Dny se zkracují, tma nastupuje rychleji. To je ideální čas zahrabat se do deky, pustit se do dlouho odkládané knížky a k tomu popíjet horký čaj. Čím si takový me time ještě zpříjemnit? Samozřejmě kvalitní hudbou. V redakci jsme dali dohromady seznam našich nejoblíbenějších alb a skladeb, které nám umocňují milovaný podzimní mood. Nasaďte sluchátka a nechte se unést na vlně příjemné říjnové melancholie.
Keane – Hopes and Fears
Poslouchá Kristýna, editorka Ženy.cz
V životě mě formovalo několik hudebních alb, ale žádné na mě nemělo takový vliv jako debutová deska Hopes and Fears, kterou britská kapela Keane přepsala v roce 2004 dějiny britpopu. Do žánru, který si do té doby zakládal na výrazných kytarách, vstoupila banda tří kluků, kteří uhranuli svět hudbou, jež byla založená pouze na klavíru, bicích a zpěvu. Prostě britská kytarovka bez kytar, přesně tak se celou první dekádu 21. století Keane v hudební branži přezdívalo. Hopes and Fears je intimní deska s neskutečně silnými texty a pod kůži se zařezávajícími melodiemi, jež vás vytáhnou ze sebevětší apatie. Mimochodem, album drží v Británii 9. příčku nejprodávanějších desek 21. století. K Hopes and Fears se vracím, když se cítím pod psa a pravidelně také během podzimu. Vyrazte na sólo procházku do parku nebo lesa, projděte se listím a užijte si tuhle nádhernou dávku britské podzimní melancholie.
CODEX_SPOTIFY_PODCAST
Další redakční tipy na podzimní alba a skladby najdete v následujících kapitolách. >>>
Pokračování 2 / 7
Taylor Swift – 1989 (Taylor's Version)
Poslouchá Kateřina, redaktorka Ženy.cz
Musím se přiznat, že jsem člověk, který má svoje oblíbené kapely, desky a písničky a ty poslouchá pořád dokola, do zblbnutí. Přesto jsou dvě alba, na která se letos na podzim opravdu těším. Jedno je vlastně staronové: pochopitelně mám na mysli nové vydání desky 1989 od Taylor Swift, která všechny své staré desky znovu nahrává kvůli autorským právům, a v rámci hudebního průmyslu tak dělá poměrně revoluční věc. Nejde jen o nové nahrávky – Taylor přidává i dosud neslyšené písničky a samozřejmě nové videoklipy, do kterých klasicky schovává spoustu zábavných easter eggs. Pro nás swifties je to vždycky událost. 1989 je pro mě osobně navíc dost zásadní, protože právě s touto deskou jsem Taylor před lety přišla na chuť. Deska1989 (Taylor's Version) vyjde 27. října.
CODEX_SPOTIFY_PODCAST
Pokračování 3 / 7
Coldplay – Viva La Vida
Poslouchá Ivona, redaktorka Ženy.cz
K mým ultimátně podzimním albům patří Viva la Vida od kapely Coldplay. I když je pravda, že jsem se musela podívat dvakrát, jestli mě nešálí zrak a nejde spíš o nějakou jejich dřívější desku. Ústřední stejnojmennou píseň totiž pokaždé zcela vynechávám a tohle album bylo také poslední, které jsem si od Coldplay oblíbila. Vyšlo v roce 2008, kdy jsem v říjnu poprvé vyrazila do Londýna – vzpomínky na prosluněný Hyde Park a pumpkin spice latté ze Starbucksu, který u nás tehdy ještě nebyl dostupný, se mi nějak přirozeně spojily s písní Cemeteries of London i dalšími. Dodnes, když mám dobrou náladu (a to na podzim mívám častěji), pouštím si k procházkám sladce euforickou Strawberry Swing, po níž následuje poněkud emocionální, ale i smířená Death and All His Friends. Tyhle dvě považuju za osobní podzimní mood booster.
