.

. Zdroj: internal

Nejsem arogantní. Jen se neusmívám! Mám syndrom RBF

Víte, ve skutečnosti jsem neuvěřitelné zlatíčko. Jsem milá, protrhne bych se, když někdo potřebuje pomoc, mám pochopení pro chyby druhých a moc ráda se směju. A když si nedávám pozor, s mým obličejem se něco stane: vypadám jako mrcha.

Nevím, kde a jak Přesně se odehraje ta proměna . Těm, kteří mě dobře neznají, můj obličej na první pohled říká "jsem arogantní, afektovaná, povýšena kráva, všechny vás odsoudil jedním pohledem zpod sevření víček, a kdybyste se mě na něco chtěl zeptat, radši si to pětkrát rozmyslete, protože vám věnuje tak jízlivý komentář, že budete Mít vyrážku na jazyku do Prištině jara ".

Jenže tahle lady ve skutečnosti nejsem já, ta mrcha si jen půjčí můj obličej ve chvíli, kdy se přestaneme soustředit na úsměv a netváří se prostě "nijak". POkud vám lidé bez varování kládou otázky jako "nejsi naštvaná?" Nebe "stalo se něco?", Možná ji znáte takové. Tvar se sice úplně neutrální, jenže vaše okolí ve Vašem obličeji vidí výraz nasupené nebe povýšeno madam. Je obecně známá pod jménem " resting bitch face ".

Tvar se jako mrcha, ale jsem anděl

Nejhorší obličej jsem u sebe viděla ve chvíli, kdy jsem Paradoxně prožívala jeden z nejhezčích momentů Svého života: na své první projížďce kolem Ženevského jezera. Hleděla jsem do dáli, absolutně okouzleným kombinací vody, slunce, vinic a hor se zasněženými vrcholky, cítila jsem lásku, klid a mír - a pak mi sklouzly pohled k bočními zrcátko spolujezdce. Ne, nevyjekla jsem. Ale skoro ano. Zde paní v Zrcátko jasně právě vezi na popravu a její poslední přání je vypadat alespoň chvíli jako Anna Wintour vteřinu předtím, než jednou větou někomu zničí kariéru a život. Proč, proboha, proč vůbec a hlavně proč v tuhle chvíli?

Důvod tak zásadní odlišnosti mezi duševním rozpoložením a výrazem v obličeji je Poměrně prozaický: nedokážeme se Nepřetržitě soustředit na to, jak se tvar, tedy alespoň ta mentální zdravější část z nás. A navíc jsme podvědomě přesvědčení o tom, že náš obličej vypadá přesně tak, jak se cítíme, Což nemusí být pravda. Zejména ve chvíli, kdy jsme uvolnění, zamyšlení a nesnažíme se vyjádřil vůbec žádnou emoci.

A protože není tématu, do nějž by se nepustili američtí vědci, i syndrom RBF má dnes vedle psychologického i seriózní vědecké vysvětlení. Do jeho hledání se pustili dva behaviorální vědce Jason Rogers a Abbe Macbeth, který svůj výzkum vedli pro institut Noldus Information Technology. Na deseti tisíce lidske obličejů Přesně zkoumali osm základních lidske emocí: štěstí, smutek, vztek, strach, překvapení, znechucen, opovržení a - pro syndrom RBF zde nejdůležitější - neutralitu. Společně pak pro každý z pocitu definovali mapu 500 bodů na obličeji, přičemž s výrazem, který respondenti označovali jako neutrální, se v nejvyšším procentu shodovaly výrazy tváře znechucen, opovržení a smutku. A je to.

Neusmívám se, nejsem krásná?

Může být ještě jeden Důvod, proč neutrální ženský obličej přitahuje přívlastky jako naštvaná, arogantní nebe povýšena. Jsme totiž zvyklí, že ženy se, alespoň na fotkách, příjemně usmívají, proto to od nich Očekáváme iv reálie světě. A Zatímco muž s neutrální výrazem je prostě muž s neutrálními výrazem, žena s neutrálními výrazem na nás automaticky působí jako nasupená fúrie. Jenže výraz RBF je normální, čas od času jí nosíme všechny, a přesto si troufne říci, že jsme všechny krásné. Bez Ohlédneme na to, jak často na naší tvář dostává prostor ta mrcha.

Článek připravil časopis Moje psychologie .