. Usmívá se, srší energií a dobrou náladou, a tak mám vlastně pocit, že navazujeme tam, kde jsme minule přestaly. (A ano, za tu dobu si už tykáme, proto se i náš rozhovor nese v tomto duchu.)

Jak se máš po dvou letech, po koronavirové karanténě a bez roušky?

Paradoxně. Přestože jsem přišla o práci a v tomto směru to bylo naprd a spousta lidí hodnotí tento čas negativně, tak musím říct, že do mého života vstoupil klid. Klid, pro který si většinou jezdím na Bali. Byl to pro mě nezvyk, ale ocenila jsem to tak v půli toho období, kdy se vše zpomalilo a mnohé zastavilo. Přestala jsem se hroutit, když jsem v diáři vyškrtla už patnáctou akci, přestala jsem to řešit a našla jsem v tom to dobré. Svým způsobem jsem vlastně i ráda, že tento moment nastal. Všechno v mém těle začalo fungovat jinak. Sama si totiž často říkám: „Zpomal, nedělej tak rychlé pohyby, stačí, když je děláš na jevišti.“ Najednou jsem cítila, jak se mi zklidnil dech, a bylo to hrozně příjemné.

Znám tě jako velmi činorodého člověka, který nevydrží v klidu. Na všech našich foceních jsi vždy tancovala, skákala, hýbala se… Prozraď, kolik dnů v měsíci vlastně běžně pracuješ?

Mám trochu jiný pracovní režim. Jako umělec si týden řídím sama. Focení, natáčení, pracovní schůzky. Normálně, když jde o realitu, do které se vracíme, to znamená vystoupení, tak pracuju čtvrtky, pátky, soboty. To jsem v jednom kole, stále na cestách. Najedeme vždy stovky kilometrů, jelikož mám o víkendu vystoupení hned několik, a to napříč oběma republikami. Jsem prostě kočovník, který si musí za prací dojet. Spoustu času musím trávit v autě z bodu A do bodu B, do bodu C, do bodu D…

Jezdíš ještě sama?

Mám vždy řidiče. Sedím vzadu a mám tam takový malý office. Vezmu si knížky, časopisy, počítač, notes, hudbu a snažím se tam dělat něco kreativního pro sebe. Bojuju totiž s tím, že promarňuju tolik hodin v autě. Nikdo si to nedovede představit. Jedu třeba sedm hodin někam, tam mě vyšoupnou na jeviště, kde si odzpívám a odtančím hodinu, hodinu a půl, a zase jedu dál. To cestování je únavnější než čtyři, pět „vystupek“ za víkend.

Jak Dara relaxuje a co si nenechá vzít? Podle čeho si vybírá, s kým bude spolupracovat? Jak si rozumí s dcerou a co je její must-have v šatníku? To vše a další čtení vás čeká v aktuálním vydání časopisu Dieta s Darou na titulce.

Nestíháte jít do trafiky? Kupte si aktuální vydání nebo e-magazín jednoduše na www.ikiosek.cz