Kamzík obecný.

Kamzík obecný. Zdroj: Profimedia.cz

Taková ta alpská romantika.
Nadechnutí v Alpách.
Cesta za lepší náladou.
Místo, které se neokouká.
Plavba Curychem.
23
Fotogalerie

Tajemný Dornach: Na cestě do švýcarské Mekky podivných filozofů

Dovolenkáři se dají rozdělit do dvou skupin. Plánovači, kteří mají přesný itinerář, a improvizátoři netušící, kde začnou – natož pak kde skončí. Nerada to přiznávám, ale zcela určitě spadám do té druhé skupiny. O to radostněji pak přijímám momenty a zážitky, které mi osud na mých výletech hází do cesty. Starobylé město na levostranném přítoku Rýna je jedním z nich.

Původně jsme plánovali prázdninovou cestu do Alp, návštěvu kamarádů nedaleko Innsbrucku a poklidný týden v Itálii, z většiny podřízený potřebám čtyřleté členky výpravy. Změna plánu přišla znenadání a bez dlouhého rozmýšlení. Z Innsbrucku to vezmeme přes Curych do Basileje. Švýcarsko neznám, ale sýrům a čokoládě rozumím.

TIP NA VIDEO: Potřebujete další důvody, proč vyrazit do Švýcarska? Najdete je tady!

Video placeholde

Nadechnout se čerstvého vzduchu v horách považuji za jeden ze životabudičů, které si musím dopřávat v pravidelných dávkách. Nedostatek výhledů a kilometrů v nohách se na mě projevuje výkyvy nálad a nutkavou potřebou šikanovat všechny okolo. Vesnice Mutters ležící na úpatí hory Nockspitze u Innsbrucku je ideální výchozí bod pro jednodenní výlety do hor. Množství přírodních dětských hřišť, koupališť a domácích pekáren je pak lákadlem pro ty, kterým jen horské kulisy ke štěstí nestačí.

Město pro lidi

Zastávka v Curychu se nesla ve znamení bleších trhů a siesty u jezera. Projížďka lodí a procházka centrem s několika kopečky zmrzliny se dala zvládnout i bez kňourání a větších protestů. Z mostu Quaibrücke, který spojuje oba břehy řeky Limmat, je krásný výhled na město, které sice patří mezi evropské metropole, ale ruch a stres dokonale rozpouští.

Plavba Curychem.
Plavba Curychem. | Zdroj: Profimedia.cz

Basilej neuteče

Proč jezdit do centra všeho dění, když můžete zakotvit trochu stranou, v útulné atmosféře? To byla spontánní myšlenka, která náš volant nakonec stočila do starobylého města Dornach, ležícího asi 15 kilometrů od Basileje. O tom, jak geniální myšlenka byla, jsme se přesvědčili brzy: chvatný průřez naším roadtripem tady zakončím a pustím se do obšírnějšího představení tohoto koutu země, kam kromě zbloudilých Pražáků míří především příznivci antropozofie – tedy učení o významu mýtů, které proslavil filozof Rudolf Steiner.

Basilejské zákoutí.
Basilejské zákoutí. | Zdroj: Profimedia.cz

Ne, nezbláznila jsem se a už vůbec tu nechci propagovat učení nějaké podivné sekty. To, co jsem v Dornachu objevila, ale rozhodně stojí za zmínku a cestovatelskou záložku. Velkolepá betonová stavba zvaná Goetheanum a množství podivuhodných budov, které neuznávají pravé úhly, jsou dostatečným důvodem k návštěvě tohoto místa.

Goetheovské poznání

Goetheanum je hlavním sídlem celosvětově rozvětvené Anthroposofické společnosti a její Vysoké školy pro duchovní vědu. Jméno odkazuje k učení Johanna Wolfganga von Goetheho, který inspiroval Rudolfa Steinera k publikování většiny jeho vědeckých prací a knih. Ty tvoří základ celé antropozofické filozofie.

Goetheanum v celé své kráse.
Goetheanum v celé své kráse. | Zdroj: Profimedia.cz

První a původní Goetheanum tu vyrostlo v letech 1913 až 1919 a původně mělo hostit pravidelné letní divadelní slavnosti Antroposofické společnosti. Velmi záhy se stalo střediskem malé osady lidí hledajících duchovní naplnění, kteří se v Dornachu shromažďovali právě kolem Steinera. Bohužel padlo za oběť žhářství o silvestrovské noci roku 1922.

Konstrukce nového objektu, který mi vyrazil dech, představuje zcela novátorské pojetí betonu v architektuře. Současné Goetheanum je kompletně postavené z litého betonu, a ačkoliv bylo dokončeno až po smrti Rudolfa Steinera, svého autora, je vystavěno přesně podle jeho plánů.

Sláva expresionismu

Pokud vás jinakost děsí, nebádejte po důvodech, které autory vedly k vybudování tak podivuhodných staveb – nechte na sebe jejich vzhled jen tak působit. O novém Goetheanu se dá mluvit jako o vrcholu expresionistické architektury 20. století a to rozhodně není málo. Má vyjadřovat myšlenku lidské kreativity napojenou na přirozenou tvůrčí sílu přírody. Budova je volně přístupná a často hostí umělce z celého světa, kteří tu pořádají výstavy.

Zaměřeno na detail a pozitivní energii.
Zaměřeno na detail a pozitivní energii. | Zdroj: Profimedia.cz

Hlavní budova je v obležení mnoha dalších staveb vyvedených ve stejném duchu. Snaha osvobodit se od tradičních architektonických forem, jako jsou pravé úhly a rovné zdi, a naopak touha po vytvoření oblých forem jsou prostě fascinující. Když budete mít cestu směrem k Basileji, určitě se v Dornachu zastavte. Jako bonus navíc přijměte fakt, že se tu oficiálně smí koupat v kašnách. Nevím proč, ale přišlo mi důležité vás o tom informovat.

Steinerovy krávy.
Steinerovy krávy. | Zdroj: Profimedia.cz