...

... Zdroj: iStock.com

Nesnažte se být šťastní. Dělejte tuhle věc a štěstí přijde samo!

Možná jste si to někdy řekla také: Až budu mít kluka, školu, kabelku, kamarády, peníze, psa... pak teprve budu šťastná. Ale konkrétně zrovna po nákupu nějaké věci, po které jsme tolik toužili a která stála i dost značnou sumu peněz, jsme pochopili, že očekávaný pocit radosti a štěstí byl jen chvilkový. Kde je tedy klíč k tomu, co činí lidi šťastnými?

Partner a peníze nejsou kabelka, může někdo po právu namítnout a bude mít pravdu. Skvělý partnerský vztah samozřejmě může přinést do života spoustu báječných zážitků, ale jak to, že někdo má doma tak trochu blázna, a sálá z něj radost a vyrovnanost, a jiný perfektního kluka, kterého si nedokáže vážit?

Pokud budeme hovořit s lidmi, kteří se považují za šťastné, a psychology, kteří se touto problematikou zabývají, většina z nich dojde k závěru, že štěstí není něco, čeho se dá dosáhnout.

Štěstí je stav mysli nebo prožívání přítomnosti bez ohledu na okolnosti.

Není to žádné naplnění potřeb. A čím dále tím více se v lidském životě ukazuje, že šťastní a spokojení lidé jsou ti, kteří vědomě či nevědomě pracují se seberealizací. Kde se tento pojem vzal? Pochází od psychologa Abrahama Maslowa. Ten vytvořil teorii lidských potřeb, které srovnal do pětistupňové pyramidy. Vespod jsou ty nejzákladnější – potrava a voda, vzduch, teplo, spánek. O stupeň výš je potřeba bezpečí a stability a na třetím místě jsou pak potřeby sociální – potřeba lásky, přátelství, intimity a sounáležitosti.

Další stupně začínají být pro nás zajímavé: Na čtvrtém stupni je potřeba úspěchu, ocenění a sebeúcty. A na posledním stupni stojí seberealizace, někdy také nazývána sebe-aktualizace, což je potřeba naplnit své schopnosti a být dobrým člověkem. Skvělá teorie má ale háček.

Maslow jakoby předpokládal, že člověk bude šťastný až teprve poté, co splní všechny stupně řetězce, jeden po druhém. Ale čím dál tím více se ukazuje, že po pyramidě se nemusí nutně kráčet odspodu nahoru a že právě ten poslední stupínek – seberealizace – hraje v našich spokojených životech podstatnou roli.

Co je to seberealizace?

Seberealizace nebo také sebe-aktualizace je schopnost naplnit naše schopnosti, přijmout se plně s našimi talenty i nedostatky a posouvat se v životě dál. Lidé, kteří pracují na seberealizaci, se vyznačují například tím, že nemají strach z neznámých nebo nových věcí. Vědí, že nikdy nebudou mít nic stoprocentně pod kontrolou. Problémy se snaží řešit, nikoliv o nich hovořit a přemýšlet, a soustředí se na ně tehdy, až když nastanou, nikoliv „předem“.

V dalším výčtu jejich ideálních vlastností zmiňme třeba to, že mají silné morální cítění pro to, co je správně, dovedou se radovat z maličkostí, jsou zaměřeni na osobní růst a zároveň vědí, že nejsou dokonalí, a jsou ještě ke všemu pokorní! Jinými slovy – dost na to, aby nás začali štvát už teď. Anebo bychom se mohli pokusit zjistit, jak by se alespoň něco z toho dalo přenést do naší každodenní praxe rodiče, zaměstnance, člověka, který tak snadno podlehne lákadlu chytrého telefonu nebo nákupního střediska.

Jak dosáhnout seberealizace?

V první řadě se přestaňme srovnávat s ostatními. Není to jednoduché, ale je to fakt: Někdo cestuje, někdo má krásný byt a jiný má svoji úspěšnou firmu. Ale to neznamená, že to je měřítkem úspěchu i pro vás, Vy nemusíte být stejní. Vám může dělat radost vaše kočka.

Odpojme se

A k tomu nám dopomáhej menší čas na sociálních sítích. Mnohé studie opakovaně dokazují, že i hodina denně dokáže u čtvrtiny uživatelů probudit nízké sebehodnocení, žárlivost a stavy blízké depresi.

Neřešte zbytečně

Víte, že 90 % toho, čeho se bojíte, se nestane? A když ano, tak to stejně vždycky nějak zvládnete. Řešte věci, až když nastanou. Ne předem.

Nebojte se neznámého

Nejlepší věci přicházejí nečekaně, neslyšeli jste to někdy? Možná máte pocit, že stoprocentní kontrola nad vaším životem je skvělá věc, která by vám přinesla pocit jistoty a bezpečí. Jenže plnou kontrolu nedá nikdo a o to víc ho pak rozhodí každé vybočení z plánu.

Uvědomte si, za co můžete být vděční

Je spousta věcí, které máme, a jiní ne. Jídlo, teplo, pitnou vodu, přátele, krásný výhled z okna a čas se jím těšit. Važme si toho a učme se radovat i z těchto věcí. Pro všechny zdaleka nejsou samozřejmostí. Naučme se mít radost tady a teď a ne až tehdy, splním-li nějaký úkol (až zhubnu, vydělám peníze a podobně).

Věřme sami sobě

Všichni víme, že naše chování ovlivňuje nás i okolí. Jednejme tak, abychom především obstáli sami před sebou a svým svědomím. Přidejme meditaci a to už je všechno taková vyšší dívčí. Možná si řeknete: Za pocit, že jsem dobrým člověkem, si chleba nekoupím. Ale ruku na srdce: O chleba přeci nejde, že? A jak je to s tou novou kabelkou, to už jsme si řekli na začátku. Žádný člověk není dokonalý. Ale pokoušet se o tom můžeme stále.