Jak být správná tchyně? Důležitá je příprava
Nevím, co je horší – jestli mít holčičku a být tchyní pro jejího manžela, nebo mít chlapečka a být tchyní pro jeho manželku. Každopádně už samotné slovo tchyně nezní příliš perspektivně, a proto jsem se rozhodla, že to nehodlám nechat náhodě.
Čas letí brutálně rychle a my ženy – jako maminky, manželky a budoucí tchyně – se musíme na některé okolnosti prostě připravit. Došlo mi to nedávno na rodinné oslavě, když mé dítě prohlásilo, že s námi rozhodně nikam nepojede, protože „nepojede na oslavu starých lidí“ (rozumějte narozeniny manželovy padesátileté sestřenice a její pětadvacetileté dcery). V tu chvíli jsem si řekla, že nechci být ta klasická paní tchyně, o které se po takovýchto rodinných obědech vypráví legendy, nikdo k ní nechce jezdit a když náhodou přijede ona, je to nutné zlo.
Takže tohle je můj plán. Můj vlastní tréninkový manuál, jak se stát snesitelnou tchyní. Protože upřímně – když to zvládnou jiné, tak já taky!
Lekce první: držet jazyk za zuby
Ano, vím, že moje kuře na paprice je lepší než z inovativní varianty. Ale jestli ho budou chtít dělat s kokosovým mlékem, tak to prostě nechám být. Sice asi budu tiše trpět a doufat, že sami nakonec přiznají, že to není ono, ale nebudu brblat.
Lekce druhá: respektovat hranice
To, že jsem jeho máma, neznamená, že mu musím stát za zadkem při každé komplikovanější situaci. Nebo že mám jezdit neohlášeně a kontrolovat kvalitu úklidu v jejich bytě. Pokud mě pozvou, přijedu. Pokud požádá o radu, dostane ji. Pokud ne, nebudu stát přede dveřmi s vyčítavým pohledem a hrncem guláše.
Lekce třetí: nezapomínat na humor
Umět si ze sebe udělat srandu, nebrat se příliš vážně a občas klidně vypadat jako ta „praštěná máma“. Protože když selže všechno – recepty, taktika i diplomacie – ještě pořád můžu být ta vtipná tchyně, která odlehčí napjatou situaci.
V poslední době mi dochází, že to není jen o přípravě. Je to i o tom, že si jednou budu muset přiznat, že se moje role s časem mění. Že už brzy nebudu ta první, kdo mu vypere trenky, uklidí pokoj nebo podá kapesník. A víte co? Je to vlastně v pořádku. Ani já bych nechtěla mít za manžela mamánka.
