Hubneme do plavek
 

4 recepty na štěstí podle Roberta Fulghuma

19. prosince 2016
  • „Žádné návody v mých knihách nejsou,“ tvrdí spisovatel Robert Fulghum. Přesto jsme ho požádali o pár rad pro šťastný život.  

    Podle Roberta Fulghuma existují tři způsoby, jak může člověk vstoupit do společnosti jiných lidí. V prvním případě vejde člověk do místnosti a dává najevo, že se dostavil. Ve druhém se rozhlíží, kdo všechno a s kým tam je. A ten třetí vejde a vy máte rovnou pocit, že dorazil právě kvůli vám.

    „Nejradši se setkávám s lidmi, se kterými takový pocit máme vzájemně. Pozná se to hned,“ dodal.

     Od první chvíle bylo jasné, že on patří do té třetí skupiny. Moc ráda bych si myslela, že jsem podobný dojem udělala i já na něj, ale bývám zpočátku zdrženlivá a seznamovat se s cizími lidmi pro mě není právě snadné.

    Náš rozhovor začal Robert Fulghum tím, že se mě důkladně vyptával, kdo jsem, co dělám, proč jsem si přála setkat se s ním. Bylo to vlastně logické. Díky rozhovorům a jeho knihám jsem ledacos věděla já o něm, ale nebylo tomu naopak. Přesto mě jeho zájem potěšil natolik, že bych mu z nadšení nejspíše prozradila i svůj PIN.

    Fulghum, protože právě tak si přeje být oslovován, je hráč a sběratel příběhů. Miluje dvojsmysly a (vkusně) vtipné narážky. Mate a současně ho baví to, že bývá řazen k motivační literatuře. „Vyprávím jen vlastní zážitky tak, jak je prožívám a cítím. Žádné návody v mých knihách nejsou.“

    Pár tipů pro šťastný život ale přece jen prozradil.

     

  • Laskavost je volba pro každého

    „Nezpůsobuji záměrně nikomu bolest a snažím se poznat i zabránit tomu, abych se na něčem takovém podílel byť i nepřímo. Laskavost nebývá vždy ta nejsnazší volba, ale každý musíme začít hlavně u sebe.“

    Robert Fulghum rád pomáháRobert Fulghum rád pomáháAutor: Facebook / Robert Fulghum

    Laskavost je rovněž důležitým pilířem učení Jeho Svatosti dalajlamy. Je předpokladem toho, abychom dokázali být chápající, tolerantní i vstřícní. Laskavost někdy může obnášet i nepomáhat, nestát v cestě. Dát druhým prostor najít si své vlastní řešení. V každém případě znamená neškodit – nikomu jinému a ani sám sobě.

  •  

    Něco užitečného dělej

    „Snažím se být užitečný. Něco prospěšného dělat. Nechci po světě bloumat jen tak od ničeho k ničemu. Přeji si přispět k dílu, pomáhat, mít pocit dobře odvedené práce. Každý den.“

     Že dělání všechny smutky zahání, víme už z pohádky Princové jsou na draka, kterou napsal mág českého jazyka Zdeněk Svěrák.

    Víme už z dřívějších rozhovorů, že se Fulghum považuje za nelegitimního syna Járy Cimrmana. Navzdory možným kulturním rozdílům je fakt, že dokáže naplno ocenit specifický český smysl pro humor.

     

  • Příležitosti jsou všude okolo

    „Chci být stále otevřený tomu, co přichází, nezavírat srdce novým možnostem ani lidem. Příležitosti přicházejí v každém okamžiku.“

     Podle Fulghuma je nejdůležitější slovo „look“. Přeloženo z angličtiny znamená doslova „dívej se“ nebo také „sleduj“, ale význam je ještě širší.

    Jde o vnímání jako takové. Slovo samotné je základem spojení, které mimo jiné znamená hledat a těšit se. Dívej se, hledej, těš se – nové příležitosti totiž rozpozná jen ten, kdo má otevřené oči.

     

  • Konec je součástí příběhu

    „Kdybych si mohl vybrat, chtěl bych se se světem rozloučit dobrým tancem. V každém případě si ale uvědomuji, že konec k příběhu prostě patří. Snažím se žít dobře v každé chvíli, protože život jsme každý z nás dostali darem.“

    Fulghum je vypravěč a shodli jsme se, že o tom, jestli náš příběh bude poutavý nebo nudný, rozhodujeme každý sám za sebe. Dějí se různé věci, ale jak je vnímáme, je na nás. Vlastní život máme prostě ve svých rukou, jde jen o to nebát se převzít odpovědnost. Odlišit důležité od nepodstatného, žít naplno, umět si vychutnat přítomný okamžik.

    Robert Fulghum si umí život užívatRobert Fulghum si umí život užívatAutor: Facebook / Robert Fulghum

    Abychom naše setkání trochu odlehčili, šli jsme zpět kolem žižkovského vysílače. Z jednoho konkrétního místa jsou sochy mimin, která po vysílači lezou, k vidění v opravdu pikantním úhlu.

    Těžko říct, jestli to autor zamýšlel či nikoli, ale byla to příležitost Robertu Fulghumovi říct: „Podívej, tohle neznají ani všichni místní.

    A on se díval a smál.

    Článek připravil časopis Moje psychologie. 

Další příběhy
tady joyes