Hlupák (ne)váhá. Jak poznat přehnané sebevědomí?
Cítíte se často jako pitomec? Radujte se. Podle sociálních psychologů jde o jev, díky němuž lidé s nadprůměrnými schopnostmi často podceňují svůj výkon, zatímco ti podprůměrní se naopak ve srovnání s ostatními cítí mnohem silnější.
Psychologie má pro tento jev krásný termín, iluze nadřazenosti.
Podle studie, již v posledních letech minulého tisíciletí zveřejnili američtí vědci David Dunning a Justin Kruger, kteří efektu hlupáctví taky věnovali svá jména, má pocit intelektuální nadřazenosti až 93 % populace.
Když pomineme, na kolik blbců člověk denně narazí, ani to statisticky nevychází: mimochodem, druhou větou jsem právě potvrdila onu iluzi nadřazenosti v praxi.
Zrod téhle teorie provází úsměvná historka: profesora psychologie Cornellovy univerzity Dunninga a jeho postgraduálního studenta Krugera přivedl ke zkoumání vnímaného pocitu vlastní inteligence bankovní lupič McArthur Wheeler, který při ozbrojeném přepadení dvou pittsburských bank nepovažoval za důležité použít jakoukoli masku. Věřil totiž, že když se polije ovocnou šťávou, stane se pro kamery neviditelným.
Ještě jeden moment je zajímavý ve studiích popisujících Dunning-Krugerův efekt v praxi: nesmyslně vysoké sebevědomí se týká hlavně mužů. Ženy totiž uvedenému efektu nepodléhají, nebo aspoň ne tolik. Vědci položili dvěma skupinám stejnou otázku: jakého dosáhnou výsledku v testu inteligence? Ženy sebe samy nejčastěji hodnotily jako mírně nadprůměrné, tedy známkou 6,5 z deseti, zatímco muži si dopřáli rovnou 7,6 bodu z deseti. Obě skupiny přitom ve skutečnosti měly podobný výsledek: ženy 7,5 bodu a muži 7,9 bodu z deseti.
Síla sebevědomí
Jestli vás často přepadá pocit, že neděláte mnoho věcí dobře, vzpomeňte základní teze Dunning-Krugerova efektu. Pochybnosti o správnosti konání jsou známkou vaší inteligence. A pak se podívejte do kapsy, jestli v ní stejně jako Donald náhodou nemáte klíče od atomovek. Abyste je mohli včas zahodit.
