Oblečení po těch, kteří nás opustili, funguje jako hmatatelná, bezpečná kotva.

Oblečení po těch, kteří nás opustili, funguje jako hmatatelná, bezpečná kotva. Zdroj: Murilo Bahia

Outfit plný emocí: Kousky po těch, kteří nás opustili, léčí smutek

Vesna Hájková

Máte v šatníku staré tátovo sako, babiččin prstýnek nebo obnošený svetr po partnerovi, kteří už bohužel zemřeli? Pak máte ve svém módním arzenálu klenot, kterému se nevyrovná žádný drahý kousek z luxusního butiku. Oblékání totiž není jen o trendech, ale i o emocích, poutech a vztazích, které nekončí ani ve chvíli, kdy někdo milovaný odejde z tohoto světa.

Nedávno rozněžnila vody českého showbyznysu bývalá první dáma Dagmar Havlová, když na slavnostní premiéru filmu Bardotky dorazila v outfitu, který pro ni sestavil stylista Filip Vaněk. To nejdojemnější se ale dělo na jejich nohou, na které si obula boty po svém zesnulém manželovi, prezidentu Václavu Havlovi.

Tento nenápadný, a přitom nesmírně silný detail okamžitě vyvolal vlnu emocí. Nebyl to módní výstřelek ani snaha šokovat. Co to naopak velmi připomínalo, je hluboce osobní vyznání a způsob, jak vzít milovaného člověka symbolicky s sebou na důležitou společenskou událost. Dagmar Veškrnová Havlová tak ukázala, že i skrze módu můžeme komunikovat své nejvnitřnější pocity a vzdát hold těm, na které nechceme nikdy zapomenout.

Dagmar Havlová přišla na premiéru filmu Bardotky v botách po svém zesnulém manželovi, prezidentu Václavu Havlovi.Dagmar Havlová přišla na premiéru filmu Bardotky v botách po svém zesnulém manželovi, prezidentu Václavu Havlovi. | Zdroj: profimedia.cz

Proč starý svetr léčí?

Možná vás někdy okolí nutilo, abyste věci po zesnulých co nejdříve vyhodili, rozdali nebo schovali hluboko do krabic ve sklepě, abyste „se posunuli dál“. Starší psychologické příručky skutečně tvrdily, že zdravé truchlení vyžaduje úplné odříznutí a uzavření minulosti. Klasické teorie vycházející z Freudova pojetí totiž předpokládaly, že člověk musí emoční vazbu k zesnulému zcela přerušit, aby mohl energii investovat do nových vztahů. Moderní psychologie však na tento proces nahlíží úplně jinak.

Dnes terapeuti často pracují s takzvanou teorií přetrvávajícího pouta, kterou v roce 1996 popsali výzkumníci Klass, Silverman a Nickman. Ta říká, že cílem po ztrátě blízkého není zapomenout a přetrhat nit, ale najít pro dotyčného nové, symbolické místo ve svém současném životě. A právě oblečení k tomu může sloužit jako dokonalý nástroj.

Kousky oblečení totiž funguje jako hmatatelná, bezpečná kotva. Drží v sobě specifickou energii, vzpomínky na konkrétní prožité dny, a někdy dokonce i jemný závan známé vůně. Když si obléknete sako po dědečkovi nebo si vezmete na ruku babiččin náramek, nepropadáte patologické nostalgii. Naopak. Aktivně integrujete jejich lásku a sílu do svého běžného dne. Dává to pocit bezpečí, jako by vás dotyčný stále tak trochu chránil.

Nenechat se pohltit zármutkem

Samozřejmě ale zařadit takový kousek do svého běžného šatníku vyžaduje čas potřebný k tomu, abyste ztrátu oplakali. Nosit oblečení po těch, kteří už tu nejsou, vyžaduje jediné pravidlo, a sice, že se v něm musíte cítit dobře. Nejde o to nosit věci z povinnosti nebo se utápět v tklivém žalu. Jde o oslavu jejich života a také vaší odvahy jít dál s jejich odkazem na ramenou.

Módní stylisté se shodují, že nejlepším způsobem je kombinovat tyto emočně nabité kousky s běžným, moderním šatníkem. Pánské oversized kousky jako stará flanelová košile nebo vlněné sako po tatínkovi či dědečkovi vypadají skvěle v kombinaci s úzkými džínami a minimalistickými doplňky. Hodinky, prsteny nebo hedvábné šátky můžete nosit denně. Stanou se tak vaším osobním talismanem, o jehož významu víte jen vy sami. A pokud vám věci nesedí střihem, nebo délkou, nebojte se je odnést ke švadleně. Zkrácení rukávů, nebo posunutí ramen vzpomínku nezničí a kousek neznehodnotí, naopak vám pomohou přejít do fáze, kdy začínáte nový příběh vašeho nikdy nekončícího vztahu.

Pokud tedy máte chuť chuť vyrazit do světa v botách, které před lety vyšlapávaly úplně jinou cestu, udělejte to. Móda totiž nemusí být jen povrchní hrou na trendy. Někdy je to ta nejupřímnější řeč naší duše, která nepotřebuje žádný překlad.

Zdroj: Autorský článek