Tereza Horová je osobní trenérkou ve Form Factory, tedy ve fitness klubech, které vždy s příchodem nového roku čeká nápor lidí, kteří se rozhodli se sebou něco dělat. Jak ale říká, už v únoru jich výrazně ubývá. Jak si udržet motivaci, abychom letos neodpadli? A na co je skutečně důležité se zaměřit při hubnutí? Váha to překvapivě není!
První leden je většinou tím zlomovým datem, kdy se lidé rozhodnou začít cvičit. Jak dlouho jim podle vaší zkušenosti jejich odhodlání vydrží?
Leden je vždy nejnatřískanější, v únoru už ale začíná vlna nadšení postupně opadávat. Lidé si většinou dají ohromně vysoký cíl, že chtějí zhubnout například deset nebo dvacet kilo, a doufají, že se to stane za měsíc. Jenže tak to nefunguje. Já svým klientům vždy říkám, že minimálně stejně dlouhou dobu, jako se vyjídali do formy, ve které jsou teď, jim bude trvat to zase zhubnout.
TIP NA VIDEO: Skutečně musíme denně ujít 10 tisíc kroků, abychom zhubli a byli zdraví?
Jenže to může být klidně i deset let.
To může, ale většinou to tak není. Poměrně obvyklý je model, kdy člověk třeba během jednoho roku přibral a pak už byl stále na té stejné váze, která se nehýbala nahoru ani dolů.
Jak motivovaný tedy musí člověk být, aby vydržel chodit cvičit déle než jeden měsíc?
Nejdůležitější je hlavně naše vnitřní motivace. Pokud se rozhodneme, že musíme zhubnout, protože naše nejbližší okolí komentuje to, jak vypadáme, nebomá nějaké poznámky náš partner či partnerka, tak to není dobrá motivace. V takovém případě člověku odhodlání zpravidla nevydrží. Mnohokrát se mi stalo, že za mnou přišla klientka s požadavkem, že chce zhubnout, ale ve výsledku zjistila, že to nebyl její primární cíl. Ovšem s pravidelným pohybem se jí zlepšila psychika, celková nálada a kvalita každodenního života. Takže vlastně přišla na to, že už nepotřebuje za každou cenu zhubnout, že se cítí dobře a je to samotný pohyb, co ji naplňuje. Proto si myslím, že hlavní motivace by se měla týkat našeho zdraví a potřeby cítit se dobře.
Je touha zhubnout tím nejčastějším důvodem, proč se lidé rozhodnou cvičit, nebo je to například potřeba být silnější, být v lepší kondici?
No, řeknu to asi takhle, ve Form Factory cvičím s klienty a klientkami necelé dva roky a za tu dobu jsem měla jen jednu slečnu, která za mnou přišla s tím, že chce nabrat svalovou hmotu. Všichni ostatní chtěli zhubnout, a to nemluvím o tom, že někteří to opravdu nepotřebovali. Je to ale ohromný společenský trend, aby člověk nějak vypadal, a málokoho to neovlivňuje.
Je cvičení pro hubnutí klíčové, nebo je důležité především upravit jídelníček?
Co se týče samotného hubnutí, je strava naprostou alfou a omegou. Když budete pravidelně cvičit, ale stejně budete jíst nezdravě, tak hubnout nebudete. Špatný životní styl nepřecvičíte. Důležité ale je si říct, že nezdravá potravina neexistuje, jen její nezdravé množství. To, že si dáte jednou za měsíc pizzu nebo řízek, není žádný problém. Naopak jde o jídlo, které je jednou za čas dobré pro naši psychickou pohodu. A abychom spálili například tu zmíněnou pizzu,museli bychom v posilovně trávit hodiny a hodiny a to nikdo nechce. Silový trénink tedy slouží hlavně k tomu, abychom nabrali svalovou hmotu, která spaluje energii na vašem těle, a tím vám pomáhá hubnout tuk.
Existuje nějaká univerzální rada, která platí pro všechny?
