.

.

.
.
.
.
16
Fotogalerie

Podzim jim sluší! Zářijová cesta za melancholickou krásou severu Čech

Jako rodilou „Budějčandu“ mě to dlouhá léta přirozeně táhlo od Prahy směrem na jih. Neuměla jsem si představit, že u nás v Česku může něco konkurovat buclatému selskému baroku a Šumavě – ale jen do té chvíle, než jsem objevila podmanivé a ryzí kouzlo severu. Přijměte proto malou pozvánku do míst, kterým podzimní plískanice vysloveně sluší.

Hledání vnitřního klidu v Doksanech

Jakmile se vymotáte z Prahy a najedete na D8, obejme vás České středohoří. Užijte si jeho náruč a udělejte si malou zastávku nedaleko Roudnice nad Labem u jednoho z nejstarších klášterů u nás. Klášter premonstrátek v Doksanech byl založen už roku 1144 a za jeho zdmi byla vychovávána i česká princezna Anežka Přemyslovna. Jeho současný stav je smutným výsledkem čtyřicetiletého komunistického ničení a plundrování památek a kromě kostela Narození Panny Marie a románské krypty, které jsou zpřístupněny turistům, je většina jeho částí v katastrofální kondici. Je dobře, že se do kláštera opět vrátil řeholní život v podobě premonstrátských sester. Kdo touží po klidu, kontemplaci a duchovním osvěžení, může si zde domluvit několikadenní ozdravný pobyt.

.
.

TIP NA VIDEO: Kam v září na výlet po Česku?

Video placeholde

Poklad u Liběšic

V Českém středohoří ještě chvíli zůstaneme. Nenápadná obec Liběšice totiž ukrývá několik architektonických skvostů. Jezuitská rezidence vystavěná podle návrhu mága Kiliána Ignáce Dientzenhofera je jedinečným odkazem pozdního baroka a dokladem toho, že tohle místo není žádný zapadákov, ale povedený průsečík české a německé kultury. Víkendoví výletníci sem obvykle nezabloudí ani na houby, natož za poznáním, a proto si můžete užít poklidnou procházku po okolí, které lemuje celá řada kapliček, jež vás dovedou třeba až ke kalvárii Ostré u Úštěka.

Poutní areál, jehož počátky sahají do let 1704 až 1707 nechal vystavět někdejší hejtman jezuitského panství Václav Růžička a za autora stavby je považován známý barokní architekt z nedalekých Litoměřic Octavian Broggio. Terasa v západním svahu hory symbolizuje getsemanskou zahradu a torza pískovcových soch klečícího Ježíše a apoštolů biblickou atmosféru jen dokreslují. Vyjděte po schodech až nahoru, popadněte dech a užijte si přenádherný výhled do celého okolí.

.
.

Světské radosti Úštěku

A když už budete v tom – nebo spíš nad tím – věnujte pozornost Úštěku. Tohle městečko s legračním počeštěným názvem je totiž hraničním místem mezi Ústeckým a Libereckým krajem. Kromě toho, že přes „Auscha“ kdysi vedly staré obchodní cesty z Litoměřic do Lužice, bývá označován jako nejmenší městská památková rezervace v Čechách. Centrum s množstvím zachovaných pozdně gotických měšťanských domů je živým skanzenem, zatímco unikátní věžovitá židovská synagoga a hřbitov dokreslují stopy jeho barvité historie. Zastavte se v hospodě Na Růžku a dopřejte radost i svému tělu. Taková úštěcká slepice na paprice může být dobrou motivací!

.
.

Třebívlické mámení

Ulrika von Levetzow, múza, která ve svých 17 letech dokázala zamotat hlavu sedmdesátiletému Goethemu do té míry, že poté, co jej odmítla, už nikdy nepáchl do Čech, žila a zemřela ve vesnici Třebívlice poblíž Třebenic a Lovosic. Malebná obec, které dominují klasicistní zámek, barokní kostel sv. Václava a socha svatého Aloise, láká i na dobré víno. V místním Zámeckém vinařství si ve všední dny můžete zakoupit lahvinku místního až překvapivě dobrého vína.

.
.

Tajemství Kamenického Šenova

Proslulé sklářské město na rozhraní Lužických hor a Českého středohoří už není zapomenutým koutem, ale poměrně vyhlášenou turistickou destinací. Klasicistní domy s mansardovými střechami z konce 18. století i první sklářská škola pro malíře a rytce skla v Evropě jsou dostatečným lákadlem pro všechny výletníky. Pokud si chcete dát občerstvení na originálním místě, rozhodně se vypravte na nádraží. Kavárna Druhá kolej má jednoduše otevřeno v době, kdy jezdí vlaky. Limonády a drinky vám tu navíc naservírují do překrásných sklenic, které vznikají v místní sklárně Jílek.

Když ke sklářské tradici, historii a kultuře připojíte ještě přírodní unikum v podobě Panské skály, je jasné, že je Šenov jedním z hlavních záchytných bodů v této oblasti. Čedičová skála, která vypadá jako varhany, je fascinující podívanou i pro takové geology, jako jsem já. O síle místního elektromagnetického pole toho sice příliš nevím, zato jsem si jistá, že tahle oblast přeje hádkám, nedorozuměním a partnerským přestřelkám všeho druhu. Vyzkoušeno, potvrzeno. Naprosto chápu, proč se tady kdysi natáčela pohádka Pyšná princezna.

.
.