Průzkum: Polovina dětí není spokojená s tím, jak vypadá, každé druhé zažilo body shaming

2 min čtení

2 min čtení

Body shaming už není problémem jen na sociálních sítích – urážky kvůli vzhledu zažívají děti na vlastní kůži. Každé druhé dítě zažilo posměšky mířené na jeho vzhled, postavu nebo oblečení a každé desáté přiznalo sebepoškozující tendence způsobné touto formou šikany. Smutná čísla ukázal unikátní průzkum Děti a kult krásy v online světě, kterého se zúčastnilo téměř deset tisíc dětí.

Zhubnout, obarvit si vlasy a tetovat se

V období dospívání řeší otázku vzhledu téměř každý. K jeho hodnocení přitom značnou měrou přispívají i nerealistické obrázky či videa ze sociálních sítí a časopisů, které jsou upravené prostřednictvím filtrů a retuší. „Jen každé druhé dítě je podle výzkumu spokojené se svým obličejem, spokojenost s vlastním tělem deklarovalo 46 % dětí,“ říká Kamil Kopecký z Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Sebekritické hodnocení dětí se odráží i v tom, co by na sobě chtěly zlepšit. Zhubnout si přeje něco přes třetinu dětí, více než 30 % by chtělo nabrat svaly. Dále by se děti chtěly „vylepšit“ pomocí jiné barvy vlasů, tetováním, ale i změnou velikosti a tvaru pozadí či prsou. Podle výzkumu ale samy nepoužívají filtry pro zlepšení svého vzhledu, ale spíše pro zábavu.

Jedním z důvodů, proč děti chtějí vypadat jinak, jsou posměšky jejich kamarádů a spolužáků, kteří si je dobírají kvůli váze, vzhledu i oblečení nebo značky mobilu. A nejde jen o anonymy na sítích, ale o posmívání se z očí do očí. „V online prostředí čelila posměškům kvůli vzhledu jedna třetina českých dětí, v reálném životě to byla dokonce více než polovina,“ tvrdí Kopecký. Paradoxně se v dotazníku k šikanování na sítích přiznalo jen 8 % dětí.

Hejty kvůli vzhledu

Jak vyplynulo z dotazníku, na každé dítě působí posměšky jinak. Některé uvedly, že to na ně mělo pozitivní dopad. Stáhly se ze sociálních sítí, začaly více sportovat a řešit zdravé stravování a módní trendy. Mnohem více obětí body shamingu má ale opačnou zkušenost. Jedním z důsledků jsou poruchy příjmu potravy. „Přes 7 % dětí se však začalo omezovat v jídle, a 5 % dětí dokonce redukovalo příjem potravy na minimum. Naopak zvýšení příjmu potravy více než obvykle deklarují 2 % dětí,“ popisuje Jana Kvintová z katedry psychologie a patopsychologie Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. „Závažným zjištěním je pak přiznání přejídání se a následné vyzvracení potravy u 1,3 % dětí. Přes 7 % dětí začalo vnímat své tělo jako ,tlusté‘, přestože je okolí ujišťovalo o opaku,“ dodává Kvintová. 

Úzkosti a sebepoškozování

Body shaming v dětech vyvolává depresivní tendence i pocity strachu a úzkosti. Mají problémy se sebedůvěrou a pochybují o sobě. Řada z nich utíká před hejty do online světa počítačových her, kde mají všechno pod kontrolou. Velmi alarmujícím zjištěním je, že každé desáté dítě přiznává sebepoškozující tendence a přes 4 % pak potvrdila řezání či pálení. Výzkum tak jednoznačně potvrdil, že body shaming je problém, na který je třeba reagovat, aby nedošlo k tragickým důsledkům.

O výzkumu

Výzkumu Děti a kult krásy v online světě se zúčastnilo téměř 10 tisíc dětí a dospívajících ve věku 10 až 17 let Cílem bylo zjistit, jak sociální sítě ovlivňují vnímání krásy, proč děti upravují svůj vzhled, zda se respondenti setkali s nějakou formou online zesměšňování a jaký vliv mají tyto faktory na psychiku. Unikátní výzkum, který pomůže správně nastavit prevenci a edukaci, společně uskutečnilo Centrum prevence rizikové virtuální komunikace (PRVoK) Pedagogické fakulty s katedrou psychologie a patopsychologie Pedagogické fakulty Univerzity Palackého a společností O2, jež se aktuálními tématy chování v digitální světě zabývá dlouhodobě v rámci svého programu O2 Chytrá škola.