Ta bohužel asi neexistuje. Já bych všem doporučila, ať si hlavně najdou pohyb, který je baví. Nenuťte se chodit do posilovny, když se v ní necítíte dobře, můžete chodit třeba na procházky, které jsou na spalování tuků mimochodem nejlepší, protože máte tepovou frekvenci, která je k hubnutí vhodnější než třeba ta při běhání.
A co se týče diet, funguje nějaká lépe?
Když mi někdo řekne, že drží dietu a kolik už zhubl, vždycky se ptám, jestli si dokáže představit, že by takto jedl po celý zbytek života. Pokud je odpověď ne, tak je to neudržitelné a člověk takovým způsobem sice zhubne, a pravděpodobně i poměrně rychle, ale není to nic, co by mu vydrželo. Většinou v momentě, kdy s dietou přestane a vrátí se ke stylu stravování, jaký měl předtím, ztracená kila zase nabere, bohužel často i s nějakým bonusem navíc, protože hladověl a jeho kalorický deficit byl příliš velký. Obecně nemám ráda slovo dieta. V angličtině se tím rozumí způsob stravování, ale u nás si každý představí něco drastického, při čem hladovíte, cvičíte dvakrát denně a vyřazujete spoustu druhů potravin. A to je nesmysl.
Jak dlouho trvá vytvořit si návyk a zvyknout si na nový životní styl? Kdy se z „utrpení“ stane rutina?
Je to individuální a záleží na tom, jak velkou změnu provádíte, ale obecně se říká, že abychom si vytvořili nový návyk, musíme danou věc opakovat po dobu zhruba 28 dní. Takže když se například rozhodnete, že každé ráno hned po probuzení vypijete sklenici vody, a vydržíte to dělat denně, tak by to pro vás zhruba dvacáté deváté ráno mělo být úplně přirozené a už byste na to nemuseli myslet. Co se týče cvičení, je opravdu dobré, pokud se nemůžete sami dokopat, zaplatit si trenéra, klidně jen na měsíc. Právě to, že na vás někdo někde čeká, vás totiž donutí vstát z postele a do posilovny dojít. A po měsíci už to nebude tak náročné.
Stále se bavíme o tom, že chceme zhubnout určité množství kil, ale je hmotnost opravdu ta hodnota, kterou bychom měli při hubnutí sledovat?
Kilogramy jsou naprosto zavádějící hodnota a sledovat bychom je ideálně neměli vůbec. Když jsem já osobně vážila 65 kilo, vypadala jsem daleko líp, než když jsem vážila 55 kilo. Tím důvodem je, že svalová hmota je těžší, ale objemově mnohem menší než tuk. Proto vždy doporučuji klientům, aby si měřili centimetry nebo se fotili. Když se vidíte každý den v zrcadle, tak si postupně změny nevšimnete, ale když si vedle sebe dáte fotku z prvního ledna a z prvního března, tak najednou jasně vidíte rozdíl.
Takže vážení je zbytečné, a naopak nás to může i demotivovat?
Ano, hmotnost fluktuuje přirozeně. Když si dáte něco sladkého nebo slaného, tak na sebe každý gram cukru nebo soli naváže tři gramy vody. Takže člověk může být zavodněný. Podobně je to s alkoholem, který na sebe váže vodu. Ženy mají navíc v období menstruace jinou váhu než v období ovulace, a když se denně váží, tak snadno podlehnou falešnému pocitu, že se nic neděje, nebo že dokonce dvě kila přibraly, jenže téměř vždy je to jen voda. Proto říkám, že pokud už se někdo chce vážit, měl by si vybrat jeden konkrétní den v měsíci, aby bylo srovnání, které je přesnější. Rozhodně nedává smysl vážit se denně, nebo dokonce několikrát denně, to už hraničí s obsesivním chováním.
Článek vyšel v časopisu Moje psychologie. Aktuální číslo najdete na stáncích nebo jej můžete zakoupit online na iKiosek.cz.
