Odmítnutí alkoholu = společenská poprava. Proč pro „nepití“ musíte mít důvod?
Kolem vás se rozjíždí bujará oslava, všichni cinkají skleničkami, ale vy pít nechcete. Přátelé vás přemlouvají, ať si dáte – přece nebudete kazit zábavu. „Malé pivo nebo jeden panák tě nezabije,“ slyšíte z několika stran. Vy se s úsměvem bráníte, ale tlak je vám čím dál víc nepříjemný.
Důvodů, proč nechcete pít, může být nespočet. Možná vám alkohol nedělá dobře – fyzicky ani psychicky. Možná ve vás spouští úzkosti, agresi nebo s ním ztrácíte pocit kontroly. Třeba berete léky, čekáte miminko nebo kojíte. A možná prachobyčejně pít nechcete.
Tak jako tak nemusíte nikomu nic vysvětlovat. Obyčejné „ne“ by mělo stačit. Jenže většinou nestačí. Odmítnout alkohol v Česku je jako vzpouzet se nepsaným společenským pravidlům. Sklenička patří ke každé oslavě, k setkání i k uvolnění po práci. Když nepijete, jako byste odmítali účast na společném rituálu.
Tlak může mít mnoho podob:
„Tak si dej aspoň trochu. Tohle se musí zapít.“
„Proč nepiješ? Jsi snad těhotná?“
„Dneska výjimečně, ne?“
„Vždyť budeš řídit až za tři hodiny.“
„Když jsi nechtěla, nalil/a jsem ti jen malinko.“
Kdo nepije s námi, pije proti nám
Tento typ tlaku jsem na vlastní kůži zažila i já. Je to pár let zpátky, co jsem ze zdravotních důvodů na devět měsíců přestala pít. Nechtěla jsem nikomu nic vysvětlovat. Myslela jsem si, že mé „ne” okolí bude respektovat. To jsem se šeredně spletla.
Vzpomínám si na svatbu své kamarádky. Tancovala jsem, smála se a rozhodně jsem zábavu nekazila. Všichni věděli, že nepiju – a přesto mě několik známých dotáhlo na bar s tím, ať si dám aspoň jednoho panáka „na zdraví nevěsty“. Když jsem odmítla, čekal mě desetiminutový výslech. Proč nepiju, co se děje, jestli jsem nemocná nebo těhotná. Ten večer se to opakovalo několikrát – a přiznám se, zkazilo mi to náladu víc než jakákoli kocovina.
Ne vždy je tlak okolí snadné ustát. To, proč se občas necháte zlomit k pití alkoholu, i když nechcete, má svůj důvod. Je nepříjemné se během přípitků ocitnout mimo kolektiv. Jako by se tím oficiálně stvrdilo, že do něj napatříte.
Když se z pití stává problém
I s ohledem na to, že Češi patří k největším konzumentům alkoholu na světě, je rozumné pití vědomě omezovat. Alkohol má prokazatelně negativní dopad na zdraví. I proto je nepřijatelné do něj někoho nutit.
Jak to změnit?
Do pití alkoholu nikoho netlačte. Oslava má být o sdílené radosti, ne o sdíleném pití. Já třeba už několik let při přípitcích myslím i na ty, kdo nepijí. Naliju tolik panáků, kolik je lidí – jen některé jsou s džusem nebo vodou. A víte co? Jsou spokojení ti, co pijí, i ti, co nepijí.
Pití alkoholu je vlastně jen symbol – gesto sounáležitosti, které se dá snadno nahradit i nealkem. Dobří přátelé s vámi sdílí radost i smutek, a je úplně jedno, jestli mají ve skleničce rum nebo jablečný džus.
