Oxidační stres není jen módní pojem: Jak vzniká a proč se o něm mluví v souvislosti se stárnutím
Chcete naše zprávy v Googlu přednostně?
Volné radikály často vnímáme jako nepřátele. Tělo je však samo vytváří a využívá například při komunikaci mezi buňkami. Kdy se z přirozeného procesu stává problém a jak souvisí se stárnutím?
Co se v buňkách skutečně děje?
Při tvorbě energie a dalších metabolických procesech vznikají reaktivní formy kyslíku (ROS). Některé jsou volnými radikály, tedy částicemi s nepárovým elektronem, které snadno reagují s okolím.
V přiměřeném množství jsou ROS užitečné. Oxidační stres vzniká, když jejich tvorba převýší kapacitu ochranných mechanismů organismu a naruší se buněčná rovnováha.
Přispívají k němu kouření, nadměrné pití alkoholu či znečištěné prostředí. Únava ani horší koncentrace však nejsou spolehlivými ukazateli oxidačního stresu.
Jak souvisí oxidační stres se stárnutím?
Při dlouhodobé převaze reaktivních molekul nad ochrannými mechanismy může docházet k poškození buněčných membrán, bílkovin i DNA.
Vědci proto oxidační stres zkoumají v souvislosti se stárnutím a zánětem. Stárnutí je ale komplexní proces a omezení oxidačního stresu nezaručuje ochranu před nemocemi.
Vedle zdravého životního stylu se pozornost vědců obrací také k přírodním bioaktivním látkám, které mohou ovlivňovat některé procesy probíhající v našich buňkách. Právě na tyto látky se zaměřují nutraceutika pro zdravé stárnutí a podporu buněčné energie odCarnomed. Jejím cílem je přibližovat vědecké poznatky o jednotlivých látkách a jejich možném využití v rámci dlouhodobé péče o organismus.
Jak se tělo brání volným radikálům?
Tělo má vlastní antioxidační systém. Jeho součástí je glutathion tvořený cysteinem, glycinem a kyselinou glutamovou. Buňky si jej vytvářejí samy; pomáhá chránit před oxidačním poškozením a účastní se některých detoxikačních reakcí v játrech.
Ochranu zajišťují také antioxidační enzymy. Ze stravy získáváme vitaminy C a E či rostlinné polyfenoly. Vyšší příjem jedné látky však automaticky neznamená lepší ochranu buněk.
Co můžete ovlivnit každodenním životním stylem?
Důležité jsou dlouhodobé návyky:
- pestrá strava,
- přiměřený pravidelný pohyb,
- kvalitní spánek,
- omezení kouření,
- či nadměrného pití alkoholu.
Strava dodává také aminokyseliny potřebné pro tvorbu vlastních ochranných molekul.
Cílem není odstranit všechny volné radikály, ale udržovat rovnováhu.
Jaký je rozdíl mezi antioxidanty a detoxikací?
Když se mluví o ochraně buněk, často se vedle sebe objevují pojmy antioxidanty a detoxikace proti volným radikálům a oxidačnímu stresu. Mohou tak vyvolávat dojem, že jde o jeden proces. Ve skutečnosti však mají antioxidační ochrana a detoxikace odlišné úlohy.
Antioxidační mechanismy regulují působení reaktivních molekul. Detoxikace zahrnuje přeměnu určitých látek a jejich vylučování z těla.
Klíčovou roli při detoxikaci mají játra, jejichž enzymy zpracovávají produkty metabolismu, alkohol i některá léčiva. V části reakcí se uplatňuje glutathion.
Detoxikace probíhá nepřetržitě; krátká šťávová kúra nenahradí činnost jater.
U slibů „odstranění toxinů“ je důležité ptát se, o jaké látky a důkazy jde.
Proč je myrosináza důležitá pro vznik sulforafanu?
V brokolici, kapustě či ředkvičkách jsou látky, z nichž může vznikat sulforafan. Enzym myrozináza umožňuje přeměnu glukorafaninu na sulforafan.
Reakce nastává při krájení nebo žvýkání, kdy se naruší rostlinné buňky. Tepelná úprava může snížit aktivitu myrozinázy, a tím i množství vznikajícího sulforafanu.
Sulforafan se zkoumá pro svůj vliv na buněčné mechanismy reagující na oxidační zátěž.
Jedním ze zkoumaných mechanismů je signální dráha KEAP1–NRF2. Bílkovina NRF2 reguluje geny zapojené do antioxidační ochrany; sulforafan může touto cestou ovlivnit tvorbu ochranných enzymů. Myrozináza přitom umožňuje jeho vznik z glukorafaninu a ovlivňuje dostupnost výsledné látky.
Právě proto záleží nejen na množství účinných složek, ale také na jejich kombinaci a biologické dostupnosti. Na spojení glukorafaninu a myrozinázy je založen také přípravek Sulforafan EXTRA s myrozinázou od Carnomed.
Jak podpořit přirozenou rovnováhu organismu?
Oxidační stres vzniká při nerovnováze mezi tvorbou reaktivních molekul a obrannými mechanismy těla. Vedle antioxidantů ve stravě jsou důležité i vlastní buněčné procesy včetně těch, které reguluje NRF2.
Výzkum sulforafanu pomáhá objasnit buněčné ochranné mechanismy. Pro dlouhodobé zdraví však zůstávají zásadní pestrá strava, pohyb, spánek a omezení škodlivých návyků. Smyslem není odstranit všechny volné radikály, ale podpořit přirozenou rovnováhu organismu.





