
Všichni jsou ve Varech, jenom vy ne! Jak přežít letní Instagram a nezbláznit se
Venku vrcholí léto, klimatizace v kanceláři běží naplno a vy dokončujete projekt, který zkrátka nepočká. Pak si chcete trochu odpočinout u Instagramu a zaplaví vás emoční potopa. Celebrity na červeném koberci, sklenky šampaňského na kolonádě, dokonale oblečené a nalíčené spolužačky ze střední se širokým úsměvem na terase hotelu Thermal. Vítejtev pekelné smyčce pocitu FOMO.
FOMO, z anglického Fear of Missing out, tedy nepříjemný pocit z toho, že nám utíká něco, u čeho nejsme, zná každý. V dospělém věku má ovšem jinou pachuť než ve dvaceti. Už dávno nemáme pocit, že musíme být u všeho. Plíživě ho vystřídala směs vyčerpání, mírné nostalgie a zcela pochopitelné otázky: „Proč všichni ostatní vypadají, že mají čas a peníze na bezstarostný život, zatímco já jedu na setrvačník?“
Pokud i vy v těchto dnech propadáte myšlenkám, že zatímco vaši známí vymetají jeden letní festival za druhým, vy jen sedíte v práci a odpočítáváte dny do volené, nebojte se! Není to pravda, nejste v těchto myšlenkách sama a rozhodně váš život není o nic méně úspěšný.
Iluze z kolonády vs. realita všedního dne
Sociální sítě jsou v době velkých kulturních akcí dokonalým generátorem úzkosti. Když člověk unavený po celém dni v práci sleduje načančané a pečlivě vybrané výstřižky z cizích životů, snadno podlehne dojmu, že se jeho vlastní svět smrsknul na trasu mezi pracovním stolem, večeří a postelí. Pokud mezi tím vším musíte ještě řešit, kam upíchnete děti na prázdniny a co je potřeba pro ně dokoupit na tábor, není divu, že jste při scrollování sociálních sítí trošku kyselá.
Samozřejmě si uvědomujete, že nekoukáte na dokumentární snímky reality, ale i tak člověka píchne pocit, že jeho život je tak nějak všední, normální, dokonce možná i maličko nudný. Je to přirozené. Investujeme obrovské množství energie do budování kariéry, zázemí a stability, a když vidíme lidi, kteří jako by zrovna neměli žádné povinnosti, na okamžik jim tu lehkost závidíme. Jenže digitální dokonalost je jen skvěle nasvícená kulisa.
Když si na chvíli sundáte růžové festivalové brýle, uvědomíte si, že za každou uvolněnou fotkou s drinkem v ruce, která ve vás vyvolává záchvěv závisti, stojí tvrdá realita, kterou na sítě nikdo nesdílí. Jako třeba hodinové čekání na kávu, na lístky, na toalety, na taxíka. Festivalový život ve Varech je z velké části drahé cvičení v trpělivosti uprostřed zpoceného davu. Také designové sandálky a lodičky luxusní značek vypadají na fotce skvěle. A milovala byste je přesně do momentu, než byste v nich měla dojít z baru až do hotelu.
Co se vám na cestě mezi prací a domovem také spíš nestane, na rozdíl od toulání po festivalové kolonádě, je vyždímání vašeho bankovního konta. Ceny ubytování a festivalových drinků v sezóně jsou totiž pekelně vysoké a přitom zpravidla postrádají jakýkoliv racionální základ. Co neutratíte za 10 dnů na festivalu vám v klidu může zaplatit týden v all inclusive resortu u moře. Bez nadsázky. Když se na to podíváte touto optikou, chladivý klid vaší kanceláře nebo uklizený obývák s ledovou kávou najednou nezní jako prohra, ale jako docela dobrá alternativa.
Od FOMO k JOMO
Rozhodně nechceme kritizovat Karlovarský filmový festival, který je skutečným zážitkem pro filmové nadšence a má nezapomenutelnou atmosféru. Pravda je ale taková, že pokud mezi ně nepatříte a máte pocit, že vám chybí jen jeho pozlátko, bude vám stačit drobná změna perspektivy. Prvním krokem k umlčení vnitřního FOMO je digitální hygiena. Pokud víte, že vás pohled na festivalové hemžení unavuje nebo vyvolává tlak, že byste měla dělat víc, sítě na pár dní prostě vypněte. Svět se nezboří a vaše psychika vám poděkuje.
A v druhém kroku pak zkuste z FOMO udělat JOMO, tedy radost ze zmeškané příležitosti (Joy of Missing Out). Užijte si luxus, že nemusíte řešit, co si vzít na sebe, abyste mezi filmovými hvězdami nepůsobila nepatřičně, nemusíte stát dlouhé fronty na sluníčku, ani se mačkat v přeplněných sálech. Napusťte si vanu, dejte si k pití něco, na co nemusíte čekat půl hodiny a co nestojí trojnásobek své běžné ceny a buďte chvíli sobecky vděčná za svůj klid. A klidně to hoďte na sítě.
Zdroj: Autorský článek

















