Někdy mi tečou nervy z úplných hloupostí

Někdy mi tečou nervy z úplných hloupostí Zdroj: Shutterstock

7 maličkostí, které mě zaručeně vytočí. Máte to stejně?

Nela Dostálová

Na světě jsou horší věci. Jasně, vím, že reálně o nic nejde. Přesto ve mně některé hlouposti vyvolají silnou reakci. Schválně – budete kývat hlavou a nadávat se mnou?


1. Samolepka, co se nedá odlepit

Znáte ty situace, kdy si koupíte nový estetický hrneček na kafe a rovnou ho chcete použít? Zespodu je samolepka s cenou, kterou chcete jedním tahem odlepit. Jenže… ono to absolutně nejde. Nálepka se začne trhat na malé kousíčky. I když se snažíte být co nejopatrnější, z papíru se strhne jen svrchní vrstva. Na hrnku tak zůstane lepidlo se zcuckovatělým papírem. Snažíte se to drhnout nehtem, drátěnkou, a stejně ne a ne to odstranit. Z tohohle marného souboje mi pění krev v žilách. Proč, milí prodejci, nemůžete používat nálepky, které se dají normálně odlepit? Určitě by nám všem na světě bylo líp.

2. Popcorn za zubem

Jakékoli zaseknuté jídlo za zubem je děs. Ale pokud by mělo něco vyhrát první místo za nejotravnější kousek pokrmu, tak je to slupka od popcornu. Po náročném dni si pustím film a udělám popcorn. Spokojeně si žvýkám, když v tom se oddělí taková ta hnědá slupka, která nemilosrdně zaútočí na mou dáseň. Většinou se usadí z vnitřní strany zubů někde mezi šestkou a sedmičkou. Škrábe mě, dráždí, tlačí. Snažím se ji jazykem odstranit, ale vůbec mi to nejde. Začnu si pomáhat nehtem, až si dáseň rozdráždím do krve. Tenhle souboj většinou vyhraju, ale bez obětí se to neobejde. Promiň, dásni!

Popcorn je zbraň hromadného ničení...dásní
Popcorn je zbraň hromadného ničení...dásní | Zdroj: Shutterstock

3. Chlup v oku

Tohle je maličkost, ze které vyšiluju úplně nejvíc. Nevím, jak to dělám – asi mám tak pronikavý pohled, že se v něm ztratí nejen spousta mužů, ale i… vlasů, chlupů a řas. Není týden, kdybych z oka nelovila jakýsi neidentifikovatelný chlup. Vyndávala mi ho kamarádka na vánočních trzích, kolegyně na firemních záchodech, partner během koncertu. Není nic příjemného někomu svěřit své otevřené oko. Ale ať jste kdokoli, tady máte mou oční bulvu. Dělejte si s ní, cokoli chcete. Zavrtejte do ní své prsty, sviťte do ní baterkou. Hlavně tu zpropadenou věc vytáhněte!

4. Vlhké ponožky

Nosím ponožky téměř pořád, takže s tímhle problémem bojuju poměrně často. Situace vypadá následovně: Jdu si natočit sklenici s vodou, když v tom vyšlápnu malou louži, která se z neznámého důvodu vytvořila pod kuchyňskou linkou. Kde se tam vzala? Fakt nemám tušení. Co ale vím naprosto jistě, že už tenhle pocit v životě nechci zažít. Cítím se zvláštně znechucená. Celé je to vlhké a odporné. Cíl je jasný – okamžitě ponožky zahodit, přehnaně třít nohy ručníkem a jít se vybrečet do kouta.

5. Znásilněný nehet

Nehtové lůžko je posvátné místo mého těla. Když do něj někdo neoprávněně vstoupí, zakusí můj hněv. Většinou se o to pokusí ochranný papír z náplasti. Nehtem podeberu nelepivou část a snažím se ji oddělit od té lepivé. Jenže někdy se stává, že papír vklouzne pod nehet víc, než bych si přála, a způsobí mi jednu z nejotravnějších bolestí na světě. V tu chvíli náplast letí pryč, nehet rychle mačkám prsty a nadávám. (Očividně mám problém s odlepováním věcí!)

6. Mokré paže

Nevadí mi mýt nádobí, ale má to podmínku. Nesmí se mi dostat voda dál než po zápěstí. Vím, že to zní jako zvláštní úchylka, ale fakt nesnáším, když mi kapka vody začne stékat po paži směrem k loktu. Pokud se dostane až za něj, doslova běsním. Cítím se, jako by ona kapka moje tělo zneuctila. Nepomůže mi ji ani rychle utřít. Moje tělo si totiž pamatuje, jaká zvěrstva se s ním děla, a to se nedá z paměti vymazat.

Nesnáším, když se mi voda z mytí nádobí dostane na paže
Nesnáším, když se mi voda z mytí nádobí dostane na paže | Zdroj: Shutterstock

7. Rozpatlaný banán

Fúha. Tak tady se potřebuju nejdřív nadechnout, abych nebyla zbytečně emotivní. Banán je nejlepší ovoce na světě. Každý den aspoň jeden sním, protože je to velmi praktická svačina. Hodím ho do batohu nebo kabelky a v případě potřeby ho během minuty smlsnu. Když je banán ale moc zralý a v kabelce nebo batohu leží nějakou tu hodinu, může způsobit katastrofu. Slupka povolí a banán se rozmačká. Tohle sladké pyré se nedá pořádně odstranit a je vždycky úplně všude. Úplně nejradši mám, když zničí mou oblíbenou knížku. Vždycky se proklínám, že jsem si nepořídila plastový box na banán. Očividně je lepší si tuhle vychytávku pořídit, než se jí vysmívat. 

Určitě bych vymyslela několik dalších věcí, které nenávidím. Ale mě spíš zajímá – jak to máte vy? Ztotožnily jste se s něčím? A co zaručeně vytočí vás?

Doporučujeme