Barcelona očima Sandry Pogodové
Někdejší průvodkyně cestopisného televizního dokumentu Bedekr, herečka Sandra Pogodová, je i v soukromí nadšenou cestovatelkou. Jednou z destinací, která jí k srdci přirostla nejvíc, je hlavní město Katalánska a díky Gaudímu taky živoucí muzeum svébytné a architektury, Barcelona.
Představitelka oblíbených seriálových postav a jedna z ženských opor Divadla Na Fidlovačce má ve svém cestovatelském portfoliu i takové skvosty, jako je třítýdenní, téměř sedmisetkilometrová pěší pouť do Santiaga de Compostela. Španělsko má ovšem spojené i s méně vyčerpávající, na zážitky však podobně bohatou Barcelonou, do níž se vrací opakovaně. Třeba načerpat energii v katedrále Sagrada Família, již považuje za nejimpozantnější církevní stavbu, kterou kdy viděla.
Jak se vaše cestování změnilo od dob, kdy jste v šestnácti brázdila Evropu autostopem?
Hodně, doba se změnila, je nebezpečnější než v devadesátkách. Už nemám odvahu postavit se na stopa, i když by mě určitě někdo svezl. A taky už jsem pohodlná.
Ve skvělé komedii Umění vraždy ve svém domovském divadle hrajete Annie, skutečnou autorku obrazů, které si ale navenek přisvojuje její manžel. Je v Barceloně nějaké místo nebo umělecké dílo, kvůli kterému byste „vraždila“?
Možná právě jedna z dominant Barcelony, Sagrada Família. Doporučuji zajít si tam při slunečném počasí a zůstat v katedrále klidně i několik hodin. Slunce svítí skrze barevné vitráže a po celý den vytváří na bílých stěnách a sloupech překrásné pohyblivé obrazy. Chvílemi si člověk připadá jako v kouzelném pohádkovém lese.
Když jste natáčeli Bedekr o Německu, tamní kuchyně a la buřty na sto způsobů si vás prý moc nezískala. Jak to máte se španělskou kuchyní?
Katalánská kuchyně je pestrá a často pálivá. Jako asi každý miluju tapas, což je vlastně spousta malých talířků s různými pochutinami, a vůbec ze všeho nejvíc si pochutnám na malých zelených papričkách smažených na oleji. Naprosto dokonalé jsou barcelonské tržnice, třeba ta, které se říká „břicho Barcelony“ - La Boqueria. Seženete tu opravdu vše a navíc to dostanete v balení neopakovatelné atmosféry. Trh se nachází v těsné blízkosti slavného bulváru La Rambla, takže si kupte nějakou dobrotu s sebou a vyrazte na nákupy.
Dovedete si představit, že byste v Barceloně žila?
Dovedu, ale nechystám se k tomu, takže moje odpověď je čistě hypotetická. Chodila bych do parku Guell, na pláže, které město obklopují (mimochodem, jsou výborné), na kávičku k olympijskému přístavu, na procházky do Barri Gótic - ta mi trochu připomíná Prahu. Navštěvovala bych muzea, nejen to Picassovo, které mám ráda protože tam vidíte Picassovu práci od úplných začátků, kdy teprve hledal svůj styl, ale taky mé oblíbené muzeum Juana Miróa a spousty dalších, která ještě vůbec nemám prošlápnutá. Jen nevím, čím bych si tam vydělávala. Sice jsem si vyzkoušela, že se uživím i mimo herectví, zároveň jsem ale ráda, že už mám v tomhle vrtkavém oboru nějaké jméno.
Kam povedou vaše cestovatelské kroky v nejbližší době?
Přemýšlím opět o nějaké poutní cestě. Miluju chození krajem po svých a pozorování pomalinku ubíhající krajiny. Možná si dám znova cestu do Santiaga a pak si odtamtud zase zaletím do mé milované Barcelony.
Článek připravil časopis OK!Magazine.
Poslechněte si, co Sandra při svých výletech s Bedekrem zažila. Petr Reichert vám vše potvrdí.
Barcelona očima Sandry Pogodové
