Dříve jste do práce chodili relativně rádi, teď je pro vás pondělní ráno největším strašákem. V kanceláři je totiž někdo, kdo vám znepříjemňuje život, deptá vás a vy nevíte, jak z toho ven. Dělá to totiž nenápadně, opatrně, ovšem systematicky – a vy jste pravděpodobně obětí mobbingu či bossingu. Jak přesně tyto formy šikany na pracovišti poznat a co s tím dělat?
Mobbing vs. bossing: Co je co?
Oba tyto pojmy popisují formu šikany na pracovišti. O mobbing se jedná, pokud jeden nebo více zaměstnanců útočí na kolegu, který v rámci firemní hierarchie pracuje na pozici stejné či podobné úrovně. Bossingem pak označujeme šikanu, jíž se odpouští nadřízený na některém ze svých podřízených.
TIP NA VIDEO: Jak poznat šikanu nejen na pracovišti?
Pro mobbing je typická nenápadnost: je to ale dobře promyšlené, systematické, alespoň několik měsíců trvající znepříjemňování života oběti v rámci pracoviště. Agresoři znevažují pracovní výkon oběti, šíří o ní fámy a pomluvy, očerňují ji v očích nadřízených, vylučují ji z pracovního kolektivu a tím ji psychicky deptají, případně před ní zadržují určité informace ve snaze napomoci jejímu selhání v práci. Objevit se mohou i urážky osobního rázu.
Bossing se často projevuje demonstrováním nadřazenosti agresora nad obětí, která vyplývá z toho, že jde o vztah šéf–zaměstnanec. Mezi časté projevy bossingu patří arogantní chování, umlčování oběti na pracovních poradách, její zesměšňování před kolegy či výrazné upřednostňování ostatních zaměstnanců. Bossing může vypadat také jako přehnaná kontrola plnění pracovních povinností oběti či zadávání úkolů mimo kompetence a schopnosti oběti se záměrem ji posléze nějakým způsobem potrestat, když úkol nesplní. Za bossing je také možné označit přístup, kdy agresor oběť nikdy za nic nechválí ani její odvedenou práci nijak neocení a naopak ji veřejně plísní za drobné přešlapy, jež u ostatních zaměstnanců přehlíží.
Za formu bossingu někdy bývá označováno také sexuální obtěžování v práci.
Co agresory motivuje a proč je mobbing/bossing důležitý problém?
Motivací agresora je většinou nějaký jeho osobní problém. V případě šikany na pracovišti to může být například závist, problém se sebevědomím, vlastní zkušenost se šikanou z pozice oběti z minulosti nebo strach ze ztráty pracovního místa: agresor oběť vnímá jako konkurenci, proto se ji pokouší oslabit, nejlépe odstranit. Agresoři se mobbingu totiž často dopouštějí s cílem donutit oběť, aby z práce odešla.
Právě výpovědí oběti šikana na pracovišti mnohdy končí, může ale vést také k závažným psychickým problémům, jež mohou vyústit v sebevraždu. Oběti mobbingu/bossingu trpí úzkostmi, depresemi, bojí se chodit do práce, jejich výkon se zhoršuje. Cítí se osamělé a izolované.
Jak řešit mobbing nebo bossing?
Oběti mobbingu se často bojí ozvat, neboť agresoři mívají tendence ke gaslightingu: zpochybňují prožívání oběti, tvrdí jí, že to přehání, že je přecitlivělá, málokdy přiznávají vinu. U obětí bossingu je situace o to komplikovanější, že je agresorem nadřízený. Oběť nechce nebo nemůže o práci přijít, proto zatíná zuby a šikana se stupňuje. Když už se rozhodne situaci řešit, často je na to úplně sama: ostatní zaměstnanci si ze strachu o vlastní místo raději hledí svého.
I tak má ale smysl mobbing či bossing řešit. Prvním krokem je svěřit se blízkým. Pokud pracujete ve firmě, která má odbory, obraťte se na jejich zástupce, případně situaci proberte s někým z HR oddělení. Svou konkrétní zkušenost můžete také zkonzultovat s advokátem, který vám poradí, jak se případně bránit právní cestou. S řešením následků, jež šikana zanechá na vaší psychické pohodě, pak pomůže terapeut nebo psycholog. Východiskem je samozřejmě i změna zaměstnání, to si ale nechte až jako poslední možnost. Nebojte se ozvat!
Syndrom včelí královny: Když ženy trápí ženy
Syndrom včelí královny je fenomén, který byl poprvé popsán v 70. letech 20. století. Včelí královna je v tomto případě žena ve vedoucí pozici, která se k podřízeným ženám chová hůře nebo přísněji než k podřízeným mužům, a záměrně jim tak znemožňuje kariérní postup. Prakticky se to projevuje právě bossingem nebo více či méně viditelnou diskriminací konkrétních pracovnic.
Včelí královnami jsou často ženy, které se převzetím patriarchálních hodnot adaptovaly na prostředí, jemuž dominují muži, a tak se v jeho rámci dokázaly dostat na vrchol. Včelí královna má pocit, že si své kariérní postavení vydřela tvrdě a bez pomoci. Proto se vůči podřízeným ženám cítí nadřazeně a nechce jim pracovní postup usnadňovat (protože jí to taky nikdo neusnadnil). Motivací pro včelí královnu může být také obava, aby nebyla označena za slabého nebo nekompetentního leadera, či strach ze ztráty vydobyté pozice a nahrazení jinou (schopnější, mladší) ženou.
3 filmy o šikaně na pracovišti, které by měl vidět každý
Podnikavá dívka, 1988. Melanie Griffith hraje ambiciózní asistentku v makléřské společnosti. Nechce už snášet obtěžování ze strany mužských kolegů, a tak odchází pracovat pro Sigourney Weaver. Ta zprvu vypadá jako skvělá šéfová, brzy se ale ukáže, že dobré nápady své nové zaměstnankyně vydává za vlastní. Slavný osmdesátkový kousek vedle bossingu tematizuje také dobovou toxicitu korporátního prostředí a internalizovaný sexismus.
Její případ, 2005. Hraný snímek s Charlize Theron v hlavní roli je inspirován skutečným soudním sporem Jenson vs. Eveleth Mines, případem první úspěšné žaloby za sexuální obtěžování ve Spojených státech. Ve filmu sledujeme matku samoživitelku, která pracuje v dolech, aby uživila svoji rodinu. Na denní bázi zažívá drsnou šikanu ze strany dělníků, nakonec si to ale nenechá líbit a pustí se do nerovného, avšak důležitého boje.
Asistentka, 2019. Jeden den v životě začínající asistentky Jane ukazuje, jak funguje systém, který nejen umožňuje, ale přímo legitimizuje sexuální obtěžování v zábavním průmyslu. Julia Garner v post MeToo dramatu režisérky Kitty Green podává nejlepší výkon své dosavadní kariéry.