CODEX_SPOTIFY_PODCAST
Pokračování 4 / 7
Radiohead – In Rainbows
Poslouchá Dominika, redaktorka Ženy.cz
Nejsem člověk, který by poslech hudby podmiňoval ročním obdobím. Možná jedině Vánocemi, kdy si s přítelem pouštíme New Retro Wave Christmas písničky už od začátku prosince. Ale i na podzim ladím nejčastěji elektronickou hudbu a techno, které poslouchám také doma nebo při sportu. Tady je v mém repertoáru pro mě nově objevený DJ a producent MRD nebo Mikkel Sönnichsen aka Third Wife, jehož song s názvem Everybody Makes Mistakes aspiruje na nejpřehrávanější skladbu mého Spotify pro rok 2023. Je ale pravda, že jsem v rámci nostalgie znovu oprášila i své oblíbené album In Rainbows od Radiohead a to teď v mých sluchátkách vyhrává stejně často, jako tomu bylo před 10 lety, kdy jsem si na ně hodně potrpěla.
CODEX_SPOTIFY_PODCAST
CODEX_SPOTIFY_PODCAST
Pokračování 5 / 7
Black Rebel Motorcycle Club – Specter at the Feast
Poslouchá Kristýna, editorka Ženy.cz
Hudbu si hodně spojuji s minulostí. Na každou veselou, zamilovanou, ale i bolestivou vzpomínku mi připadá minimálně jedna skladba, někdy i celé album. Vím, co jsem poslouchala při rozchodu, co při popíjení piva v přístavu v Kodani i třeba jaká skladba předcházela noční hádce při odchodu z baru. Dodnes si stejně barvitě vzpomínám na podzim roku 2018. Měla jsem po promoci, byla čerstvě zasnoubená, nastoupila do své první „skutečné“ práce ve zpravodajství…a taky jsem vyhořela. Přestože to byly ve všech směrem náročné měsíce, na toto období svým vlastním způsobem vzpomínám ráda.
Celou dobu mi v uších znělo album Spectre at the Feast od rockové garážovky Black Rebel Motorcycle Club. Tyto padesátileté „daddies“ v křivácích možná znáte ze soundtracku k prvním řadám seriálu Peaky Blinders. Deska z roku 2013 rozhodně nepatří mezi špičky jejich tvorby, pro mne jde ale o zcela zásadní album, ke kterému se vracím každý podzim. Je temné, místy neskutečně energické a záhy vás ukolíbá ke spánku se slzami v očích.
CODEX_SPOTIFY_PODCAST
Pokračování 6 / 7
Sufjan Stevens – Javelin
Poslouchá Kateřina, redaktorka Ženy.cz
Zcela čerstvá deska, kterou jsem několik posledních týdnů nadšeně vyhlížela, vyšla 6. října: mám na mysli Javelin od amerického písničkáře Sufjana Stevense. Ten aktuálně bojuje s Guillanovým-Barrého syndromem, což je závažné autoimunitní onemocnění, a i když se zpěvák podle všech informací uzdraví, do rázu nových písní se to výrazně promítlo a jeho melancholickým, něžným i bolavým atmosférickým melodiím to dodává další rozměr. Sufjan je pro mě jeden ze symbolů Vánoc, Javelin mě tedy určitě bude provázet nejen na podzim, ale i během adventu. Spolu s novým albem navíc zpěvák vydal i sbírku esejů doplněnou o jeho vlastní ilustrace a obrazy.
CODEX_SPOTIFY_PODCAST
Pokračování 7 / 7
Travis – The Invisible Band, Arcade Fire – Funeral
Poslouchá Ivona, redaktorka Ženy.cz
Z podobného ranku jako zmínění Coldplay vnímám i skotskou kapelu Travis a zejména jejich album The Invisible Band. Vyšlo sice už v roce 2001, ale já si k němu našla cestu až o čtyři roky později, kdy mi pomáhalo překonat smutek z (podzimního) rozchodu a nacházet novou vnitřní sílu. Také přebal se zlatavou korunou stromu má hodně podzimní mood. Kdo by se naopak chtěl ponořit do tíživější sezónní melancholie a zpracovat nějaké vnitřní trápení, tomu mohu doporučit Kanaďany Arcade Fire a jejich Funeral (2004), album které dokonce vyšlo příznačně v září. I v něm se dokonale mísí pocity bolesti, smíření, naděje a euforie.
CODEX_SPOTIFY_PODCAST
CODEX_SPOTIFY_PODCAST
A na závěr bych chtěla jmenovat ještě jednu solitérní skladbu: určitě zde nesmí chybět impresionisticky nádherný September Song dánské klavíristky Agnes Odel. Jemné klavírní tóny evokují jemný podzimní déšť i skrývanou romantickou lásku ve stylu Pýchy a předsudku.
CODEX_SPOTIFY_PODCAST
