Eliška Junková, královna českého motorsportu, nebyla jenom odvážnou závodnicí, ale také emancipovanou ženou, za kterou stojí neuvěřitelný příběh. Narodila se v době, kdy se ženy měly držet konvenčních rolí. Z drobné dámy, která si na pedály musela dávat špalíky, aby na ně dosáhla, se v první polovině minulého století stala ikona.
Eliška Junková začala závodit v roce 1923, kdy jako spolujezdkyně usedla do auta se svým manželem Čeňkem Junkem. Nedlouho poté si manželé pořídili modernější automobil značky Bugatti a zvítězili v několika závodech. V září 1924 poprvé usedla do závodního automobilu sama a hned první sólo jízdu na trati Lochotín – Třemošná vyhrála. V letech 1925 až 1929 zvládla všechny čtyři disciplíny tehdejšího automobilového sportu: závody do vrchu, závody na okruzích, závody na autodromu a přes 6000 km dlouhou dálkovou jízdu Kalkata - Péšávar - Bombaj.
TIP NA VIDEO: Znáte 5 velkých ikon feminismu?
Nejrychlejší žena světa
Byla vůbec první ženou, která se odvážila absolvovat Targu Florio – tehdy nejtěžší automobilový závod na světě. Mimochodem, v roce 1973 byl závod právě kvůli vysokému riziku vyřazen z mistrovství světa sportovních vozů. V roce 1928 tam Eliška Junková zvítězila mezi amatéry, celkově byla pátá, a kdyby nemusela měnit kolo, jistě by ji čekal nejvyšší stupeň vítězů. Jak říká její vnučka Markéta Šonková: „Jízda ve veteránu je neuvěřitelně fyzicky náročná a jen ten, kdo si ji někdy vyzkoušel, pochopí, co naše babička dokázala. A ne jednou, nýbrž opakovaně. Vyhrála desítky závodů.“
Její Bugatti T35B nemělo žádný posilovač řízení nebo brzd, jen otevřenou kabinu plnou prachu a vedra. Kvůli namáhavému řazení si Eliška Junková večer věšela ruku na pásku nad postel, aby s ní vůbec byla schopná hýbat. Přesto dokázala s tímto osmiválcem o výkonu 140 koní a rychlostí až 209 km/h porážet naprostou většinu mužů. Na závodě Targa Florio zvládla ujet 500 kilometrů a 1500 zatáček po kamenitých cestách v srdci sicilských hor. To byl obdivuhodný atletický výkon i pro statného muže.
V roce 1974 si Zlatý pohár ze závodu Targa Florio odvezla další z legend motoristického sportu, dnes 83letý francouzský závodník Gérard Larrouse. V letech 1973 a 1974 například zvítězil také v 24hodin Le Mans. „Závodníci jsou považováni za hrdiny a jejich image vyjadřuje lidské hodnoty, jako je odvaha, síla a talent. Příběhem Elišky Junkové jsem byl unesen a myslím, že chytne za srdce i každého fanouška Targy Florio. Je důležité, aby mladí lidé v dnešním drsném světě nepřestávali mít své sny a ideály,“ uvádí Gérard Larrousse, významný automobilový závodník a vítěz sicilského závodního okruhu Targa Florio.
Kariéru ukončila tragédie
Nejrychlejší ženu světa ale v době jejího největšího úspěchu zastavila tragická nehoda manžela Čeňka (†34) při Velké ceně Německa v Nürburgringu. Po jeho smrti ukončila závodní kariéru, ale dál propagovala motorismus a podílela se třeba na výběru tratí a organizaci prvních Masarykových okruhů u Brna.
Nebyla to ovšem jen sportovkyně, ale také žena s velkým srdcem. Když jí zemřel bratr i jeho žena, adoptovala jejich pětiletého syna. „Moje babička milovala společnost. Scházeli se u ní lidé jako Eduard Bass, Jaroslav Seifert, přátelila se s rodinou Havlových. Přesto ve svých čtyřiceti letech bez zaváhání změnila život, aby se postarala o mého tatínka. Ale vlastně se není čemu divit. Ona se totiž nikdy ničeho nezalekla a její oblíbené rčení znělo Proč ne?,” vysvětluje vnučka Markéta Šonková. Eliška Junková zemřela 5. ledna 1994, krátce po svých třiadevadesátých narozeninách.
Vyzkoušejte toniky Targa Florio, které vzdávají hold české automobilové závodnici Elišce Junkové. Letos totiž uplynulo 95 let od jejího legendárního výkonu v sicilském závodě, kterým si získala celý automobilový svět. Společnou surovinou pro oba toniky je proto mořská sůl ze sicilských vod. Tonica Originale ryzí mořskou sůl kombinuje se sicilským vavřínem vznešeným. Tonica Rosa, růžový tonik, ji pro změnu doplňuje o květy růže stolisté, která je rozpoznatelná v jeho jemné vůni.
Tip redakce:
