Síla očního kontaktu. Umíte se dívat do očí?
Pokud umíme svému protějšku hledět do očí, dokážeme snadněji přesvědčovat v diskusích, získávat přátele i okouzlovat opačné pohlaví. Ale mnozí z nás jsou z přímého pohledu nervózní. Jak ovládnout umění očního kontaktu?
Jděte na to postupně
„Oční kontakt je mocná věc. Vyvolává emoce, vytváří elektrizující napětí,“ říká Michael Ellsberg, autor knihy The Power of Eye Contact. „Proto jsou z něj mnozí nesví a vyhýbají se mu.“
Pokud k nim patříte i vy, ochuzujete se o intenzivní kontakt se svým protějškem, ale i o šanci dobře zapůsobit třeba na pracovním pohovoru. Umění dívat se do očí se dá natrénovat.
Začněte tam, kde vám nic nehrozí, tedy u lidí, kteří mají oční kontakt v popisu práce. Pro lidi, které trápí opravdu velká nesmělost či dokonce sociální fobie, natočili japonští vědci speciální tréninková videa s názvem Just Looking.
Jde o asi minutové záběry mladých lidí, kteří se beze slova dívají do kamery a vzbuzují dojem, že hledí přímo na vás.
Jak dlouho se dívat
Cílem není dívat se druhému upřeně do očí po celou dobu konverzace. Lidé, kteří to dělají, působí urputným, v horším případě vyšinutým dojmem.
Odborníci tvrdí, že druhému bychom se měli dívat do očí zhruba dvě třetiny času, kdy on mluví, a když mluvíme my sami, asi jednu třetinu času, vždy zhruba ve 3 až 5 vteřinových intervalech.
Dale Carnegie, klasik v oboru umění komunikace, nabízí ještě jeden tip: Dívejte se druhému do očí tak dlouho, dokud nezaregistrujete jejich barvu. To vám pomůže odhadnout ten správný čas.
Dobrou technikou, jak se zbavit nepříjemného pocitu, že upřeně zíráte, je strategie obráceného trojúhelníku: dívejte se 3–5 vteřin do jednoho oka svého protějšku, 3–5 vteřin do druhého oka a nakonec 3–5 vteřin na ústa.
U lékaře i na rande
V různých situacích pro oční kontakt platí různá pravidla. V některých povoláních je umění pohledu opravdu velmi důležité.
V jedné americké nemocnici zjistili, že devět z deseti stížností na nevstřícné chování lékařů zahrnuje zmínku o nedostatečném očním kontaktu s pacientem. Mluvíme-li ke skupině, je dobré udržovat kontakt s posluchači, měli bychom je ale po chvilce střídat.
Na rande mohou být pohledy do očí delší, klidně i 10–15 vteřin. Ellsberg pro své klienty organizuje seznamovací „dívací večírky“, jejichž účastníci si ve dvojicích beze slova hledí do očí po dvou minutách.
Potom se dvojice promíchají, a když se vystřídají všichni, setkání pokračuje běžnou konverzací, přičemž předchozí dlouhé hledění do očí údajně pomáhá odbourat ostych a odstranit bariéry bránící seznámení.
Kdy se nedívat
Existují místa, kde se očnímu kontaktu vyhýbáme, třeba ve výtazích nebo přeplněných autobusech. V těchto stísněných prostorách vstupujeme lidem do jejich osobní „bubliny“ a doprovázet toto narušení ještě pohledem do očí by mohlo být interpretováno jako agresivní nebo dokonce jako projev duševní poruchy.
Příliš mnoho očního kontaktu v diskusi může protějšek vnímat jako útočné, povýšené nebo jako snahu ho zastrašit. Nevěřme však tomu, že ten, kdo se upřeně dívá do očí, mluví pravdu.
I středně zkušení lháři mají sklon oční kontakt s adresátem svých lží spíše přehánět, aby působili upřímnějším dojmem.
Článek připravil časopis Moje psychologie.
